Setkávají se totiž na něm řidiči mířící z (či do) městských částí a obcí po obou stranách Brněnské přehrady – z Bystrce, Žebětína a Veverské Bítýšky z jedné a z Kníniček, Jinačovic a Rozdrojovic z druhé. A aby toho nebylo málo, vede uprostřed toho všeho frekventovaná tramvajová trať.
Místo by si zasloužilo mimoúrovňovou křižovatku, doporučují ji i dopravní policisté a bojují za ni okolní radnice. Její příprava ale drhne.
„Je to zoufalé. V pracovní dny kromě prázdnin se tam každé odpoledne ve špičkách od půl čtvrté do půl šesté tvoří kolona kolem 400 metrů,“ říká starosta BystrceTomáš Kratochvíl (ČSSD).
Stejný pocit mají i řidiči. „Jezdím tudy často. Ráno od půl osmé a odpoledne kolem páté hodiny je to horor, semafor zohledňuje průjezd tramvají. Když jich jede víc za sebou, svítí prakticky pořád červená a auta se začnou štosovat. Mimoúrovňová křižovatka by to vyřešila,“ líčí Martin Střelka, který bydlí v Žebětíně a má tam i sídlo firmy.
Radnice Bystrce, Žebětína, Komína, Kníniček, Rozdrojovic, Jinačovic a Veverské Bítýšky se už před dvěma lety spojily a požádaly magistrát a Jihomoravský kraj, kterému silnice patří, aby s ní něco udělaly.
Náklady jdou vysoko přes miliardu. Pro kraj je to moc
Město tak loni nechalo zpracovat technickou studii. Doporučila „mimoúrovňové“ řešení. Kraj ho ale smetl ze stolu jako drahé. S navazujícím úsekem totiž vycházely náklady na rekonstrukci silnice o délce kolem 3,3 kilometru na 1,05 až 1,68 miliardy korun.
„To je enormní částka. Pro porovnání, dosud největší připravované akce na krajských silnicích dosahují sotva polovičních nákladů,“ uvedl Jiří Klement z tiskového oddělení Jihomoravského kraje.
Kraj chce po městu nový návrh – levnější. Na jeho přípravě pracují lidé z odboru dopravy brněnského magistrátu.
„Upravili jsme zadání pro novou studii. Posunuli jsme přestupní uzel blíže ke Komínu, takže nebude potřeba nákladně řešit pohyb chodců mezi tramvají a trolejbusem ve středu křižovatky. Do rady by měl jít ještě v srpnu,“ popsala vedoucí oddělení koncepce dopravy brněnského magistrátu Zdeňka Šamánková. Přestavbu bude z velké části platit kraj, města se týká hlavně úprava tramvajové trati.
Podle bystrckého starosty Kratochvíla je právě financování důvod, proč se kraji do přestavby nechce. „Mám strach, že to chtějí protahovat,“ míní Kratochvíl.
Podle něj věci nepomohly ani Kníničky, které byly před dvěma lety jedním z iniciátorů přestavby křižovatky. „Přišly s vlastním řešením v rámci obchvatu kolem obce a kraj to vzal jako záminku posoudit i tuto možnost. Příště může přijít někdo další a tak pořád dokola a nic se nezmění,“ podotkl Kratochvíl.
Aut tudy bude jezdit čím dál více
Starosta Kníniček Martin Žák (NK) situaci nevidí tak černě. „Záměr, který jsme si se starosty odsouhlasili, trvá. S obchvatem Kníniček to nemá nic společného. Týká se jen části křižovatky,“ upřesnil Žák.
Obavy bystrckého starosty s oddalováním ale nejsou úplně liché. „Pokud město v dohledné době rozhodne, kde bude křižovatka stát, můžeme začít hledat úspornější řešení. V opačném případě bude nutné vyčkat na právě zpracovávanou územní studii Jihomoravského kraje, která prověří mimo jiné i záměr obchvatu Kníniček,“ doplnil Klement.
V Bystrci očekávají, že doprava na křižovatce bude kvůli přibývání lidí ještě houstnout. Pokračuje totiž rozšiřování sídliště Kamechy, vyrostl nový komplex Panorama s byty a rodinnými domky, u zoo, k níž se z křižovatky odbočuje, má vzniknout nové parkoviště. „To jsou další stovky aut. Nemůžeme čekat,“ poznamenal Kratochvíl.
S tím, že kapacita křižovatky ve špičkách nedostačuje, souhlasí i dopravní policisté. „S vyšším počtem zdržení řidičů narůstá nervozita či agresivita, která s sebou nese důsledky v mnohdy zcela zbytečných nehodách,“ míní vedoucí Dopravního inspektorátu jihomoravské policie Marek Harmáček.
