Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Co s povodní v kraji? Brno ochrání opatření za miliony

  16:08aktualizováno  16:08
Poslední kapitolu do historie povodní si Brno zapsalo v roce 1997. Tehdy byl metr vody v některých domech v Komárově, lidé převařovali vodu k pití a železnice na sever i na jih byla zatopená. Dvanáct let poté brněnský magistrát oznámil, že chystá ve městě protipovodňová opatření na čtyřech úsecích řek Svratky i Svitavy v Brně. Hotové však budou nejdříve za šest či sedm let.

Připravovaná protipovodňová opatření v Brně: úsek na levém břehu řeky Svratky od ulice Uhelná po přerovskou trať | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

"Před dvěma lety Povodí předalo magistrátu hydrotechnické výpočty na průběh stoleté vody přes město Brno na řekách Svratce a Svitavě. Tedy současný a návrhový stav," upřesnil ředitel Povodí Moravy Miroslav Duda s tím, že poslední stoletá voda se Brnem prohnala v roce 1941. Odborníci Brnu navrhli udělat opatření na dvou místech na Svitavě a na dvou na Svratce.

Připravovaná protipovodňová opatření v Brně: úsek na levém břehu řeky Svratky od ulice Uhelná po přerovskou traťPřipravovaná protipovodňová opatření v Brně: úsek levý břeh Svratky od Riviéry po Zvonařku

"Na levém břehu v areálu bývalé Zbrojovky od ulice Zábrdovické po Pastrnkovu a na pravém břehu od mostu v ulici Provazníkově po most v Zábrdovické. Na levém břehu Svratky od území, kde se přestavuje železniční uzel, až po soutok se Svitavou a od Riviéry po ulici Uhelná," upřesnil mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Prohloubí se koryta řek, vyrostou zídky

V těchto krizových úsecích se rozšíří a prohloubí koryta řek. Například na Starém Brně a jiných místech, kde to kvůli husté zástavbě není možné, vyrostou železobetonové zídky.

Podle náměstka primátora Martina Andera nebudou působit jako pěst na oko. "I taková technická opatření se dají udělat způsobem, který ve městě nebude vypadat špatně. Zídky se nechají porůst zelení, takže mohou do toho prostředí zapadnout," řekl. Maximální výška zábran bude podle něj jeden metr, většinou budou mít kolem 75 centimetrů.

Připravovaná protipovodňová opatření v Brně: úsek pravý břeh Svitavy mezi ulicí Provazníkovou a mostem na Zábrdovické Připravovaná protipovodňová opatření v Brně: úsek levý břeh Svitavy v Husovicích v areálu bývalé Zbrojovky

Protipovodňová opatření budou stát 600 milionů korun. Dalších 75 milionů bude potřeba na úpravy kanalizační sítě. "Byla by to obrovská zátěž pro město Brno, kdyby mělo všechno financovat z vlastních prostředků. Je nutné získat dotace z kraje nebo od státu," uvedl primátor Roman Onderka.

Nebezpečí? V Komárově určitě

Pro úpravy v areálu bývalé Zbrojovky, kde staví novou městskou čtvrť soukromý investor, se bude město snažit na finanční spoluúčasti domluvit s developerem. Ačkoli se částka zdá být vysoká, město ji vydá v průběhu šesti či sedmi let. Stavby se letos totiž začnou teprve projektovat.

Z nedávné studie, která analyzovala situaci v Povodí Dyje, vyplynulo, že v Brně není proti záplavám zabezpečeno 30 tisíc lidí. Například takové přívalové deště, které v minulých dnech postihly povodí Odry, by mohly potrápit hlavně obyvatele Komárova.

"Tam by určitě nějaké problémy nastaly. Ale jak moc, to bychom museli nasimulovat na modelu. Těch kombinací je mnoho, záleží také na stavu řek nebo časovém odstupu srážek," uvedla Alexandra Hradská ze společnosti Pöyry Enviroment, která navrhuje do protipovodňových opatření změny na kanalizaci.

Aby kanalizační síť byla schopná poradit si s povodněmi, vzniknou na ní desítky hradidlových komor a čerpacích stanic. "Komory mají při vysokých stavech vody přerušit komunikace řeky s kanalizací. Stanice zase budou schopné přečerpat to, co spadne na intravilán měst, do řeky," dodala Hradská.

Hubert Valášek ve spise o historii povodní v Brně cituje nejstarší dochovaný záznam o povodni ve městě z roku 1257. "V poválečném období lze dokladovat povodně například v letech 1946, 1947, 1954, 1955. Jedna z nejničivějších povodní v roce 1997 naštěstí díky přehradním nádržím nad Brnem město tolik nezasáhla," uvádí dále v publikaci Povodně v Brně. Letos ji vydá Archiv města Brna.

Kde se bude stavět

Kde v Brně vzniknou protipovodňová opatření? Město Brno si nechalo od odborníků z VUT v Brně zpracovat záplavovou mapu Brna. Z ní vyplývá, že v případě stoleté vody by pod vodou skončila například část zástavby v Žabovřeskách, domy v Židenicích a Komárově nebo husovické náměstí Republiky.

V první fázi stavby protipovodňových opatření jsou proto navrženy čtyři úseky kolem Svitavy a Svratky, kde se zásahy udělají nejdříve (viz foto). Budou stát asi šest set milionů korun. Které to jsou?

Levý břeh Svratky: od území přestavby železničního uzlu Brno až po pravý břeh Svitavy.
Levý břeh Svitavy: areál bývalé Zbrojovky, od ulice Zábrdovické po ulici Pastrnkovu.
Pravý břeh Svratky: nábřeží na Starém Brně, od Riviéry po ulici Uhelná.
Pravý břeh Svitavy: od mostu na ulici Provazníkova po most v ulici Zábrdovické.

Kromě prohloubení a rozšíření koryt řek se v těchto úsecích budou stavět některá z liniových opatření. Jaké typy mezi ně patří?

Zemní hráze (prioritně navrhovaný typ opatření. Někde jsou zamýšlené dál od řeky a na prostorech na snížených březích se počítá s rekreačním využitím.)
Železobetonové uhlové zídky (hlavně ve stísněných podmínkách zástavby a na přilehlých silnicích. Mohou být různě architektonicky ztvárněné, například s kamenným obkladem nebo jako prostor pro popínavé rostliny.)
Mobilní hrazení

Čtyři výše popsané úseky jsou jen první etapou v realizaci všech protipovodňových opatření, která mají stát víc než tři a půl miliardy korun. Z dalších opatření se na části žabovřeských luk počítá s lužním lesem a takzvaným povodňovým parkem, který bude sloužit pro rekreaci. Opravit a zejména zvýšit se mají mosty a lávky na řekách Svratce a Svitavě.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ponurá nálada vládne ve volebním štábu jihomoravských sociálních demokratů. Ve...
Onderka se vrací. Exprimátora Brna dostalo kroužkování do Sněmovny

Bývalý brněnský primátor Roman Onderka zažívá velký návrat do politiky. Stane se poslancem za sociální demokracii, přestože byl na kandidátce až na...  celý článek

y Alois Nečas je děkanem Fakulty veterinárního lékařství sedm let. Od příštího...
Kritizovaný děkan je rektorem, dříve ho kvůli vyhrůžkám hlídali policisté

Do čela Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jde Alois Nečas. A nebývalé spory vrcholí. Už v minulosti ho kvůli výhrůžkám museli hlídat policisté. O...  celý článek

Aplikaci, kterou vymysleli Pavel Müller a Filip Maleňák (zleva), už využívá na...
Jejich aplikace zachraňuje životy v Česku. Brzy bude i v zahraničí

Zmáčknutím jednoho tlačítka v telefonu vytočí linku 155 a zároveň odešle nouzovou zprávu a lokalizuje, kde se volající nachází. Denně si přes aplikaci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.