Téměř 40% dětí se na jižní Moravě loni narodilo mimo manželství. ilustrační snímek

Téměř 40% dětí se na jižní Moravě loni narodilo mimo manželství. ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Svatba není třeba, hlásí dvě pětiny čerstvých rodičů na jižní Moravě

  • 10
Chtějí mít děti, ale před oltář je nedožene ani silně věřící babička. Trend zvyšujícího se počtu nesezdaných párů se nevyhýbá ani Jihomoravskému kraji. Jen za poslední rok se téměř dvě pětiny dětí narodily mimo manželství, což je v historii jednoho z nejsilněji křesťansky založených krajů rekord.

Z 12 403 miminek se loni narodilo 4 914 dětí nesezdanému páru, vyplývá to z nejnovějších výsledků Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Sociolog Tomáš Kostelecký ale situaci vidí pozitivně. „Není to tak, že by se lidé přestali brát. Jen se mění tradiční model, kdy se manželé napřed vzali a až potom plánovali dítě. Dnes je to většinou právě naopak. Napřed dítě a potom svatba. Zmizel totiž tlak společnosti. Když v 80. letech žena otěhotněla, okamžitě se vdávala. Dnes to od ní nikdo neočekává,“ uvedl Kostelecký.

Eva Horová je však důkazem, že ne každému dítě dodá chuť se vdávat. Dříve pro ni tato hodnota sice něco znamenala a s přítelem o sňatku doopravdy uvažovali, pak ale otěhotněla.

Jihomoravský kraj v číslech

  • Na konci roku 2013 žilo v Jihomoravském kraji 1 170 078 obyvatel. Počet obyvatel se zvýšil o 1 428 osob.
  • Ve městech jižní Moravy žilo 725 096 obyvatel.
  • Průměrný věk byl 41,7 roku, což je pátý nejvyšší věk mezi kraji.
  • Narodilo se 12 403 dětí, z toho 39,6 % mimo manželství.
  • Matce bylo nejčastěji 31 let.
  • Manželství uzavřelo v roce 2013 celkem 5 043 párů, tedy o 70 párů více než v předchozím roce.
  • Průměrný věk mužů při prvním sňatku byl 31,6 roku, ženám bylo průměrně 28,9 roku. V 70,2 % byl ženich starší než nevěsta.
  • Nejvíce sňatků bylo uzavřeno ve „šťastný den“ 7. 9., a to 231.
  • Rozvodovost je na jižní Moravě pátá nejnižší mezi kraji.

 Pramen: ČSÚ

V kombinaci se studiem a prací neměla čas ještě plánovat svatbu. A s narozeným miminkem už vůbec. Nakonec si s přítelem uvědomili, že se brát vlastně ani nemusí.

„Svatbou by se pro nás nic nezměnilo, jsme spokojení i bez ní a nemusíme si nic dokazovat prstýnkem,“ řekla Horová. Zároveň dodala, že za tím nejsou žádné ekonomické faktory.

Právě majetek a vzdělání hrají podle sociologa Kosteleckého velkou roli v rozhodování, zda se vzít, či nevzít. A je to poměrně překvapivé.

„Vzdělaní lidé mají tendence chovat se tradičnějším způsobem. Méně vzdělaní, kteří jsou na tom většinou ekonomicky hůře, se do sňatků tolik nehrnou. Může za to marná snaha najít si někoho, kdo by mohl jejich peněžní situaci aspoň trochu zlepšit,“ vysvětlil.

Rozchod je jednoduchý, ale kvůli dětem se páry právníkům stejně nevyhnou

Nesezdané páry se přitom chovají stejně jako páry manželské a řeší podobné problémy. Toho si všímají i v manželských poradnách, které páry žijící „na hromádce“ hojně využívají.

„Samozřejmě dva lidé, kteří nevyslovili slib manželský, mají daleko jednodušší rozchod. Ale dnes spousta z nich vychovává děti, takže se právníkům nevyhnou. A právě kvůli dětem nejčastěji do poraden chodí. Chtějí pro ně to nejlepší,“ popsala své zkušenosti psycholožka Virginie Kočárová z vyškovské poradny.

Děti se sice stále více rodí do nemanželských rodin, počet sňatků na jižní Moravě za poslední dva roky však mírně vzrostl. Loni bylo oddáno 5 043 párů, což je o 70 více než předešlý rok. Ten byl v případě svateb „nejhorší“ za posledních 20 let (více čtěte zde).

„Za narůstající počet sňatků může například silný ročník rodičů, ale také křesťansky založený Jihomoravský kraj,“ vysvětlila Helena Kratochvílová z ČSÚ.

Dodala, že sňatečnost je vysoká hlavně v menších obcích, kde je víra silnější než ve městech. Její slova potvrdila Tereza Zerhau. „Vdávala jsem se, protože můj muž je z křesťanské rodiny a nemohl bydlet s někým, koho si nevzal,“ řekla osmadvacetiletá žena.

Dalším vzrůstajícím, avšak trochu alarmujícím číslem je průměrný věk matky při narození prvního dítěte. Zatímco se v roce 1991 v kraji narodilo nejvíce dětí matkám ve věku jednadvaceti let, v roce 2013 už bylo nejvíce matek ve věku 31 let.

„S rostoucím věkem matky se zvětšuje i procento vad u miminek,“ řekl gynekolog Ivo Sládek, který si trendu takzvaných starých prvorodiček všiml ve své ordinaci. Průměrně dnes žena poprvé rodí v téměř 29 letech.