O jejich požadavku budou v příštích týdnech jednat radní. "Projektem se zabývá investiční odbor, který odhadne, kolik by to stálo. Do dvou týdnů bude znám výsledek," uvedl šéf odboru technických sítí Antonín Kremr.
Při schvalování návrhu bude mít slovo i komise pro rozvoj města. Ta musí říct, k čemu bude lokalita v budoucnu sloužit. "Jestli pro individuální nebo masovou rekreaci, anebo jestli má být zdejší příroda co nejvíce uchráněna," dodal Kremr. Potom radní rozhodnou, zda stavbu kanalizace a vodovodu odsouhlasí.
Bystrcká radnice záměr podporuje. "Chataři mají na pitnou vodu i kanalizaci nárok. Navíc by pak splašky netekly do přehrady," míní Eva Kubátová z odboru životního prostředí v Bystrci. Ne všichni chataři se totiž poctivě starají o žumpy.
Podle náměstka primátora pro rozvoj Martina Andera může výstavba sítí odstartovat zabydlování rekreační oblasti. "Veřejná lokalita by se tak stala soukromou a zavřela by se veřejnosti," obává se Ander.
Jde o pitnou vodu
Michal Gartner bydlí střídavě v Praze a v domě u Brněnské přehrady. Tady mu však z kohoutku neteče pitná voda a chybí i kanalizace.
"Vodu používáme pouze na umývání. Na pití nebo vaření kupujeme balenou," líčí Gartner. Podobných lidí jsou v chatařské kolonii na pravém břehu přehrady stovky. A chtěli by to změnit.
O vybudování kanalizace radní uvažovali už dříve. Částečně by vyřešila problém znečišťování přehrady. "V minulosti jsme si nechali vypracovat studii, zda je to technicky možné a kolik by kanalizace a vodovod na pravém břehu stály," uvedl náměstek primátora pro rozvoj Martin Ander. "Náklady na stavbu však byly příliš vysoké," dodal. Projekt skončil v koši.
Do věci se však vložilo sdružení Rakovec, které v první fázi žádá, aby se kanalizace vybudovala jen v oblasti Rakovce a Kozí Horky. "Jsou to nejvíc obydlené části. Schválením by radní pomohli místním lidem i přehradě," myslí si Gartner, který je členem sdružení.
Jejich záměru fandí radnice v Bystrci, na jejímž katastru chaty stojí. "Napojení na kanalizaci je nejlepší řešení," řekla Ivana Krejčová ze zdejšího stavebního odboru. Sdružení městu nabídlo, že na výstavbu přispěje. "Každá domácnost je ochotná dát zhruba 50 tisíc, dohromady by to bylo kolem 7 milionů korun," říká Gartner.
Při schvalování bude důležité, s jakou výší celkových nákladů přijde investiční odbor. "Rada může návrh schválit nebo odložit na později, až na něj budou peníze, nebo ho zavrhnout," nastínil Ander. Finanční náklady nejsou ale podle něj jediným problémem. "Vybudování kanalizace a přípojky pitné vody je první krok k tomu, aby se rekreační oblast začala měnit v obytnou zónu, což je podle mě špatně," myslí si Ander.
S tím souhlasí i urbanista Jaroslav Dokoupil. Podle něho by se chatařská kolonie měla zachovat tak, jak je. "Není dobré, aby se oblast změnila v obytnou. Vzniklá výstavba nenavazuje na zastavěné území města a je v rozporu se snahou o rozvoj kompaktní městské zástavby," říká Dokoupil.
Rakovecké sdružení však změny v územním plánu nepožaduje. "Chceme jen pitnou vodu a kanalizaci," říká Michal Gartner.
