„Děcka, bylo to špicový,“ zdraví z Prahy žena, která duší zůstala Brňankou

Ačkoli už 42 let žije v Praze, Eva Smítková o sobě stále tvrdí, že je Brňanka. "I když měla bych správně říct: Su stále Brňačka," dodává inženýrka a kandidátka věd Smítková. Ozvala se na výzvu serveru brno.idnes.cz, který hledá Brňany rozeseté po celém světě, aby se o svůj příběh i vzpomínky na město podělili.

Eva Smítková | foto: archiv Evy Smítkové

Smítková do Prahy odešla před dvaačtyřiceti lety. Ale Brno je podle jejích slov stále součástí jejího já. "Do Prahy mě odvál život, či spíše umístěnka po vysoké škole. Ale v Brně jsem žila od svých čtyř let, strávila jsem zde dětství a krásná studentská léta," vzpomíná na Brno.

Brňané z celého světa, ozvěte se!

Redakce MF DNES a brno.idnes.cz hledá Brňany rozeseté po celém světě. Své příběhy pište na e-mail [e-mail]

Smítkové rodina tenkrát bydlela v ulici Tábor, poblíž Králova Pole. "Chodila jsem tu do školy a pak na gymnázium, tehdejší jedenáctiletku. Součástí mého dětství byla též hudební škola v Žabovřeskách, kde jsem prožila hodinami klavíru osm let," popisuje.

Po maturitě Smítková strávila pět a půl roku studiem na technice. "Doba na elektrotechnické fakultě, to bylo velice krásné období, prožité nad knihami, hodinami a dny v tehdejším brněnském Radioklubu, v kinech, kterých bylo tenkrát v Brně hodně... A o filmech z šedesátých let se ani nemusím blíže zmiňovat," říká v nostalgii.

Na kulturní vyžití si tehdejší studentka prý rozhodně nemohla stěžovat. "Moc ráda jsem taky šla do divadla, tehdejší Janáčkovo divadlo (dnešní Mahenovo), ale také Divadlo bratří Mrštíků, Reduta a Večerní Brno mě svým repertoárem neustále přitahovaly," popisuje.

"Mléčný bar na České nikdy neměli zavřít"

Vzpomíná též na střed města, ulici Českou. "Tam jsme všichni oslavovali zkoušku v cukrárně U Tomana nebo v tehdejším mléčném baru, u nanukového dortu s horkou čokoládou a šlehačkou. Tyhle podniky neměli nikdy rušit, to mi neměli dělat," lituje žena.

A dodává, že nesmí zapomenout ani na Brněnskou přehradu. Tehdy nebyl problém se kdekoliv vykoupat. "A strávit tam třeba celé zkouškové období nebo celé prázdniny," doplňuje, o co nejen brněnští studenti už přišli.

Po promoci Smítková nastoupila do práce a pořídila si rodinu.

Do Brna se vrací, aby se "nadýchala brněnského vzduchu"

"Dnes je mi 65 let, jsem už čtyřnásobná babička, ale život mě těší dál a na Brno pořád ráda vzpomínám. Jezdím tam pravidelně za kamarádkou z dětství, občas se setkávám se svými bratry, se spolužáky ze školy, vždycky se znovu projdu po Brně, abych se nadýchala brněnského vzduchu. Potom zajdu na Ústřední hřbitov dát kytičku rodičům, kteří již nežijí. Brno je pro mne prostě pořád domovem, i když druhý domov mám už v Praze," přiznává.

A všechny své blízké v Brně zdraví: "Děcka, bylo to špicový!"

čtěte: emigroval z brna do ameriky a na moravu se vrací kvůli vínu

čtěte: bydlím ve vídni, ale srdce mám v brně