Brněnská zoo se rozrostla o čtyři samce a dvě samičky. "Smečku tvoří alfa samec, který má k sobě alfa a beta samici. Dále jsou v ní i jejich mláďata, některá už dospělá," uvedla mluvčí zahrady Lucie Kapounová.
Čipování je prvním z důležitých událostí v životě mláďat. "Jde vlastně o takový elektronický průkaz totožnosti, který si zvíře nosí stále u sebe," vysvětlila Kapounová.
Očkování vlčat v Brně |
Čip představuje váleček z biokompatibilního materiálu se zalisovaným "elektronickým srdcem", které v sobě nese numerickou informaci.
"Toto číslo je jedinečné, na světě neexistují dva číselně shodné čipy. Pro jejich implantaci jsou navíc přesně stanovená a mezinárodně uznávaná pravidla, která říkají, že umístění čipu by mělo být na levé straně těla zvířete. K zavedení čipu pak slouží jednorázová sterilní dutá jehla, ze které se čip do podkoží vytlačí," popsala mluvčí.
Vlci žijí v přísně organizovaných společenských skupinách. Díky tomu mohou společně lovit a také se bránit území náležící smečce. Jejich úspěch při lovu spočívá ve vytrvalosti. Když je třeba, pronásledují kořist po celý den a noc.
Podle mluvčí se dá snadno poznat, jak si který člen smečky stojí. "Čím výš zvíře v žebříčku stojí, tím výš nosí ocas a vypíná i svůj trup," poznamenala mluvčí.
Vlci arktičtí se v brněnské zoo množí od roku 2008 a každoročně se narodí okolo šesti až deseti mláďat. Ve volné přírodě žijí v arktické oblasti Aljašky a Kanady. Chladnému podnebí je vlk arktický dobře přizpůsoben narozdíl od jiných druhů má hustší srst a kratší čumák, končetiny i uši.
