Práce ve vinařstvích se letos nezvykle protáhly. A není těžké najít příčinu – v mnoha vinohradech chyběli sběrači hroznů z ciziny, jejichž najímání komplikovala opatření namířená proti šíření koronaviru.
„Nedostatek pracovníků je pro nás obrovský problém. Nebýt strojů, asi bychom letos úrodu nesklidili,“ konstatoval šéf Znovínu Znojmo Pavel Vajčner.
Zahraniční „posily“ přitom nechyběly zdaleka jen vinařům. Jejich absence zaviněná nástupem covidu se citelně promítla i v dalších oborech napříč celou jižní Moravou.
Například břeclavský Alca plast zaměstnává ve výrobě především pracovníky z Ukrajiny a Slovenska, kteří se však v době zákazu cestování zapojit nemohli.
„Nahradili jsme je brigádníky z Česka, protože spousta lidí přišla o práci a hledala dočasně možnost si vydělat právě formou brigád. Dost možná, že se z nich stanou trvalí zaměstnanci,“ popisuje mluvčí společnosti Petr Neumann.
„Rekvalifikace“ lidí z oborů, na něž dopadla koronavirová krize nejtvrději, si všímá i předseda představenstva Okresní hospodářské komory Břeclav. Například číšníci hledali nové uplatnění v zemědělství. „Samozřejmě si tito lidé řeknou o vyšší peníze, ale kvalita práce je lepší, jsou spolehlivější a tím pádem i zaměstnavatelé jsou relativně spokojení,“ přibližuje Luboš Kukliš.
Jinde se však s výpadky obvyklých pracantů vypořádávali daleko hůř. Takovým příkladem je stavebnictví.
„Je to obrovský průšvih, protože v tomto oboru pracovala řada lidí z Ukrajiny, Slovenska, ale třeba také Rumuni nebo Moldavci,“ líčí Kukliš s tím, že jen na Břeclavsku šly počty zahraničních pracovníků napříč obory do tisíců.
Víc pracují, aby víc vydělali
Podle stavební firmy DMC Brno nedostatek lidí z ciziny měl a má dopad hlavně na postup a návaznost prací, prodloužení termínů výstavby a tím i snížení produktivity.
„Paradoxně však investoři na vyšší moc a prodloužení termínů staveb neslyší a zpoždění penalizují. Máme několik takových případů, které budou mít soudní dohru,“ nastiňuje jednatel Miloslav Pop.
Práce na stavbách je podle něj hodně náročná a do oboru přichází jen minimum mladých zájemců, zatímco starší a zkušená generace postupně odchází do penze. Nezbývá tak než chybějící kapacity doplnit zahraničními dělníky.
Miroslav Jursa z brněnské stavební firmy Sido reality by přitom dal raději přednost českým zedníkům a tesařům.
„Přinejmenším by nemusela cizinecká policie chodit kontrolovat naše stavby a mělo by to další výhody. Cizinci většinou nejsou vyučeni v oboru, musíme je všechno učit a máme s nimi víc práce. U nevyučených pracovníků je také vyšší riziko v oblasti bezpečnosti práce,“ jmenuje Jursa, který také vyvrací tezi, že cizinci jsou levnou pracovní silou. „Oni už znají svoji cenu, která navíc roste, když pracovníci nejsou. Stavební firmy si je přetahují a to vede k přeplácení,“ podotýká.
Jenže za „přespolní“ často adekvátní náhrada chybí. Zvlášť s přihlédnutím k pracovní morálce. „Cizinci mají tendence dělat přesčasy nebo chodit do práce i v sobotu, aby si více vydělali. V tomto jsou pro firmu nadneseně trochu efektivnější,“ připouští mluvčí Alca plastu. „Na druhou stranu přijedou na omezenou dobu, musíte je zaškolit, což také nějakou dobu trvá, a ve chvíli, kdy se vše naučí, zase odjíždí. To také není ideální.“
Na celé jižní Moravě je aktuálně evidováno kolem 72 tisíc zahraničních pracovníků, přičemž většina z nich působí v Brně. Největší minoritu tvoří Slováci, Ukrajinci a Vietnamci.
„Už dávno nejde jen o pracovníky dělnických profesí. IT profesionály dovážíme i z Indie, Rumunska nebo Turecka,“ upozorňuje expert na pracovní migraci Tomáš Petyovský z brněnské kanceláře společnosti Petyovský & Partners.
Hlavně technologické firmy lákají experty ze všech koutů světa. „V Brně sídlí mnoho prestižních nadnárodních firem, a jelikož zdejší region a vlastně ani celá Česká republika není schopna dodávat kvalifikované pracovníky, zajišťujeme pro tyto firmy zaměstnance od brazilského Sao Paula po novozélandský Wellington,“ přibližuje.
Česká vlna se nekoná
Cizinci ovšem za sebou mají kvůli covidu složitý rok. V březnu se zavřely hranice Česka a často se nemohli vrátit ani ti, kteří v něm sice dlouhodobě žijí, ale nemají to úředně potvrzené.
„Platilo to i pro nové zaměstnance z Evropské unie a mimo ni, kde se přestalo žádat o víza či zaměstnanecké karty, protože se české ambasády zavřely,“ odhaluje Andrea Tkačuková z agentury Foreigners, která pomáhá s integrací zaměstnanců z ciziny.
Po uzavření hranic poptávka po nich v kraji prudce spadla, v létě ovšem žádostí začalo znovu přibývat.
„Některé firmy očekávaly, že dokážou nabrat Čechy kvůli tomu, že přijdou o práci. Z informací, co teď dostávám, se ale žádná vlna prácechtivých Čechů nekoná, takže firmy dál poptávají cizince,“ sděluje Tkačuková. Opět zvýšený zájem o zahraniční pracovníky vnímá i Petyovský. „Zařizujeme nezbytné pracovní doklady pro stovky budoucích Brňanů,“ potvrzuje.
Že jižní Morava cizince přitahuje, potvrzují i čísla Českého statistického úřadu. Na jih Moravy se od ledna do září přistěhovalo 10 tisíc lidí, polovina z nich právě ze zahraničí.
