Mimo hru se tak ocitla varianta vedoucí Boskovickou brázdou západně od Brna, která byla obchvatem města.
Studie navrhuje vést dálnici Brnem v takzvané bystrcké variantě. Částečně vede po silnici Stará dálnice, kolem Brněnské přehrady a dále na sever okolo Rozdrojovic a Jinačovic, Kuřimi a i dále má vést mezi Drásovem a Malhostovicemi a přes údolí potoka Lubě.
Náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu) uvedl, že ideálně by chtěl aktualizaci stihnout do podzimu roku 2020, kdy se konají krajské volby.
Zda však nakonec bude D43 přes Brno dálnicí či jen silnicí, není zatím zřejmé. Studie z roku 2016 říká, že vést územím dálnici přináší určité výhody, avšak také řadu negativ, a to právě v nejproblémovějším území od Kuřimi na jih přes Brno k D1.
„Studie proto doporučuje, aby se další přípravné práce zabývaly i otázkou zvážení jiných kategorií, než je komunikace dálničního typu. Studie prokázala, že stavba kapacitní silnice první třídy s mimoúrovňovými křižovatkami a převážně čtyřpruhovým šířkovým uspořádáním v některých úsecích místo plnohodnotné dálnice, by umožnila zabezpečit lépe obsluhu území,“ uvedl již dříve mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký. K podobnému výsledku dospěli i projektanti krajské studie.
Územní studie odpovídala nejen na otázky, kudy vést D43, ale i dalších dopravní tahy v Brně a v okolí, které jsou v zásadách územního rozvoje schválených v roce 2016 ve více variantách a pouze v územních rezervách.
Studie také doporučila nestavět jihozápadní tangentu, což měla být spojnice D1 a D52. Dále doporučila jižní obchvat Kuřimi a jižní obchvat Rosic.
Na jihovýchodě Brna se doporučuje úprava dálnice D1 mezi Slatinou a Holubicemi, aby jiná skladba mimoúrovňových křižovatek více vyhovovala dopravním potřebám. Obchvat Slatiny by měl vést také dál od zástavby a blíže D1, než se dosud plánuje.
