Vidiny páně Pistáciovy Martina Sojky na výstavě Brněnská osmdesátá.

Vidiny páně Pistáciovy Martina Sojky na výstavě Brněnská osmdesátá. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Čím tepalo Brno 80. let, ukáže výstava na hradě Špilberk

  • 0
Nezvyklou sondu do vizuální kultury Brna v 80. letech nabízí nová výstava na Špilberku. Brněnský hrad nabízí dosud nevídanou kolekci více než tří set děl od autorů, kteří vstupovali na scénu jihomoravské metropole mezi lety 1980 a 1990.

Výstava Brněnská osmdesátá zabere až do počátku srpna celé západní křídlo a druhé patro hradu. "Vybrala jsem šestatřicet brněnských výtvarníků, kteří začínali počátkem osmdesátých let," vypočítala kurátorka Marcela Macharáčková.

Jedním dechem dodává, že svoji výstavu ale nenaplnila oficiálním uměním. Naopak vybírala z mladé alternativní kultury. A v expozici si zdaleka nevšímá pouze soch a obrazů, k vidění budou performance, happeningy, připomenuty jsou soukromé výstavy nebo třeba knižní kultura společných samizdatů.

Karosérie Jiřího Sobotky na výstavě Brněnská osmdesátá.

Podle Macharáčkové vznikla ve sledovaném období v Brně nejméně tři nonkonformní významná centra kulturního dění. "První se vytvořilo na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, tedy dnešní Masarykovy univerzity," míní kurátorka.

Na výstavě tuto větev reprezentují výtvarníci jako Josef Daněk, Ivo Sedláček, Luboš Jarcovjak, Milan Magni nebo Blahoslav Rozbořil.

Druhé významné ohnisko neslo adresu Kamenné kolonie na Červeném kopci s hlavními protagonisty Laco Garajem a Michalem Čuříkem.

Valeriánovo poselství Rostislava Čuříka na výstavě Brněnská osmdesátá.

"Mezi absolventy Školy uměleckých řemesel, kteří poznamenali tvář brněnské výtvarné tvorby osmdesátých let, patří dále Petr Kvíčala, Dana Chatrná, Zdeněk Halla či Libor Jaroš," vyjmenovává Macharáčková dnes již zavedená jména.

Na výstavě figuruje také Bohunka Olešová a Marian Palla, který urazil dráhu od profesionálního hudebníka ke konceptuálnímu umělci. "Oslovovala jsem jednotlivé autory. Někteří si archivy nevedou, a tak bylo vcelku složité sehnat dílo ze vzpomínaného období. Ke slovu přišly soukromé sbírky," komentuje vznik nezvyklé kolekce kurátorka.

Podzimní model Zdeňka Řehoříka na výstavě Brněnská osmdesátá.

Na výstavě připomíná ještě generaci mladých absolventů Akademie výtvarných umění v Praze, kteří se představili poprvé brněnskému obecenstvu netradiční výstavou v Křížové chodbě na Nové radnici v roce 1983. Podle Macharáčkové vzbudilo toto vystoupení skutečně nebývalý ohlas.

K hlavním protagonistům a reprezentantům této generace v nynější expozici patří Zdena Höhmová, Radmila Chadimová, Vladimír Kokolia, Tomáš Ruller, Vladimíra Sedláková, Jiří Sobotka, Petr Veselý nebo architekt Mirek Vochta.

Macharáčková připomíná i svoji kolegyni a předčasně zesnulou Ajku (Alenu) Gálovou. Tato mimořádná kurátorka vytvořila z Galerie mladých moderní soudobou galerii, kde umožňovala vystavovat mladým, začínajícím a také těm, které socialistické zřízení nepovažovalo za "profesionální" tvůrce.