ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Zlaté časy pro dělníky. Firmy se předhánějí v lepších nabídkách

  • 69
Žádná dlouhá výběrová řízení na několik kol. Kdo přijde z ulice, pohovor podstoupí okamžitě a do druhého dne ví, zda může nastoupit. Taková je rvačka o dělníky – hlavně skladníky a operátory výroby, tedy lidi u pásu. Jen v továrnách na Brněnsku je podstav až 30 procent.

Přitom nekvalifikovaní pracanti mají zlaté časy – kvůli akutnímu nedostatku se jejich platy podle údajů agentury Sodat za posledních pět let zvedly z 60 na 105 korun na hodinu.

„Na zájem uchazečů musíme rychle reagovat. Většinou se jim ozýváme zpět během dne nebo dvou. Pokud to neuděláme, po týdnu už nemají zájem a práci si najdou jinde,“ přiblížila personalistka Hana Sušilová z firmy Kollmorgen.

Její slova potvrzuje průzkum, který mezi personálními agenturami provedla společnost ModusLink Česká republika. Ta zajišťuje skladování, balení a přepravu elektroniky a spotřebních výrobků.

Nejen že firmy musí přihodit na výplatní pásky nezanedbatelnou částku, také snižují požadavky na zaměstnance – už není rozhodující délka praxe, ale mnohdy stačí jen ochota pracovat. A snaží se vzbudit zájem i díky bonusům.

„Nedostatek lidí řešíme například právě benefity, mezi které patří nejen stravenky, ale i příspěvek na dopravu. Po zkušební době i příspěvek na penzijní připojištění,“ uvedla Noemi Gill, personální ředitelka ModusLinku z brněnské Slatiny.

Přesvědčují zaměstnance z jiných firem

K jednomu z největších na Brněnsku patří závod Tyco Electronics z Kuřimi, kde se vyrábí kabelová a konektorová technika pro automobilový průmysl. Firmě se dvěma tisíci zaměstnanci aktuálně chybí 250 pracovníků ve výrobě na hlavní pracovní poměr.

„Snažíme se využívat pracovní agentury a nabírat lidi ze zahraničí, hlavně ze Slovenska a Polska. Museli jsme zvednout platy o 20 procent, takže se u nás bude pohybovat základní mzda u nejnižší kvalifikované práce kolem 21 500 hrubého,“ vypočítal personalista Tyco Electronics v Kuřimi Zbyněk Stejskal.

Firma také zavedla náborový příspěvek 20 tisíc korun pro nové zaměstnance. „Na trhu není volná pracovní síla, takže se snažíme přesvědčit zaměstnance z jiných firem, aby přešli k nám,“ dodal.

Modřický Kollmorgen, který působí ve vývoji a výrobě elektromotorů do robotického průmyslu, nabírá nové zaměstnance od ledna. Momentálně shání ke svým stávajícím třem stovkám ještě 30 pracovníků na dělnické pozice.

Tady sází hlavně na benefity: z centra pracovníky do práce zdarma dovezou autobusy, v pracovní době mají placenou přestávku na snídani, dostávají příspěvky na sport a zaměstnavatel jim pronajímá tělocvičny.

Zbývají už jen ti, kteří nemají zájem pracovat

V kuřimském závodě se jim naopak více než zaměstnanecké výhody osvědčilo navýšení platu. „U benefitů je problém v jejich dlouhodobém dopadu. Mzda je jeden z nejdůležitějších faktorů u operátorských pozic, pokud chce člověk změnit zaměstnání,“ upozornil Stejskal.

Kromě tradičních inzerátů personalisté také sami aktivně vyhledávají potenciální zaměstnance v databázích a obvolávají je. Zájemce je potřeba přijmout okamžitě. „Doba obsazení od otevření pozice do podpisu smlouvy je v průměru 20 dní,“ přiblížila personalistka Sušilová z Kollmorgenu.

Jen v Brně je téměř 6 tisíc volných pracovních míst a podle mluvčí úřadu práce Kateřiny Beránkové firmy nejčastěji nabízejí právě dělnické pozice ve výrobě. Dále shánějí stavební dělníky, zedníky a pomocné pracovníky v zemědělství.

Firmy prostě nemají kde brát. „Když je míra nezaměstnanosti kolem tří procent, už zkrátka zbývají ti lidé, kteří nemají zájem pracovat. V takovém případě pak některé firmy využívají pracovníky ze zahraničí nebo mohou zvážit, zda se jim nevyplatí dělnické pozice nahradit automatizací nebo robotickou výrobou,“ doplnil Daniel Němec z Ekonomickosprávní fakulty Masarykovy univerzity.

,