CIZINCI V BRNĚ: I za minutu zpoždění se omlouváte, udivilo Kostaričanku

  0:10
Původní profesí optometrička Hazel María Ramírez Solano se přistěhovala do Brna spolu s manželem. Po čtyřech letech v tuzemsku si nezvykla na strohost mluvy řady Čechů, cení si naopak jejich dochvilnosti. „Nebýt navenek superšťastný je tu normální,“ říká čtyřiatřicetiletá Kostaričanka.
Hazel María Ramírez Solano z Kostariky žije v Brně spolu s manželem vědcem,...

Hazel María Ramírez Solano z Kostariky žije v Brně spolu s manželem vědcem, který pochází z Polska, čtvrtým rokem. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Na jih Moravy ji přivedla souhra náhod. Během pobytu ve Spojených státech, kde si po studiích na Kostarice ještě rozšiřovala své znalosti z optometrie, se zakoukala do polského studenta. Po více než dvou letech známosti se vzali, načež se asi před čtyřmi lety rozhodli přestěhovat do Brna.

„Po mém návratu z Ameriky jsme měli zhruba rok vztah na dálku. Po státnicích přijel na tři měsíce k nám a vzali jsme se. Manžel je biotechnolog a chtěl si v zahraničí dodělat doktorát. Když dostal příležitost v brněnském vědeckém centru CEITEC, rozmýšleli jsme se jen chvilku,“ přibližuje nesměle rodačka z Cartaga, druhého největšího města Kostariky.

Věděla, že bez češtiny, kterou se oba začali učit hned po příjezdu, těžko najde práci v oboru. Začala se proto ohlížet po jiném uplatnění a po čase se uchytila v telekomunikační firmě.

„V týmu jsem jediná cizinka. Fungujeme hlavně v angličtině, ostatní se ale mezi sebou přirozeně dost baví česky. Skoro všemu rozumím a každý den díky tomu pochytím nové slovo. Trochu mluvím, snažím se, kolegové jsou výborní, pomáhají mi a opravují mě, když něco řeknu špatně. A dělají si legraci z mé výslovnosti,“ přibližuje s úsměvem. „Jazyk ale byla a stále je velká bariéra.“

Nikdy prý nepociťovala, že by se k ní Češi jako k cizince chovali špatně.

„V práci chvíli trvalo, než mi ostatní začali věřit a zjistili, že se na mě mohou spolehnout, ale to je pochopitelné. Tady je úplně normální, nebýt navenek superšťastný a neusmívat se pořád. Není to nic, co bychom si jako cizinci měli brát osobně,“ uvažuje s vážnou tváři brunetka a upije ze sklenice s vodou.

Zklamalo ji jen, jak se prodavači chovají k zákazníkům. „Když jsem se třeba ptala, jestli mají zboží v jiné barvě či velikosti, odpověď byla okamžitě ne, aniž by se vůbec podívali. Teď už se raději neptám,“ směje se. „Když už zvládám základní fráze, jsou přeci jen trochu přívětivější. Ale na začátku to bylo hrozné, u nás se zkrátka skutečně snaží pomoci,“ srovnává přístup k zákazníkům.

Otáčím se, i když není důvod se bát

Mladý pár původně přijížděl s plánem strávit v Brně pět let. Nyní uvažují, že zůstanou natrvalo. Hazel si na jihu Moravy chválí pocit bezpečí a obecně kvalitu života.

„Na Brně skutečně miluji, že můžu jít v klidu sama domů. I když se stále ještě přistihnu, že se otáčím, jestli někdo není za mnou. Úplně jsem zatím nepřivykla faktu, že je dost nepravděpodobné, ba skoro nemožné, že by se cokoli stalo, a nemusím se bát. Na Kostarice, hlavně v metropoli San José, se třeba docela snadno stanete obětí zloděje či kapsáře,“ popisuje.

Hazel María Ramírez Solano

  • Je jí čtyřiatřicet let, pochází z kostarického města Cartago, v Brně žijí s manželem čtyři roky
  • Vystudovala optometrii, nyní pracuje v týmu compliance mezinárodní telekomunikační firmy
  • Má o dva roky mladší sestru
  • Poprvé Česko navštívila asi před deseti lety, kdy trávila dovolenou v Praze

Své rodné město líčí jako méně rozvinuté než Brno, i když tam také sídlí řada nadnárodních firem. Lidé se však často stěhují za prací do hlavního města. Kromě mnoha řek, jezer a zeleně jej obklopují také sopky.

„Poslední rok dva je ta nedaleko našeho domu docela aktivní, táta vždycky vypráví, jak musí odmetat popel z auta, podobně jako se tady odmetá sníh. Doma jsem nebyla, co se tohle děje. Teď už naštěstí máme bezpečnostní zóny, v nichž se vám nic nestane. Mnoho let nazpět, kdy lidé v ohrožených oblastech bydleli, se událo spoustu katastrof, pod lávou zmizela celá města s lidmi,“ vypráví.

Evakuacím pro případ ohrožení se tam děti učí od škol. „Vulkanologové stále zkoumají krátery, mají okolo kamery, když vychází kouř, vědí, že může brzy přijít erupce a města kolem by se měla evakuovat. Evakuaci jsem ale zažila jen jako dítě, a to kvůli zemětřesení o síle 7,5 stupně,“ vzpomíná.

Češi jsou podle ní rezervovanější než její krajané. Taky na ni působí plaše. „Trvá, než se vám otevřou, než si nimi vybudujete nějaký vztah. Ráno všichni v tramvaji cestou do práce mlčí. Ale je to fajn, připadám si nějak uvolněněji. S přáteli, kteří v lednu přijeli na návštěvu, jsme šli po náměstí Svobody, kde bylo úplné ticho, vůbec nikdo nemluvil. To je obrovský rozdíl oproti tomu, co znám z domu,“ zamýšlí se.

Nejnovější cizinci v Brně

Cení si schopnosti české společnosti postarat se o zvířata. „Mrzí mě, že tohle v naší kultuře nefunguje, pouličních psů, máme hodně, i když mají lidé velké zahrady. Občas si tuláka někdo vezme domů, ale tady se lidé zvládnou o psa postarat, i když třeba žijí v malém bytě.“

V Česku obdivuje i to, jak všechno funguje přesně na čas, ať už doprava, nebo třeba pracovní přestávky.

„Na Kostarice nikdo neřeší, jestli obědváte o chvíli déle, než je předepsaný čas. Tady se vždy vracíme s kolegy přesně a dochvilnost už jsem si osvojila. Španělsky mluvící označují Kostaričany - i oni sami sebe - pojmem ‚ticos’. ‚Tico hour‘ pak znamená, o hodinu později, než je domluvené. Když se řekne, že je sraz ve dvanáct, skoro každý přijde o hodinu později,“ přibližuje.

Na svůj nový „český zvyk“ při poslední návštěvě Kostariky doplatila.

„Zarezervovala jsem na osmou stůl v restauraci, ale všichni se objevili až v devět. Úplně jsem na to zapomněla. A nikdo ani neřekl, promiň, jdeme pozdě, ani si toho nevšimli. Tady vám přátelé kvůli nepatrnému zpoždění dopředu pošlou zprávu, anebo se hned omlouvají, i když dorazí třeba jen o minutu později,“ diví se.

Vyzpovídali jsme už 32 cizinců. Vyberte si na mapě:

Jinak prý slovy ale zrovna neplýtváme. „Někdy jste možná až příliš přímočaří. Možná by neškodilo trochu víc pozitivního přístupu,“ směje se. „Je to součást kultury. Nevnímám to jako nedostatek snahy vyřešit problém, spíš málo chuti pozitivněji o něm přemýšlet a především mluvit. Často říkáte, ne, nepůjde to, je to špatný a nakonec se stejně vždycky všechno vyřeší.“

Česká autoškola? Rozhodně nejtěžší

Postrádá možnost trávit volný čas na pláži, na Kostarice tři roky žila na pobřeží Pacifiku, kde její zaměstnavatel otevřel novou kliniku pro turisty. „Bydlela jsem v podstatě u pláže, což je teď něco, za co o dovolené platíme,“ směje se.

„Na Kostarice už to není jen o banánech, ananasech a kávě, stále více lidí – hlavně Američané a Kanaďané - tam jezdí za zdravotní turistikou. Jedou na prázdniny a současně si nechají udělat plastickou operaci nebo jdou k zubaři,“ přibližuje.

Často tam míří taky milovníci adrenalinových sportů - surfovat a na divokou vodu. „Někdy je problém vůbec chytit let domů, protože v období prázdnin bývají letenky hodně vyprodané,“ naznačuje s turismem spojené trable.

Ve všech třech státech, kde žila, dělala vždy znovu řidičské zkoušky a ty české hodnotí jako jednoznačně nejtěžší. „Naučit se na osm set otázek nebyla legrace. Sice jsem už předtím deset let řídila, ale v české autoškole mě učili věci, které jsem předtím neznala. U nás nejsme tak uvědomělí, tady má vzdělávání řidičů úplně jinou úroveň,“ srovnává.

Na Kostarice nefunguje klasický systém autoškol. Každý se může učit s příbuzným, který má řidičák, v jeho autě.

„Nyní se vyvíjí systém pro lidi, kteří nemají auto. Není ale povinné odjezdit hodiny s učitelem, stačí přijít složit zkoušku. Proto máme spoustu špatných řidičů a nehod. Tady se na silnici cítím mnohem bezpečněji. I když Češi říkají o svých krajanech, že nejsou dobří řidiči, já věřím, že jsou,“ uzavírá.

  • Nejčtenější

Soud zprostil Ukrajince viny za zabití Roma v Brně, šlo o nutnou sebeobranu

22. března 2024  6:42,  aktualizováno  11:42

Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z...

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

Prvoligoví bezdomovci. Drnovické zastupitelstvo řeklo Vyškovu ne

28. března 2024  21:02

Třetím rokem jsou fotbalisté Vyškova mezi profesionály, nikdy však nehráli doma. Přesto bojují o...

Rozepře i chybějící lékaři. Problémovou nemocnici bude křísit další šéf

28. března 2024  15:35

V dlouhodobé krizi se zmítá městská nemocnice v Boskovicích. Jde přitom o významné zařízení, které...

Kamion s pěti sty selaty se na Znojemsku převrátil na bok, sto jich uhynulo

28. března 2024  12:11,  aktualizováno  13:42

Kamion s nákladem pěti stovek selat se dnes ráno převrátil na bok v Hostěradicích na Znojemsku....

V opilosti jsem odhodil cigaretu na smetí, tvrdí souzený o vzniku požáru

28. března 2024  13:01

Patnáct až dvacet let vězení hrozí osmatřicetiletému muži z Polska za dvojnásobný pokus o vraždu...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...