Místa pro školáky chybí. Nové třídy ředitelé vytvářejí z chodby či sborovny

  7:24aktualizováno  7:24
Brno trápí nedostatek míst pro děti, které zamíří v září do prvních tříd. Přestože ředitelé základních škol často hledají prostor, kde se dá, problémy s kapacitou může mít až polovina městských částí. A tak nové třídy vznikají třeba ve sborovně.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Budoucím prvňákům skončily zápisy do základních škol. Ačkoliv kompletní výsledky budou k dispozici až za pár týdnů, už teď je jasné, že přeplněné brněnské základky sotva pojmou děti ze svých spádových oblastí. V některých městských částech nebudou mít třeba místo pro sourozence nespádových dětí, které už na školu chodí. A to i přesto, že ředitelé ruší sborovny, nadbytečné odborné učebny, posilovny i byty pro školníky a hledají každý volný prostor.

„Letos to ještě nějak zvládneme, ale příští rok už určitě ne,“ řekl Vladimír Vetchý (ČSSD), místostarosta Brna-Bystrce, kde je situace nejhorší. V posledních letech se sem totiž přistěhovaly stovky mladých rodin na nové sídliště Kamechy a dramatická situace z přetížených školek se přesunula na základky.

Brněnští radní proto oznámili, že ve Vejrostově ulici přistaví do školního roku 2018/2019 šest tříd, aby se tam vešly všechny spádové děti. Už teď je v každé třídě třicet prvňáků a o výběru školy podle zaměření si mohou rodiče nechat jen zdát. „A třeba o nějaké inkluzi nemůže být vůbec řeč,“ myslí si Vetchý.

Možné problémy v polovině městských částí

Pokud se navíc bude Bystrc rozrůstat takovým tempem jako dosud, musí radnice přistavět třídy i na další velké základce v Laštůvkově ulici.

„Museli jsme třeba v jedné škole přepažit chodbu, z níž jsme udělali třídu, zrušili jsme i všechny odborné učebny, které jsme mohli. Už teď nám vypomáhá gymnázium, v jehož budově máme jednu třídu,“ popsal Vetchý s tím, že o přesném počtu nových prvňáků bude jasno začátkem května, kdy se započítají i děti s odklady. A to bystrckým školám do jisté míry ulehčuje situaci soukromá ZŠ Pramínek, kam každoročně nastoupí 25 dětí.

Podle údajů magistrátního webu, který většina rodičů k přihláškám využila, může mít problémy s kapacitou až polovina brněnských městských částí, kde mají administrativně víc spádových dětí než míst na školách.

To je třeba případ Židenic. „Ze zkušeností z minulosti ale víme, že ne všechny spádové děti se dostaví na svoji školu, takže letos bychom pro ně snad místo mít měli,“ uvedla místostarostka pro školství Monika Doležalová (KDU-ČSL). Tři školy ze čtyř – Gajdošova, Kamenačky a Kuldova – jsou přitom na hraně kapacity, na Krásného ještě nějaká místa navíc budou.

„V Gajdošově na Staré osadě proto plánujeme přístavbu pěti tříd. Teď žádáme o dotace a čekáme na vyhodnocení. Do konce roku bychom měli mít jasno,“ podotkla Doležalová. Podle odhadů židenické radnice bude totiž ještě nejméně pět let odcházet ze škol méně deváťáků, než do nich nastoupí prvňáků.

Naproti tomu v sousední části Brno-sever s problémy nepočítají. „Máme tu hodně naplněné školy, o které je velký zájem a jezdí tam děti z celého Brna. Naopak třeba o Merhautovu nebo Husovice taková rvačka není. Navíc po rekonstrukci se škola na náměstí Republiky přesune do jedné budovy, která má dostatečnou kapacitu pojmout dostatek dětí,“ uvedla místostarostka Miriam Kolářová (KDU-ČSL).

Jediná část, která si nechala udělat analýzu o naplněnosti svých škol, je ta největší – Brno-střed. Podle ní jsou vytížené z 85 procent, což znamená, že na nich po odečtení odborných učeben pro jazyky a počítače mnoho místa pro děti mimo spádový obvod nezbývá. Nejžádanější je jazyková základní škola na Bakalově nábřeží, kde předškoláci skládají v podstatě regulérní přijímací zkoušky.

„Jinde nějaké převisy jsou, ale není to dramatické. Spádové děti i sourozenci se do nejbližší školy dostanou,“ popsala místostarostka Brna-střed Michaela Dumbrovská (KDU-ČSL).

Naopak třeba ve Slatině jde pouze o administrativní záležitost. „Potřebujeme dostat souhlas s navýšením kapacity, pak jsme schopní pojmout všechny děti, které se přihlásí. Hlavně škola na Jihomoravském náměstí má dostatek rezerv,“ objasnil starosta Jiří Ides (ČSSD). Podle něj ale i ve Slatině bude potřeba do tří až čtyř let školy stejně přistavovat.

Rekonstrukce škol a bazénů

Díky tomu, že městský rozpočet je v přebytku, šly už loni desítky milionů korun na opravy školských budov. Letos je to asi 170 milionů, se stejnou částkou počítá město i každý další rok, protože školy jsou hodně zanedbané. Jen na nutné rekonstrukce základních a mateřských škol, jídelen a kuchyní by ale bylo potřeba nejméně 1,4 miliardy korun. Ukázala to analýza, kterou si Brno nechalo zpracovat.

„Máme tak k dispozici detailní evidenci, na jejímž základě můžeme efektivně řídit modernizace, opravy a rekonstrukce škol,“ uvedl Petr Hladík (KDU-ČSL), náměstek primátora pro školství s tím, že 137 mateřských a 66 základních státních škol sídlí ve 250 budovách. V dokumentu města ale nejsou započtené nástavby a přístavby, které mají zvýšit kapacitu škol. Ty se snaží město pokrýt z peněz Evropské unie.

Například Brno-střed jen letos plánuje opravy za 17 milionů. „Kdybychom dostali dvakrát třikrát tolik, byli bychom šťastní. Ale jsme rádi za to, co máme,“ konstatovala Dumbrovská. V největší městské části totiž prakticky všechny školy sídlí v historických budovách, kde jsou rekonstrukce nákladnější.

Město chce také každý rok opravit jeden školní bazén, kterých je v Brně celkem devět. Začne se přestavbou sedmnáctimetrového bazénu ve škole v Arménské ulici v Bohunicích, jenž je v nejhorším stavu. Výměna za nerezový přijde na nejméně šest milionů korun.

Nejčtenější

Na Kyjovsku zuří prachové bouře jako v poušti, na polích vznikají duny

Prachové bouře na Kyjovsku odnáší z polí nejvzácnější vrchní vrstvu zeminy,...

Silný vítr zvedá oblaka prachu a písku a metá jimi desítky metrů daleko. Na vyprahlé zemi se tvoří malé duny. Není to...

Kometa dál posiluje. Uloví i Plekance, který už trénoval s Kladnem?

Tomáš Plekanec z Montrealu střílí na branku Detroitu ve svém 1000. duelu v NHL.

Hukot kolem hokejové Komety nabral nové obrátky. Brněnské mužstvo posílil brankář Libor Kašík, ve středečním duelu...

Proti svým. Tak trochu. Jak brněnská rodačka Nicole bojuje za USA

Nicole Melicharová (vlevo) se raduje s Květou Peschkeovou ze zisku fiftýnu.

Oproti řadě samozvaných světáků neprokládá věty anglickými výrazy. Jen jednou lehounce mine, když tenisový žebříček...

VIDEO: Mladík v dodávce ignoroval výstražná světla, jen těsně uhnul vlaku

Dodávka na přejezdu uhnula vlaku

Na poslední chvíli stihla dodávka na železničním přejezdu v Blansku uhnout projíždějícímu vlaku. Devatenáctiletý řidič...

Agresivní žirafu museli utratit. Novinky a zajímavosti z českých zoo

Bílý tygr v peruánské zoo. Lima (26. 7. 2018).

Jak se letos dařilo patnácti českým zoologickým zahradám a co pro návštěvníky chystají? MF DNES oslovila všechny hlavní...

Další z rubriky

Vědci chtějí umět předpovídat, ve kterých rybnících uhynou ryby

Radovan Kopp z ústavu zoologie Mendelovy univerzity sbírá vzorky z rybníka....

Sto tun ryb za více než pět milionů korun letos uhynulo jen v největším jihomoravském rybníku Nesyt. Hlavně v letních...

VIDEO: Mladík v dodávce ignoroval výstražná světla, jen těsně uhnul vlaku

Dodávka na přejezdu uhnula vlaku

Na poslední chvíli stihla dodávka na železničním přejezdu v Blansku uhnout projíždějícímu vlaku. Devatenáctiletý řidič...

Lesy kvůli suchu umírají, pily nestíhají odebírat chřadnoucí smrky

K obnově smrku může docházet přirozeně: strom roste pod clonou mateřských...

Stromy na jižní Moravě hynou suchem, na novou výsadbu však chybí peníze. Majitelé lesů totiž nemohou kácet stromy...

Najdete na iDNES.cz