Dětí se rodí méně, než je potřeba k nahrazení generací, varuje demografka

  10:21
Ještě v 70. letech minulého století bylo běžné, že měl člověk dva tři sourozence. Dnes vyrůstá generace dětí, které jsou buď jedináčci, nebo mají jen jednoho sourozence. S neradostnými čísly představenými minulý týden při příležitosti Světového dne těhotenství nehýbe ani věřící jižní Morava.

Dana Hübelová, vedoucí Ústavu demografie a aplikované statistiky Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity Brno. | foto: archiv Dany Hübelové

„Představy o velikosti rodiny si přitom přenášíme do budoucího života. Teoreticky hrozí vznik takzvané pasti nízké plodnosti,“ podotýká Dana Hübelová, vedoucí Ústavu demografie a aplikované statistiky Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity Brno.

Mají dnes rodiny dítě na prvním místě? Je to pravidlo?
Na to je velmi těžké odpovědět, protože neexistuje plošný výzkum, který by takové tvrzení dokládal. Z různých výběrových a dotazníkových šetření však vyplývají rozdílné preference žen a mužů. Ženy obvykle mají dítě na předních příčkách, nejčastěji na první, zatímco muži před dětmi často upřednostňují budování kariéry nebo osobní zájmy.

Máme jednu z nejnižších plodností v Evropě, což je podíl narozených dětí na jednu ženu v plodném věku. U nás je to 1,6 dítěte, k udržení alespoň prosté reprodukce je ale třeba hodnoty 2,1 dítěte. Vymyká se v mezikrajském srovnání jižní Morava, protože tu žije více věřících?
Je zajímavé, že tento fakt v případě počtu dětí v obecném měřítku v zásadě neplatí. Náboženství totiž nemá v České republice historicky tak významné postavení jako například v Rakousku, Polsku, na Slovensku. Co může ovlivňovat úroveň plodnosti, je struktura obyvatel, zejména jejich věk. Příkladem tak je okres Brno-venkov. Stěhují se tam lidé v mladším věku a zakládají rodiny, a tak může míra porodnosti (podíl narozených dětí na celou populaci – pozn. red.) a úroveň plodnosti dosahovat o něco vyšších hodnot. To naopak neplatí třeba na Znojemsku nebo Hodonínsku, odkud mladí lidé spíše odcházejí.

Bude to tak pokračovat?
Český statistický úřad vytváří projekce obyvatelstva, které pracují mimo jiné i s projekcí plodnosti. Ve střední variantě, která bývá zároveň tou nejpravděpodobnější, se předpokládá, že do roku 2030 mírně poroste a poté bude stabilizovaná. Je tedy zřejmé, že nedojde k výrazným extrémům. Žádná z variant však nepředpokládá překročení hranice dvou dětí narozených jedné ženě, které by znamenalo zabezpečení alespoň takzvané prosté reprodukce – tedy nahrazení jedné generace druhou.

Přežije tedy český národ 21. století, nebo zmizí z mapy Evropy?
Změny nemohou být tak zásadní, abychom mohli říct, že ve 21. století vymře česká populace. Demografické procesy a jejich důsledky mají často charakter dlouhodobý, mnohdy v řádu let, desetiletí nebo generací, a nejde o změny, které se dají sledovat z roku na rok.

Jaké jsou vlastně příčiny tak nízké porodnosti? Lidé mají jiné priority?
Příčin je celá řada. Současný stav České republiky je srovnatelný s ostatními vyspělými evropskými zeměmi. Společnost se vyvíjí a s tím i její priority. V období před průmyslovou revolucí žila většina obyvatel na venkově, kde děti plnily i určitou ekonomickou roli v rodině například tím, že chodily pást, pomáhaly se sklizní. Navíc v té době byla velká kojenecká a dětská úmrtnost a lidé měli velký počet dětí, aby se alespoň část z nich dožila dospělého věku. To se změnilo s dalším rozvojem řady faktorů, rodina tak postupem času už nemusela mít tak vysoký počet dětí, naopak náklady na jejich výchovu a vzdělání se stávaly ekonomickou zátěží.

Ještě v 70. letech minulého století byla přitom hranice reprodukce přesažena a na jednu českou ženu připadlo v průměru 2,3 dítěte. Kdy se to změnilo a proč?
Tento stav trval přechodně jen pár let. Nárůst způsobilo zejména zavedení komplexu pronatalitních opatření – prodloužení rodičovské dovolené, zlevnění kojeneckého zboží, novomanželské půjčky, byty pro rodiny s malými dětmi a další. Před rokem 1989 měli lidé také relativně malou paletu studijních a kariérních možností a nabídek pro trávení volného času nebo cestování. Smysluplnost života tak často nacházeli v rodině a dětech.

A jak se to vyvíjelo po revoluci?
Po roce 1989 mohli lidé začít cestovat, studovat, budovat kariéru a děti se stávaly „konkurencí“ pro tyto aktivity. Důležitá je i změna pohledu na význam vzdělání, neboť dnes již více než polovina studentů vysokých škol jsou ženy a to samozřejmě zkracuje jejich reprodukční období. Navíc výchova dětí stojí značné peníze, takže pro rozhodnutí mít děti dnes v podstatě hovoří jediný fakt, a to je citové uspokojení.

Není to tedy jen o měnících se prioritách, ale lidé si zkrátka nemohou děti finančně dovolit?
Existují průzkumy, které se ptají mladých a bezdětných na jejich představu o velikosti rodiny a počtu dětí za předpokladu ideálních životních podmínek. Ukazuje se, že vzniká relativně velká disproporce mezi chtěným počtem dětí a skutečně realizovaným. To napovídá, že ekonomické faktory také hrají významnou roli pro velikost rodiny.

A jak tedy nízkou porodnost řešit? Je to úloha státu, nebo každého jednotlivce?
To je otázka. Je jasné, že stát žádným administrativním opatřením nezajistí, aby lidé měli více dětí. Ukazuje se, že přímá pronatalitní opatření, která fungovala v 70. letech minulého století, nejsou dnes motivací pro to, mít více dětí, neboť se změnilo společenské klima a společnost. Demografický proces je nevratný, stejně tak jako se nevrátíme ke způsobu života v minulosti. Pokud chce stát zabránit vzniku negativních změn v porodnosti, měl by systémově a koncepčně podporovat rodiny s dětmi.

Máte nějaký příklad, kde to funguje?
Například ve Francii stát podporuje rodiny s dětmi po celou dobu, kdy se o ně starají. Rodiče zde uplatňují takzvané společné zdanění všech členů domácnosti. To má pozitivní dopad především na střední a vyšší příjmové skupiny, protože – zjednodušeně řečeno – čím vyšší příjem a čím více dětí, tím nižší daně. Nejedná se tak jen o podporu sociálně nebo ekonomicky slabších rodin, jak to často vnímáme u nás, kdy určité skupiny navyšují rodinný rozpočet díky počtu dětí, což může přerůst až v jejich životní strategii.

  • Nejčtenější

Soud zprostil Ukrajince viny za zabití Roma v Brně, šlo o nutnou sebeobranu

22. března 2024  6:42,  aktualizováno  11:42

Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z...

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

Kamion s pěti sty selaty se na Znojemsku převrátil na bok, sto jich uhynulo

28. března 2024  12:11,  aktualizováno  13:42

Kamion s nákladem pěti stovek selat se dnes dopoledne převrátil na bok v Hostěradicích na...

V opilosti jsem odhodil cigaretu na smetí, tvrdí souzený o vzniku požáru

28. března 2024  13:01

Patnáct až dvacet let vězení hrozí osmatřicetiletému muži z Polska za dvojnásobný pokus o vraždu...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

Za nejdražší lístky další rozčarování. Kometa má hodně pomalých bruslařů, říká Duda

28. března 2024  10:13

Jenom jednou za patnáct let od návratu do extraligy se hokejistům Komety Brno podařilo v základní...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...