Nezaměstnanost v kraji je stále minimální a řešením by měli být cizinci. O tom se mluví již delší dobu. Nejčastěji byla řeč o lidech z Ukrajiny a dalších postsovětských zemí, teď je tu další plán – do továren vozit kvalifikované pracovníky ze Srbska.
U Srbů je podle ředitele Regionální hospodářské komory Brno Čeňka Absolona výhodou jejich profesní zdatnost. To se týká zejména strojírenství, kde chybí nejvíc lidí.
„Specifikum Srbska spočívá zejména v balkánské nátuře, se kterou je třeba u pracovníků počítat. Co se ale týče jejich profesních schopností, jsou na dobré úrovni. Zejména v nejvíce nedostatkových oblastech strojírenství má Srbsko i díky dlouhodobé tradici co nabídnout,“ uvedl Absolon.
Srbové se tak mohou uplatnit jako svářeči, obráběči, soustružníci, slévači, CNC pracovníci a podobně.
Aktuálně komora zaměstnavatelům předává životopisy potenciálních pracovníků, které jí dodává zahraniční partner na základě inzerce v Srbsku. Vzhledem k vysokým nárokům na specializaci však nepočítá se stovkami lidí, spíše jen s desítkami importovaných pracovníků. Dít se tak začne v příštím roce.
Penězi se konkurovat nedá, podmínkami pro rodinu ano
Nedostatek pracovníků zažívají i země na západě Evropy, kde jsou výrazně vyšší platy. Jižní Morava proto musí nabídnout i jinou motivaci. Tou se má stát dlouhodobá pracovní perspektiva a hlavně možnost časem sloučit celou rodinu.
Tedy například díky zajištění práce i pro manželku nebo manžela a pomoci při zapojení dítěte do vzdělávacího systému. „V tomto máme zatím proti Západu výhodu, protože tam tento trend ještě nedorazil,“ uvedl Absolon.
Podle Kláry Kroupové, která se do Srbska provdala z Brna, má jižní Morava, potažmo celé Česko v její nové domovině dobré jméno. „Srbové nejsou moc spokojení s politickou, ale hlavně ekonomickou situací. Míra nezaměstnanosti je kolem 14 procent, mnoho lidí odchází do ciziny za prací a živí odtud celé rodiny,“ popisuje.
S hledáním pracovníků v Srbsku pro české zaměstnavatele měla v minulosti zkušenost i společnost Rosiva Šumperk, která se kromě jiného věnuje poradenství i exportu do Srbska. Podle jejího ředitele Rostislava Jurky je však nutné stejně jako tehdy i dnes odstranit některé komunikační problémy.
„Ne vždy jednotlivé strany hovoří o významově stejných pojmech. To může vyústit ve velké nedorozumění, které se ve většině případů odhalí, teprve až pracovníci přijedou do Česka,“ upozorňuje Jurka.
Podle Absolona projevují zájem o práci u nás ještě občané Řecka, Itálie, Španělska nebo Bulharska.
Francouze chtějí počítačoví giganti i vědecká centra
Brno a Jihomoravský kraj chtějí nalákat také „mozky“ z Francie. Společně s francouzským velvyslanectvím rozjíždí pilotní projekt Czech Emploi.
„Chceme u Francouzů zvýšit povědomí o České republice, že tady není jen Praha, ale také Brno a region jižní Moravy a že je to příjemné místo k životu,“ vysvětlila Lucie Mezníková, specialistka spolupráce s privátním sektorem brněnského magistrátu.
Mezi českými podniky, které se potýkají s nedostatkem jazykově vybavených zaměstnanců, eviduje agentura na podporu podnikání CzechInvest o pracovníky z Francie velký zájem.
To se týká i Brna, kde nemá dostatek lidí ovládajících francouzštinu například místní pobočka světové technologické společnosti IBM. Ta se proto stejně jako podobně zaměřená firma Red Hat sama do projektu zapojila a lidi z Francie hledá.
Česko nabízí rychlejší profesní postup
Ve Francii vzbudil projekt zájem, neunikl ani tamním médiím. „Rostoucí trh práce v Česku vypadá velmi lákavě a zdá se mi, že umožňuje i rychlejší profesní postup, než je tomu ve Francii. Pro absolventy je mnohem jednodušší nalézt práci v Česku,“ míní Mezníková.
Absolventi škol ve Francii, kteří nemají praxi, totiž mají doma problém sehnat stálé zaměstnání, bez práce je každý pátý. Proto je chtějí nalákat do Česka, a to i na takové pozice, kde nepotřebují vysokou odbornou znalost, ale především jazyk.
Projekt však nezahrnuje jen tyto méně kvalifikované pozice, převážně je cílený na výzkumné pracovníky. Dvě desítky jich chce v současnosti z Francie získat vědecké centrum CEITEC společně s výzkumným ústavem ICRC fungujícím pod Fakultní nemocnicí u svaté Anny. Francouzi si mohou vybírat z pozic jako je výzkumník v oblasti mikrobiologie, výzkumu rakoviny nebo molekulárního klonování.
Na reálný dopad kampaně se zatím čeká. Francouzi – tedy v rámci tohoto projektu – stejně jako Srbové zatím na jižní Moravě nepracují.
„V současnosti nemám informace, zda už někteří Francouzi získali práci v Brně. Projekt byl zahájen v červnu, nicméně teprve na přelomu září a října jsme zprostředkovali vůbec první nabídky na volná místa, známost projektu však postupně roste,“ sdělil Mathieu Wellhoff, atašé pro vědu a vysoké školy z francouzského velvyslanectví.
