Podle odborníků je to zcela mimořádný objev, který se v České republice podaří jednou za deset let.
„Výzkum podzemí v krasu je sice intenzivní, přesto se nové chodby o délce do dvaceti metrů daří nacházet jen ojediněle. Objev stometrové chodby, to už je mimořádná událost,“ řekl Antonín Tůma ze správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Kočárová chodba byla objevena při průzkumu kamením zavaleného komínu, tedy chodby vedoucí z jeskyně vertikálně k povrchu. Po odstranění kamení se objevil tunel.
„Ve čtvrtek 2. října se podařilo v jednom z komínů nad Hlinitými síněmi proniknout do volných prostor. Jedná se o horizontální chodbu o šíři přibližně jeden metr, výšce dva až pět metrů,“ uvedl na stránkách speleologů Milan Skopupý.
Chodba se nachází ve výšce asi 60 metrů nad aktivním tokem jedovnického potoka. Její délka je přibližně sto metrů a konec je tvořen dómem sedm krát dvacet metrů s výškou dvanáct metrů.
„Směr není zatím přesně určen. Místy se nachází bohatá sintrová výzdoba. V celé délce chodby jsou dvě propasti a několik komínů, kde je viditelné další volné pokračování,“ popsal speleolog.
Do Kočárové chodby se zatím nesmí
V celých prostorech se podle nálezců nachází pouze vápencové bloky, sedimentu je tam minimální množství. Nebyly nalezeny žádné říční štěrky, ani rohovce.
„Do objevů je zatím vstup přísně zakázaný, prvně musí dojít k zabezpečení přístupové chodby, poté k focení, mapování a pak se uvidí,“ dodal Skopupý.
Nový objev dostal název Kočárová chodba po Kočárové cestě vedoucí na povrchu nad jeskyněmi. Kdysi ji nechal vybudovat knížecí rod Lichtenštejnů jako trasu pro romantické vyjížďky do zalesněné krajině krasu.
V Moravském krasu je více než tisíc jeskyní. Býčí skála je součásti jeskynního systému Rudické propadání, který je se svými 13 kilometry druhým nejdelším jeskynním systémem v zemi.
Býčí skála je mezinárodním pojmem zejména pro archeology a historiky. Badatel Jindřich Wankel v ní v roce 1872 objevil obětiště ze starší doby železné, na němž našel asi čtyřicet lidských pozůstatků. Podle jeho tehdejší teorie šlo asi o rituální pohřeb velekněze spojený s lidskými oběťmi.
Současní vědci se ale domnívají, že Býčí skála byla před staletími spíše významnou svatyní. Název dostala podle bronzové sošky býčka, kterou v ní Wankel objevil. Vystavuje ji Přírodovědecké muzeum ve Vídni.
