Možná je to další ukázka, že s návraty k přírodě může být docela problém. Nedávná vlna zájmu o medvědí česnek způsobila ničivé nájezdy jeho sběračů, teď zažívá boom chov čmeláků v zahradních úlech.
Někteří na nich staví byznys, uškodit ale mohou i ti, kteří chtějí „včelí medvídky“ v dobré víře zachraňovat.
Odborníky současná obrovská poptávka po čmelácích, kteří jsou výborní opylovači a zvyšují tak úrodu na zahradách a v sadech, zaskočila.
Laboratoř v Troubsku na Brněnsku, jediná v republice chovající české čmeláky, měla letos vyprodáno do dvou minut.
Z toho, jak se nyní o domácím chovu čmeláků hodně mluví a píše, mají obavy.
„Vede to lidi ke shánění hnízd z nevhodných velkochovů. Také houfně chytají královny, aniž by byli dostatečně na chov připraveni,“ vysvětluje entomoložka Alena Votavová z troubského Výzkumného ústavu pícninářského.
Myší díra může být čmeláčím hnízdem
Občas váháme, jestli čmeláky ještě víc popularizovat, přitakává i Petr Dobrý z Hnutí Duha, který stojí za webem Cmelaci.cz. „Někdy je laická pomoc i nepomoc,“ vysvětluje.
Ideální přístup totiž nemá začít postavením čmelína, ale třeba tím, že člověk nepoužívá chemické postřiky nebo část zahrady přebuduje, aby v ní pro opylovače pořád něco kvetlo. Ideální je vrba jíva nebo časně kvetoucí rostliny.
Dobré také je zakazovat psům hrabat v myších dírách, které totiž ve skutečnosti mohou být hnízdem čmeláků.
Proč byste měli chtít na zahradě čmeláky a jak je tam dostat |
„Někdy stačí na jaře zachránit matku uvázlou za oknem a ta založí a odchová své hnízdo. Osít zahradu různými medonosnými rostlinami, co kvetou od jara do léta, to je pomoc pro všechen hmyz,“ přidává se Ondřej Hercog, zakladatel facebookové skupiny Čmeláci Plus, která jako výjimka není napojená na žádné prodejce.
Nabízí také službu Čmeláčí rychlá rota, která pomáhá s evakuací čmeláků z míst, kde je lidé nechtějí.
Královny lze odchytit
Když už se někdo na chov dá, musí počítat s tím, že je do něj nutné investovat péči, starost, nervy a připravit se na možné zklamání z neúspěchu. Čmelín není ptačí budka, zdůrazňuje Dobrý.
„Musí tepelně izolovat, být bez škvír a s dost silným dřevem a výstelkou. Stát musí ve stínu a stálé teplotě. Komplikací je noční můra zavíječ čmeláčí, jehož larvy dokážou čmeláčí kokony úplně rozežrat a zničit. Proto musí mít čmelín u vletu ochrannou klapku,“ líčí.
Kdo už má čmelín, chce ho i obydlit. Odchyt královny v přírodě odborníci nekritizují ani nezakazují, naopak. Ale člověk musí vědět, co dělá. Čmelák je chráněný a neopatrnost ho může zabít.
Že královna hledá bydlení, se dá poznat z jejího chování – nelétá po květinách, ale zkoumá různé škvíry a díry v zemi. Všichni čmeláci, kteří na jaře vylezou ze země, jsou královny, ale ne všechny hledají hnízdo ve stejnou dobu.
„Odchyt královny, která nehledá právě hnízdo, ji akorát rozruší a nemá to žádný efekt. Po zimě nejprve pár dní hledá potravu, protože se potřebuje posilnit. Teprve poté hnízdo. Nebudí se najednou, a proto hledající královnu můžeme pozorovat od března do května, dle počasí, druhu a lokality,“ zdůrazňuje Dobrý.
Vyšlechtěné druhy z ciziny mohou ty domácí potlačit
Odborníci se shodují, že když nákup čmeláků, tak jedině z laboratoře v Troubsku, kde je záruka českého čmeláka. Tohoto byznysu se totiž chopili i lidé, kteří nejenže prodávají i nekvalitní úlky, ale i čmeláky chované proto, aby žili a zemřeli ve skleníku, kde opylovávají papriky nebo rajčata.
Jak získat čmeláky
|
„Do přírody nepatří, můžou napáchat škody, protože jsou výrazně efektivnější ve sběru potravy než český čmelák, a mohou tedy potlačit a zeslabit místí populaci. Jde o vyšlechtěný druh, který má hodně dělnic a málo matek, je to zahrávání si s přírodou. Prodávají se jako čmeláci z polské přírody, ale máme zmapované, že jsou ze Španělska,“ poukazuje Hercog, který spolupracuje s troubskou laboratoří.
Laik přitom španělského čmeláka od českého nepozná. Prodávají je e-shopy, které dokážou povolení obejít, nebo je mají jen v jednom kraji, ale přesto je prodávají do celé republiky.
Zároveň není ideální, aby všichni chovatelé brali jen čmeláky z Troubska. Protože ve zdejších laboratořích množí jen čmeláka zemního.
„Když si všichni koupíme čmeláka zemního, ubude možnost i prostor pro další druhy. Takže ano, ať si je lidé jeden rok koupí, ale další si je zkusí odchytnout sami. Královny některých druhů čmeláků se rády příští rok vracejí do místa, kde se narodily,“ radí Dobrý.
Čmeláka si člověk oblíbil, protože létá za každého počasí a netrpí tak často nemocemi jako včely. I přes mnohé klady ale čmeláci včely nikdy zcela nenahradí. Především proto, že nedávají med, propolis ani vosk.
Čmeláčí hnízda jsou také výrazně slabší, třeba jen s maximálně pár stovkami dělnic, zatímco u včel jsou jich desetitisíce. Hnízdo se navíc musí každý rok zakládat znovu.
