„Už jste někdy v národním parku viděli přejetého hada nebo jiné zvíře, které nestačilo utéct před kolem? My bohužel ano. Už desítky,“ posteskli si správci Národního parku Podyjí na svém oficiálním facebookovém profilu.
 |
A dodávají, že cyklistů, kteří nerespektují žádná pravidla a ani bezpečí svoje či ostatních návštěvníků a obyvatel Podyjí, přibylo nad únosnou mez.
Jde ostatně o skutečnost, které si všimla i Veronika Králová, která provozuje stránku Doma v Podyjí. Například upozorňuje, že „hadí“ značky na území parku neznačí „Pozor, tady vám může ublížit had“, ale naopak „Pozor, tady můžete ublížit hadovi nebo jinému tvorovi“.
„Na kopci nad Šobesem jsou mnozí cyklisté zvyklí pustit brzdy a cestou dolů trhat rychlostní rekordy. Bohužel tím ohrožují nejen ostatní turisty, ale i ty, kteří jsou tu doma. Třeba užovky stromové,“ popisuje.
Oběťmi jsou hadi, ještěrky i brouci
Podle zoologa národního parku Zdeňka Mačáta se úmrtnost na cestách týká v podstatě všech po zemi se pohybujících živočichů od už zmiňovaných užovek stromových po drobné bezobratlé.
„Samozřejmě, že čím je zvíře větší, tím je jeho nález snazší a jeho kadáver (zdechlina – pozn. red.) trvalejší, nicméně úmrtnost na komunikacích v národním parku se týká i brouků, pavouků a mnoha dalších skupin. Z plazů jsou nejvíce ohrožené druhy, které se v Podyjí vyskytují častěji, tedy slepýš křehký, užovka stromová a ještěrka zelená,“ jmenuje.
Konkrétně u hadů je riziko přejetí závislé na několika faktorech. Úmrtnost roste při jejich sezonní aktivitě – v květnu při počátku rozmnožování a v září při hledání úkrytů pro zimování a aktivitě ročních mláďat. Stejný trend ale správci pozorují i v době zvýšené návštěvnosti parku – tedy od července do září.
Podyjští odborníci populaci užovky stromové pozorovali při záchranném programu tohoto druhu. Při něm sledovali i oblíbené cesty, které nejsou vymezeny pro pohyb cyklistů. Třeba cestu přes Lipinskou lávku nebo cestu přes Papírnu. „Zde víme, že mortalita plazů je vysoká právě kvůli pohybu cyklistů mimo značenou cestu,“ vysvětluje Mačát.
Elektrokola škodí Pálavě i Podyjí, z rezervací se staly „tělocvičny“ |
Byť mohou správci parku rozdávat pokuty, což jim umožňuje zákon o ochraně přírody a přestupkový zákon, upřednostňují osvětu mezi cyklisty.
Během pravidelných kontrol na cyklostezkách je trpělivě přesvědčují, aby snížili rychlosti v rizikových úsecích a sledovali značení, které doplňují zmíněné upozorňující značky. Pokud přistihnou neukázněné cyklisty mimo trasy jim vyhrazené, pokutě se nevyhnou.
Cyklistů je skutečně čím dál víc
Nabízejí se i technická opatření, která by riziko smrti zvířat mohla snížit, ale ve většině případů park naráží na samotnou bezpečnost cyklistů na prudkých svazích a statut národního parku jako přirozeného chráněného území.
I podle názoru zoologa Mačáta je problém více než v neohleduplnosti v samotném nárůstu návštěvníků národního parku, zvláště těch na kole.
„S dostupností elektrokol se do parku dostávají méně zdatní cyklisté, pro které by byl pohyb v kopcovitém terénu velmi náročný a dříve si vybírali rovinatější oblasti, dnes díky pomoci elektrokola tyto limity překonávají a tím roste i počet návštěvníků,“ myslí si.
Toho si všímá i znojemský amatérský cyklista Jiří Dočekal. „Nárůst cyklistů v Podyjí je obrovský. Mnohdy je to o strach, řítí se šílenou rychlostí, oči vyvalené, často i sluchátka v uších. Doby, kdy se dalo na kole kochat a poslouchat zpěv ptáků, jsou pryč. Teď jen člověk hledí, aby nepřišel k úrazu,“ podotýká.
