"Vepře chováme na dvou farmách a jednu z nich rušíme. Chov v Šebetově poběží jen do konce roku," říká ředitel Agropodniku ve Skalici nad Svitavou Jan Jurásek.
Zemědělcům, kteří chovají vepře na maso, se nedaří už několik let. Důvody jsou různé: podle zemědělců Němci omezili spotřebu vepřového a přebytky tlačí sem. Tuzemské chovy lze udržet, jen pokud by jatka za kilogram živé váhy platila nejméně dvaatřicet korun.
Teď však zemědělci dostávají jen kolem pětadvaceti a ještě nedávno dokonce dvaadvacet korun. "To jsou částky z konce osmdesátých let. Kdybychom neměli bioplynovou stanici, tak už bychom měli ekonomické potíže," uvádí spolumajitel výkrmny vepřů v Čejči Ivo Horák.
Podobnou zkušenost mají i ve Hvězdlicích na Vyškovsku. "Prasnice už dál nezapouštíme a začínáme je postupně odvážet na jatka. Jakmile vykrmíme selata, tak skončíme," potvrzuje předseda představenstva hvězdlického zemědělského družstva Jan Machala. Podle něj bude na podzim zdejší vepřín prázdný.
Chov prasat dotují
Agropodnik Hodonín má u Milotic jeden z největších a nejmodernějších chovů vepřů v kraji. Teď drží jen díky tomu, že jeho provoz dotuje z jiné činnosti a při snižování nákladů jde "až na dřeň".
"Doplácí na to i zaměstnanci, museli jsme propouštět a snižovat mzdy," přiznává předseda představenstva Agropodniku Jan Fibingr.
Pokud chov zruší, bude se muset zbavit dvou tisíc prasnic. "Chovy, kde se prasata jen vykrmují, se dají zrušit jednodušeji, vím už v kraji asi o sedmi, které to udělaly. V našem případě by to ovšem znamenalo, že bychom ho pak už nebyli schopni obnovit," říká Fibingr.
Pokud osiří staré vepříny, pro vesnice v okolí to znamená, že další lidé přijdou o práci a za humny zchátrá další objekt. Moderní chovy, k nimž patří i farma u Milotic, by podle Fibingra možná skoupili zahraniční podnikatelé. "Maso by vyvezli a nám by tady zůstala kejda," dodal.
