Pro Tomáše Kovaříka z Horních Věstonic je ostrovní chrám, který je smutným pozůstatkem zaplavené vesnice Mušov, jedním ze symbolů jižní Moravy. Teď s obavami sleduje plány Povodí Moravy na navýšení hladiny nádrží. Podle něj může zapříčinit fatální devastaci kostela.
„Hrozí ještě ve větší míře rozplavování kostelního ostrova a dalších uměle vybudovaných ostrůvků ve Věstonické nádrži. Nepředpokládám, že bychom se v kulturní civilizované společnosti – například v nedalekém Rakousku – setkali s takovým barbarstvím vůči vlastní krajině a historickému dědictví,“ zlobí se Kovařík, předseda Hornověstonického spolku, který se zabývá ochranou krajiny a přírody na území CHKO Pálava a Věstonické nádrže.
Podle něj se plány vodohospodářů s ochranou ostrovů zcela míjí. „V průběhu posledních let změnil chrám majitele z obce Ivaň na Pasohlávky, ale stav zůstává de facto stejně smutný a zoufalý. Zdá se, že jeho osud je zpečetěn. Zvýšením hladiny novomlýnských nádrží bude jakákoliv záchrana tohoto kulturního dědictví pravděpodobně zcela marná nebo přinejmenším velmi obtížná,“ míní Kovařík.
Zvýšení hladiny má zlepšit zásobování Dyje i lužních lesů
Obavy s ním sdílejí i památkáři. Podle ředitele brněnského Národního památkového ústavu Zdeňka Váchy ještě o záměru zvýšit hladinu oficiálně zpraveni nebyli. A tak ani neuvažovali o případných opatřeních, třeba v podobě ochranných hrází.
„Kdyby ke zvýšení hladiny skutečně došlo, otázka nějakých hrází a podobných věcí by nebyla dostatečná. Je tam vysoká hladina spodní vody, to by mohlo vést k zániku kostela nebo k nějakému zásadnímu poškození,“ míní Vácha.
Povodí Moravy chce hladinu zvednout o 35 centimetrů, aby mohlo vodou dostatečně zásobit nejen řeku Dyji, ale také lužní lesy pod nádržemi a zemědělské plochy v jejich okolí.
Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře už podnik zadal zpracování studie, která bude předcházet navýšení hladiny. Má řešit i to, jaká opatření bude nutné udělat, aby byla zajištěna ochrana přírodní rezervace Věstonická nádrž. Ta zahrnuje i ostrov s kostelem.
Na opravu památky se lidé skládají
Zvýšení hladiny podle Chmelaře není nijak mimořádnou změnou. Hladina střední a dolní novomlýnské nádrže je momentálně na kótě 170 metrů nad mořem.
„Povolena a zkolaudována přitom byla na maximální kótu zásobního prostoru 170,35 metru nad mořem. Na této kótě byly nádrže provozovány do doby, kdy došlo ke snížení hladiny pro výstavbu ostrovů (v polovině 90. let – pozn. red.). Nejedná se tedy o žádný nový stav,“ podotýká.
Proti vodě je kostel v podstatě bezbranný už nyní. V době výstavby novomlýnských nádrží se kolem něj pouze vybudoval ochranný val.
„Kostel je postavený níže než okolní terén ostrova. Když se obec Mušov bourala, kolem kostela byla postavena hráz, aby se voda ke kostelíku nedostala,“ popisuje starostka Pasohlávek Martina Dominová (Moravané).
V Pasohlávkách se každoročně snaží do oprav chrámu investovat tolik, co jim rozpočet dovolí. Kostel nechali zevnitř zpevnit železnou konstrukcí, aby se stavba nerozjížděla. A novou střechou pojistili, aby do něj nezatékalo.
„Více proti vodě těžko můžeme udělat. Kostel stojí uprostřed nádrže, je podmáčený už teď,“ podotýká starostka.
Jak moc stav kostelíka ovlivní zvýšení hladiny, nedokáže posoudit. A tak se nic nemění ani na snaze obce kostel opravit a zpřístupnit. Stále běží veřejná sbírka, do které lidé mohou na opravu kostelíka přispívat. Obec za ně chce zaplatit projektovou dokumentaci. Na jejím základě pak bude moci žádat o dotaci na opravu památky.
22. července 2017 |
