CIZINCI V BRNĚ: Přeceňujete tituly a chybí vám sebevědomí, přemítá Švéd

  0:10aktualizováno  0:10
Z domu odešel před osmnáctinami, přesto ho život v rodném Švédsku unavoval. Čtyřiadvacetiletý dovozce na volné noze Johan Nilsson obdivuje českou osobitost, má však problém s vykáním. „Málo věříte ostatním,“ vypozoroval ani ne za dva roky v Brně.

Johan Nilsson ze Švédska v Brně žije necelé dva roky. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jeho čtyřicetitisícové rodné město Östersund zná svět především díky pořádání závodů v rychlobruslení a biatlonu. Severní švédský region, kde leží, je zhruba stejně velký jako celé Česko, avšak žije tam pouhých 120 tisíc lidí.

Johan Nilsson zamířil do Brna za dědou, který je dvacet let ženatý s Češkou a je pro něj velkým vzorem. Zprvu mu pomáhal ve firmě, nyní už pracuje pro vícero podniků. „Pomáhám jim ze zahraničí dovážet věci potřebné pro podnikání,“ přibližuje sebejistý mladý muž, který přijel především s odhodláním splnit si své sny.

Fotogalerie

Školu neměl rád, přesto nosil dobré známky, aniž by se kdy učil na písemky. A aby se mohl co nejdřív odstěhovat z domu, začal už při studiu gymnázia pracovat. Na univerzitu nepokračoval. Místo toho vyhledával kurzy ekonomiky, finančnictví a marketingu.

„Vždy jsem byl individualista, co chce věci dělat po svém. Nikdy bych neplýtval tři roky časem na studium věcí, které se učit nechci. Věděl jsem, co bych rád dělal a co k tomu potřebuji znát, tak jsem se na to zaměřil. Studuji každý den,“ připouští nositel snad nejběžnější kombinace mužského jména a příjmení ve Švédsku.

V jeho vlasti podle něj na vysokoškolském vzdělání tolik nesejde. Naopak v Česku se trochu přeceňuje, jak vypozoroval z reakcí okolí. „Tady se to čeká, takže se cítím trochu divně. U nás si všechny společnosti daleko víc cení pracovních zkušeností v oboru než titulu.“

Typický Švéd, jak ho popisuje Nilsson, své dítě podporuje, aby si našlo vlastní životní cestu. „Nechává mu volnost. Nevyvíjí tlak, aby získalo vzdělání, což je podle mě naprosto úžasné. Otec nesmutní, že jsem nešel na univerzitu. Nikdy mě za to nikdo neobviňoval,“ přibližuje a zamyšleně se škrábe na čele.

Kdy vyknout? Hranici nepoznám

Jedna z prvních věcí, které si po přistěhování všiml, bylo to, že se na sebe cizí lidé v českých ulicích neusmívají.

„Švédové se smějí o hodně víc, jsou na sebe příjemnější a myslí to upřímně. Obsluha v restauraci musí být milá a usměvavá. Zdejší zákaznický servis je mezi přistěhovalci velké téma, ale lepší se to. Nové podniky otevírají lidé, kteří vědí, jak to funguje v zahraničí, a tím pomalu tlačí ke změně i ostatní. Miluju život v Brně, je tak explozivní.“

Johan Nilsson

Čtyřiadvacetiletý Švéd pochází z města Östersund. Z domu odešel ještě před osmnáctými narozeninami. Má dva mladší sourozence - sestru a bratra. Na vysokou školu z gymnázia nepokračoval. Rok pracoval v Austrálii, nyní už skoro dva roky žije v Brně, kde se živí jako dovozce na volné noze a k tomu založil komunitu pro rozjíždění nových podnikatelských projektů. Má asi sto členů, kteří se scházejí jednou či dvakrát za měsíc, sdílejí nápady, debatují o problémech.

Bydlí s českou přítelkyní, která učí jazyky na univerzitě. Přestože spolu mluví švédsky, češtinu mladý podnikavec nezavrhl a dře, aby se ji naučil. „Ne, prosím ne,“ vyhrkne česky v reakci na dotaz, zda tedy můžeme přejít z angličtiny do češtiny.

Nejvíc se potýká s vykáním, od něhož se ve Švédsku upustilo v 50. letech minulého století.

„Pro Švédy je důležité nemyslet si, že jsou lepší než kdokoli jiný. Každý dělá maximum, aby byl v tomhle ohledu co nejpokornější. Proto je pro mě velmi obtížné tohle uchopit. Nevím, kde je hranice. A taky nechci mít s nikým formální vztah, chci se přátelit,“ vysvětluje.

Ze začátku pochyboval, že si zvykne pít tolik piva, kolik za večer zvládnou jeho čeští přátelé, aniž by se opili. „Ale hrozně mi chutná, takže to není opravdový problém,“ směje se.

„Švédové nepijí tak často, ale když na to jednou za čas přijde, nalijí toho do sebe až příliš a pak se v barech perou. To jsem tady ještě neviděl, protože Češi jsou na alkohol mnohem víc zvyklí, v malém pijí skoro pořád, takže se pod vlivem lépe kontrolují,“ srovnává.

Mimo svou práci se věnuje projektu, který pomáhá lidem rozjet podnikání. Sám také připravuje založení firmy zaměřené na zavádění inovací a nápadů v oboru klimatu, výroby a uchování energie.

„Češi se hodně podceňují, mají nízké sebevědomí a pochybují o sobě. Myslí si, že nejsou dost dobří, aby něčeho dosáhli, a že si to vlastně nezaslouží. Úspěch ostatních si zdůvodňují štěstím nebo tím, že se narodili v dobré rodině. To je blbost,“ hodnotí českou povahu.

A dodává, že právě tohle je třeba přehodnotit. „Mluvil jsem s holkou, co vyrostla na vesnici se třemi sty obyvateli a teď vede úspěšnou kavárnu. To je cíl mého projektu, inspirovat lidi, aby opustili bublinu a následovali své sny. Spousta lidí fantazíruje o tom rozjet něco svého, ale mají z toho strach. Měli by si uvědomit, že mohou cokoli, stačí chtít,“ popisuje svůj postoj.

Cizinci v Brně

iDNES.cz přináší sérii příběhů cizinců, kteří se rozhodli usadit a trvale žít v Brně. Přibližuje názory, zkušenosti a pohled zpovídaného na život v jihomoravské metropoli a obecně v Česku. Popisuje počáteční těžkosti každého z nich i to, jak přivykali odlišné kultuře a zvykům.

  1. Zimě už lékař z Nigérie přivykl, s nedůvěrou se potýká
  2. Češi pracují bez hrdosti a chladně, míní učitel z Tokia
  3. Máte nejlepší MHD, chválí Srbka. Děsí ji ale zkoušky sirén
  4. Češi jsou drbny, hodnotí Mexičan. Chtěl sem už od Nagana
  5. Lísají se, pak seknou, hodnotí Čechy portugalský filmař
  6. Zdejší Vánoce mě stresují, přiznává učitelka z Tanzánie
  7. Mám rád český sarkasmus a přímočarost, říká Angličan
  8. Na Zélandu děti čůrat na kanál nedáváme, diví se chůva
  9. Češi jezdí agresivně, jako by řídili formuli, míní Američan
  10. Jste veselí a rádi pomůžete, oceňuje Rus. Štvou ho úřady
  11. Chrlíte negativní energii, zjistila Číňanka. Tibet řeší nerada
  12. Stěžujete si, aby vám ostatní nezáviděli, tuší Filipínec
  13. Ostraha obchodů zírá. Už se tomu směju, říká Brazilka

Švédsko je podle jeho slov v mnoha ohledech socialistická země, kde panuje silný pocit komunity a všichni se navzájem usměrňují, aby nevybočovali z řady.

„Mám rád českou osobitost, kdy si děláte věci po svém, aniž by ostatní měli potřebu se do toho vměšovat. Švédsko je skvělé a pro ostatní je to perfektní místo k životu, ale není to ideální prostředí, když chcete budovat něco nového. Cením si toho kontrastu mezi Švédskem a Českem. Na obou stranách to funguje jinak, přitom velmi dobře.“

Důvěra v ostatní pokulhává

Česko považuje za jednu z nejliberálnějších evropských zemí v kontextu toho, že dokud nikomu neubližujete, můžete si dělat téměř cokoli. Češi si však podle něj vzájemně málo věří a jsou k ostatním podezřívaví. Taky je často slýchá mluvit o strachu z krádeží.

„Ve Švédsku si lidé mnohem víc věří. Neznamená to, že můžete nechat telefon na stole a odejít, ale Švédi raději budou věřit a spálí se, než aby nevěřili nikomu. To myslím říká o rozdílnosti povah hodně, i když je Švédsko v tomto svým způsobem unikátní,“ popisuje.

Odcházet do práce i z práce za tmy, jak je tomu ve Švédsku polovinu roku, jej ubíjelo. „Když slunce vychází jen při obědě, je to na houby. Bylo to depresivní, ale spoustě lidí to vyhovuje. Takové ty řeči o vyšší sebevražednosti s tmou spojené nejsou tak docela pravda. Lidé akorát potřebují jíst víc vitamínu D, protože ho mají nedostatek,“ uvádí na pravou míru.

Za humorné považuje, že si Češi tahají do země arabskou kulturu v podobě čajoven a vodních dýmek a přitom jsou většinově proti multikulturalismu.

„Spousta lidí ví o tomhle fenoménu vše a stejně je xenofobní k imigrantům. Já s dětmi imigrantů vyrůstal, v některých částech Švédska je podíl dětí cizinců ve škole i 50 až 70 procent. Je to jednoduché, když se budete k lidem chovat přátelsky, budou se chovat přátelsky k vám,“ je přesvědčen.

Co v České republice nedokáže pochopit, je nízká účast ve volbách. „Když budete ve Švédsku sedět s partou přátel a řeknete, že nejdete volit, bude to skutečně ta nejdivnější věc na světe,“ uzavírá.

Nejčtenější

Plzeň poslal do semifinále Ligy mistrů Kovář, Kometa po debaklu končí

Plzeňští hokejisté se radují z postupu přes Skellefteu.

Hokejová Plzeň si zahraje semifinále Ligy mistrů. Proti švédské Skelleftee uspěla 2:1 po nájezdech, když ji do...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Žena navedla milence, aby za 50 milionů zabil jejího manžela, říká žalobce

František Divoký u soudu

Krajský soud v Brně projednává pokus o vraždu, z nějž jsou obžalovaní Josef Kopriva a Eva Grycová. Ta měla s Koprivou...

U dětí se nepočítá s tím, že zemřou, říká iniciátorka dětského hospicu

Ředitelkou dětského hospicu s názvem Dům pro Julii je Radka Vernerová

Myšlenka stavby dětského kamenného hospice vznikla v Brně před osmi lety, ale až loni v létě dostala díky skupině...

Od ňader Venuše až po vinné sklípky. Na nové logo kraje se snáší kritika

Nové logo Jihomoravského kraje.

Od nového loga si vedení Jihomoravského kraje slibuje modernější pojetí komunikace. Na modrý nápis se zvýrazněným...

Další z rubriky

Při nehodách na jižní Moravě zemřeli v noci dva řidiči osobních aut

Řidič způsobil nehodu poté, co z benzinky vyjel na D1 do protisměru (24. února...

V neděli v brzkých ranních hodinách se v Jihomoravském kraji staly dvě tragické nehody. Před čtvrtou hodinou ranní...

Sucho trápilo i pěstitele vánočních stromků, dráž je však neprodají

Do skladu vánočních stromků v Úněticích naveze firma Baobab před Vánocemi...

Letošní sucho postihlo také pěstitele vánočních stromků. Na ceně těch tuzemských se to však neprojeví. „Ceny zvednout...

Miliony pro MotoGP ministerstvo školství nemá, našel je místní rozvoj

Jakub Kornfeil při Velké ceně České republiky v Brně.

Po letošních střetech s ministerstvem školství ohledně výše dotace pro brněnskou MotoGP bude peníze do Brna posílat...

Najdete na iDNES.cz