Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čmeláci z laboratoře u Brna jdou na dračku, umějí opylovat i ve skleníku

  7:18aktualizováno  7:18
Nejen děti, které se dívají na večerníček o včelích medvídcích, mají v oblibě čmeláky. Stali se i hitem zahrádkářů a zemědělců, kteří jimi nahrazují včely. Jediná laboratoř, kde chovají české čmeláky, tedy ty pocházející z naší přírody, je v Troubsku na Brněnsku.

A poptávka po čmelácích narůstá. Stále více farmářů totiž objevuje jejich výhody. Oproti včelám sice nedělají med, ale fungují jako výborní opylovači.

Není třeba se o ně přehnaně starat, létají za každého počasí a netrpí tak často nemocemi jako včely. Stejně jako ony ale dokážou denně opylovat až patnáct stovek květů.

Fotogalerie

„Čmeláků se navíc lidé nebojí, takže si je pořizují i ti, kteří mají děti. Spousta klientů si tyto sympatické tvory drží třeba na balkoně, zkrátka z nich mají radost,“ říká entomoložka Alena Votavová z Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku, kde tento hmyz chovají.

Pro zemědělce jsou ale hlavní jiné vlastnosti čmeláka. Má dlouhý jazyk a zvládne tak opylovat květy s dlouhou okvětní trubkou, například jetele. Je navíc schopný „pracovat“ v uzavřených prostorách, sklenících a šlechtitelských klecích.

Ovocnáři si zase cení, že častěji střídá stromy, čímž dochází k lepšímu opylení. „Když si včela vyhlédne zdroj potravy, systematicky jej opyluje a ještě to sdělí svým tancem ostatním, takže se drží na jednom místě,“ vysvětluje Votavová.

Objednávky letos výzkumný ústav spustil v určený den a hodinu. Osmdesát procent zákazníků se ozvalo do pěti minut.

„Zájem je pokaždé tak velký, že v předchozích letech lidé prvního ledna místo připíjení šampaňským odesílali objednávky, proto jsem letos termín přesunula na únor,“ směje se výzkumnice. Nakonec se prodalo asi tisíc čmeláků a ústav zakrátko hlásil vyprodáno.

Čmeláci v zajetí nejsou závislí na ročním období

Zahrádkáři většinou volí začínající hnízdečko s královnou, dělnicemi a larvami v různém stadiu vývoje, tedy dalšími budoucími dělnicemi. Zaplatí za něj 1 390 korun. Takovou „rodinu“ si pak odnesou na zahrádku či balkon v takzvaném čmelínu, což je nejčastěji dřevěný box.

Zemědělec, jenž chce nechat opylovat rozkvetlé pole, zase kupuje za 1 980 korun rozvinuté hnízdo, kde jsou čmeláci na maximálním počtu a vrcholu vývoje. Přežijí po dobu opylování, ale pak jejich život rychle skončí. Do skleníků zase výzkumníci poskytují oddělky, tedy jen velmi malý počet čmeláků.

Ačkoliv čmeláci v Troubsku žijí v laboratořích, velké šlechtění není namístě. Zdejší hmyz je odchycený v přírodě a zařazený do chovného programu. „Jen je držíme v zajetí, jejich hnízda se vyvíjejí tak jako v přírodě. Ovšem každoročně na jaře odchytáváme několik královen, abychom získali nový genofond,“ popisuje Votavová.

Nejen že tito laboratorní čmeláci vypadají stejně jako venkovní, ale mají také stejný režim. S tím rozdílem, že v zajetí nejsou závislí na ročních obdobích. V reálu to znamená, že zahrádkáři mají čmeláčí hnízdo k dispozici přesně tak, jak potřebují k opylování rozkvetlých stromů - tedy klidně o dva měsíce dřív, než by se to povedlo přírodě.

Argumentem pro včely jsou med a větší počet

Ačkoliv troubská laboratoř hlásí vyprodáno, zájemci nemusejí být smutní, do chovu čmeláků se mohou pustit sami. „Smyslem naší práce není komerce,  chceme rozšířit povědomí o chovu čmeláků z přírody. Vždy, když o nás vyjde zmínka, obrací se na mě stovka lidí, ale my prostě nejsme schopní jim čmeláky dát. Ovšem vznikla už spousta podpůrných skupin, na webu zájemci najdou rady, jak s chovem začít,“ podotýká Votavová.

I přes mnohé klady ale čmeláci včely nikdy zcela nenahradí. Především proto, že nedávají med, propolis ani vosk. „Čmeláčí hnízda jsou také výrazně slabší, třeba jen s maximálně pár stovkami dělnic, u včel jsou jich desetitisíce. Hnízdo se navíc musí každý rok zakládat znovu,“ srovnává znojemská včelařka Lenka Pokorná.

„Včely nám dávají med, což je silný argument. O kvalitní český med je zájem a lidé si k němu stále nacházejí cestu,“ zdůrazňuje Bronislav Cagášek z Včelařství u Medíků.

Čmeláci si se včelami v přírodě nijak nekonkurují. „Spíš se doplňují. Čmeláci jsou dobří do zahrádek, zvláště těch ekologických, oživují to tam. Taky se hodí do všelijakých biopásů, nedivím se, že je po nich poptávka,“ podotkla včelařka Marie Pokorná z Přímětic u Znojma.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...



Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun

V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek...

V rybníce Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek kyslíku ve vodě, a nedostatku vody...

Další z rubriky

VIDEO: Řidič při honičce se strážníky naboural do kanalizační šachty

Řidič naboural do kanalizační šachty

Řidič auta, které nemělo registrační značku, ujížděl v neděli v podvečer strážníkům v Hodoníně. Rychlou jízdu ale...

Městský okruh není jediný. Aktivisté blokují na jihu Moravy více staveb

Takto vypadá aktuální konec dálnice D35 za křižovatkou v Opatovicích nad Labem....

Napadení stavby části městského okruhu v Brně na Žabovřeské nedávno odložilo její zahájení na neurčito. Na jižní Moravě...

Záchranářů s puchýři přibývá. Látku z nového vybavení prověří experti

Nové oblečení záchranářů ZZS Jihomoravského kraje.

Kožních potíží u jihomoravských záchranářů přibývá. Podle jejich tvrzení za to může nové pracovní oblečení z funkčních...

Najdete na iDNES.cz