Pořádně podrážděné reakce lidí a politiků z brněnských městských částí Bystrc a Kníničky i řady menších obcí na sever od Brna vyvolal výběr trasy plánované dálnice D43.
Jihomoravský kraj totiž odprezentoval územní studii, v níž se projektanti shodli, že nejlepší variantou klíčové dopravní tepny je stopa takzvané Hitlerovy dálnice přes Bystrc, mimo jiné v těsné blízkosti Brněnské přehrady.
A právě tuto trasu nyní kraj i Brno hodlají prosadit. Její odpůrci, kteří před lety sesbírali pod petici více než 30 tisíc podpisů, nechápou, jak mohla tato varianta zvítězit.
„Vyhodnocení považuji za zcela nevěrohodné. Přestože silnice vede zastavěnou oblastí, nemá mít vliv na okolí?“ kroutí hlavou bystrcká zastupitelka Jana Pálková (Zelení). Je zároveň i předsedkyní iniciativy Občané za D43 jako obchvat celého Brna, která vedení dálnice přes Bystrc odmítá.
Podobně se k trase staví i Petr Firbas – zástupce kritiků ze sousedních Kníniček, kde do letošního října působil jako zastupitel.
„Když pustím kamiony do obydlené oblasti, nemusím mít snad ani vzdělání na to, abych si vyhodnotil, že taková varianta je naprosto špatná,“ podotkl Firbas, který dlouhodobě brojí proti nesrovnalostem při výstavbě tuzemských silnic a dálnic.
Neuklidňuje ho ani fakt, že veškerá doprava přes Bystrc má být schovaná v tunelu, o čemž mluví brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL) a také krajský náměstek stejné gesce Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu).
„Přes Bystrc to navíc nebude dálnice, ale kapacitní silnice první třídy, takže tam bude nižší rychlost a tedy i menší hluk,“ řekl Maleček.
„Rozumím kritikům z Kníniček a Bystrce, ale ti zase musejí rozumět ostatním městským částem. Tato varianta vyšla jako dopravně nejefektivnější s dopadem na Brno,“ přidal se Chvátal.
Na straně kritiků bystrcké trasy je mimo jiné i bývalý brněnský primátor Petr Vokřál (ANO), který bydlí v Kníničkách. „Není to jen můj nářek jako místního. Kdyby se na to Hitler díval jako my dnes, tak vede dálnici podél výstaviště,“ poznamenal Vokřál. Jinými slovy zkrátka nerozumí tomu, že se stavba plánuje skrz město, nikoli mimo něj.
Jenže podle Malečka by vzdálenější trasa v takzvané Boskovické brázdě nic neřešila. „Tranzit, který by ji využil, netvoří ani čtyři procenta. Pro naprostou většinu aut to bude nezajímavá trasa, na rozdíl od bystrcké,“ tvrdí náměstek hejtmana.
Přijde další žaloba
Odpůrci vedení D43 teď s nadějí hledí k Nejvyššímu správnímu soudu. K němu letos podali kasační stížnost, poté co Krajský soud v Brně zamítl jejich žalobu proti Zásadám územního rozvoje, tedy krajskému územnímu plánu z roku 2016. Chtějí, aby stejně jako před šesti lety Nejvyšší správní soud i tento dokument zrušil. Pokud by se tak stalo, vrátí se vše opět na začátek.
„I kdyby však zamítnutí žaloby soud potvrdil, nestane se nic přelomového, protože D43 je dnes v zásadách jen v územní rezervě. Konkrétní trasa se do nich dostane až kompletní aktualizací. A pak přijde určitě žaloba, pokud trasa přes Bystrc zůstane,“ prohlásil Firbas.
V tomto postoji nejsou s Pálkovou jako zástupci spolků osamocení. Podobně se totiž vyjádřil také starosta Kníniček Martin Žák (nez.).
„Naše městská část se proti tomuto plánu bude bránit a udělá veškeré kroky k tomu, aby varianta D43 přes Kníničky rozhodně nevedla,“ poznamenal starosta.
Dálnice D43
|
Přidat se mohou i další obce na sever od Brna, jichž se dálnice dotýká, například Drásov nebo Malhostovice. Ty už mají stejně jako Kníničky či Bystrc z minulosti přijaté usnesení místními zastupitelstvy, že zmíněnou variantu dálnice odmítají. „Pro naši obec je zvolení této trasy naprosto likvidační,“ doplnil Jiří Mráz (nez.), starosta další dotčené obce Skalička.
Zatímco od Bořitova na Blanensku směrem na jih k Brnu se stále vedou spory, kudy přesně léta požadovanou dálnici vést, na sever už je trasa jasná. A představitelé místních obcí tlačí na to, aby se co nejrychleji začalo stavět.
„Je zpracovaná technicko-ekonomická studie proveditelnosti. Mám příslib, že ji v únoru nebo březnu projedná centrální komise ministerstva dopravy. Ta by už také měla zadat zpracování projektové dokumentace,“ popsala současný stav jihomoravská senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), která se snaží stavbu urychlit. V nejoptimističtější variantě by celá dálnice měla být hotová v roce 2035.
