Šilingrovo náměstí kolem roku 1942.

Šilingrovo náměstí kolem roku 1942. | foto: www.encyklopedie.brna.cz

Čísla na domech v Brně mají narozeniny, jednička už není

  • 6
Přesně 240 let dělí Brňany od doby, kdy běhali po městě bez kloudné možnosti orientovat se. V roce 1770 se v Brně poprvé začaly číslovat domy.

Na popud tehdejší panovnice Marie Terezie musely být od roku 1770 všechny domy v obcích pro větší přehlednost očíslovány. V Brně se začalo číslovat u Brněnské brány, tedy zhruba v prostoru současného Šilingrova náměstí.

Sudé domy jsou napravo od roku 1867

"Číslem jedna byl označen malý domek, který k Brněnské bráně těsně přiléhal a kde se vybíralo mýto. Když tenkrát někdo vezl do města zboží, například potraviny, platil v tom domě poplatek," vysvětlil historik z Muzea města Brna Pavel Košťál.

Historička Milena Flodrová, která o dějinách města Brna napsala několik knih, ví dokonce i stranu, kde dům stál.

"Tenkrát byla jednička napravo za Brněnskou branou. Dnes je tam pasáž Dominik. Až v roce 1867 se stanovilo, že lichá čísla budou vždy na levé straně ulice a sudá na pravé," řekla.

Číslování se několikrát měnilo

Číslování tenkrát trvalo až do roku 1775, číslovalo se po směru hodinových ručiček a celkem bylo takto označeno 537 domů. "Od Šilingrova náměstí se pokračovalo směrem k Petrovu, dále k Zelnému trhu a poslední číslo bylo zase na Dominikánské ulici. Šlo to takhle dokolečka," dodal historik Košťál. První schéma očíslovaných domů pak vzniklo v roce 1779.

Číslování prošlo zanedlouho dalším vývojem a od roku 1770 se ještě dvakrát měnilo. Poprvé v roce 1805. Podruhé o dvaapadesát let později. Tehdy v roce 1867 za vlády Františka Josefa I. se v Brně začaly číslovat ulice stejným způsobem, jakým se číslují i nyní.

Významnou změnou bylo, že číslování začínalo vždy na tom konci ulice, který byl vzdušnou čarou blíže k náměstí Svobody (dříve Velkému náměstí). Ovšem v obcích byla "jednička" na konci ulice, který byl blíž předměstí.

"Proto se v Králově Poli stalo středem Mojmírovo náměstí a v Židenicích Stará osada," řekla historička Milena Flodrová. Tyto obce se staly součástí Brna až v roce 1909.

Ulici má i Jára Cimrman

V současnosti názvy ulic vymýšlí Pracovní skupina pro názvosloví města Brna.

"Svůj návrh nejdřív předloží městská část, kde má nová ulice vzniknout. O návrhu pak jedná jedenáct nezávislých odborníků, kteří mají za úkol posoudit vhodnost a jazykovou správnost návrhu," uvedla historička Flodrová, která byla dříve členkou skupiny.

Skupina pak připraví konečný návrh a předloží ho ke schválení radním. Po schválení zastupitelstvem začíná název ulice platit.

Zajímavé návrhy má městská část Brno-Komín. "Mají například Výholec, což je starý název pro vyvýšené významnější místo. Za zmínku stojí i Štompil, v češtině Kamenný vrch. V Řečkovicích máme i ulici Járy Cimrmana, která byla pojmenovaná poměrně nedávno. Přesněji v lednu 2004. Byl u toho i Zdeněk Svěrák a další členové jeho divadla," dodala historička.