Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Demokracie je strašný binec, připomněla on-line disidentka

  16:31aktualizováno  16. listopadu 14:02
Disidentka Jana Soukupová připravuje na stranách MF DNES seriál o disentu. S dílem o Petru Cibulkovi dokonce uspěla v Regionální novinářské ceně, kterou vyhlašují Zastoupení Evropské komise, Nadace Konrada Adenauera a Respekt. U příležitosti 20. výročí sametové revoluce právě teď odpovídá čtenářům iDNES.cz on-line.

Jana Soukupová na setkání básníků a literátů na moravském Bítově v polovině 90. let | foto: Bohdan HolomíčekMF DNES

Čtenář iDNES podepsaný jako Dal se Soukupové ptal na výrok, který krátce po sametové revoluci v MF DNES otiskl jeden ze studentských vůdců v brně Igor Fic, který řekl, že Hnus byl nahrazen hnusem.

"Kdoví, co k tomu Igora Fice vedlo - že by běžné zklamání, že člověk není stoprocentní dobrák? Což opravdu není. Pro mě byl listopad 1989 velké dobrodružství, báječně jsem si je užila, navíc se nám vlastně nic nestalo, i když mohlo... A to, co následovalo potom, mi přijde logické, lidi nejsou svatí a dělají to, jak umí - žádná novinka," uvedla on-line disidentka.

on-line s janou soukupovou

Odpovědi můžete číst - ZDE

Jak se dá měřit po letech nabytá svoboda? zeptal se zase čtenář podepsaný jako Jara.

"Určitě se dá měřit možnostmi - cestováním bez doložek a devizových příslibů, studii nepodmíněnými hloupými posudky, možností vyjádřit názor - třeba na náměstích - i když samozřejmě sem-tam vylezou i náckové se svým "Nic než nádor" (to jsem si vypůjčila z jedné nové písničky Vlastíka Třešňáka), ale - jak říkal můj znejmilejší "děda" Pavel Tigrid: Demokracie je strašný binec, ale lepší jsme zatím nevymysleli," uvedla Soukupová.

"Na gymplu jsem přišla o křížek..."

Proč jsem se zamíchala mezi disidenty? Štítivost, zdůrazňuje Jana Soukupová. Normalizační tlak byl nechutný a já jsem chtěla na opačnou stranu.

Okupaci v roce 1968 jsem nezažila, protože jsme byli celá rodina v Sýrii, kde otec pomáhal Arabům stavět ledkárnu. Jenže maminka lpěla na rodině, zemi i jazyku, takže jsme se v roce 1969 vrátili.

Na gymnáziu jsem provokovala naši stranicky kovanou zástupkyni ředitele, která mi na chodbě školy strhla z krku křížek, můj symbol revolty. Hned ve dvaceti jsem měla první dítě. To mi dalo paradoxně možnost vyvléct se z nalinkovaného osudu socialistického pracujícího.

"Pořádné" zaměstnání učitelky jsem pak měla už jen devět měsíců před porodem druhého dítěte. Jinak jsem uklízela, lepila plakáty, vydávala obědy a znovu uklízela. A taky psala do Brněnského Večerníku a potulovala se po brněnských polooficiálních akcích a hospodách, kde si mě všiml Dušan Skála.

V bytě se konaly šabaty

Když pustili z kriminálu Petra Cibulku, uveřejnila jsem s ním v Hostu dlouhý rozhovor. Pak jsem mu ve svém bytě dovolila mít archiv nahrávek a samizdatů, takže tam Petr vodil kdejakého zájemce, včetně estébáků, když jim prodával kazety. Pár týdnů potom, co Cibulku v roce 1987 zavřeli kvůli "hospodářské kriminalitě", přijeli vybrat i můj byt.

Skála, Soukupová, Švanda na podzim 1984.

U školky, kam jsem vezla synka, mě estébáci nacpali do auta, odvezli na výslech do Bohunic a pak dvanáct hodin přehrabovali celý můj obří byt na Jaselské. Domovní prohlídka mě definitivně "přehodila na druhou stranu" a poslední dva roky před převratem jsem svůj byt poskytovala pro takzvané "šabaty", při kterých se u nás scházeli disidenti v čele s Jaroslavem Šabatou a plánovali spolu politický postup.

Tigridovo svědectví pašovala dcera

Samozřejmě mě kvůli tomu vyslýchala StB. Pak mi v červnu 1989 kupodivu dovolili vycestovat do Paříže, kde jsem přes rodinu Pavla a Ivanky Tigridových na konferenci o lidských právech k výročí pádu Bastily promluvila o "vězni svědomí" Petru Cibulkovi, kterému hrozil dvanáctiletý trest.

A o tomtéž jsme s Lídou Rakušanovou natočily rozhovor do Svobodné Evropy. Na zpáteční cestě mne vytáhli na hranicích z vlaku. Tehdy devítileté dceři jsem potajmu podstrčila jednu z asi dvanácti igelitek s Tigridovými Svědectvími a jiným závadovým materiálem. A tu celníci jako jedinou nezkontrolovali. Večer mi volal Pavel, jak je rád, že jsme projely.

Ale to už se pomalu blížil listopad 1989. Soukupová získala ocenění za příběh disidenta Petra Cibulky. Ten je součástí rozsáhlého seriálu o disidentech jižní Moravy, který v MF DNES vychází.- čtěte více Disidenti jižní Moravy

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek.
Opilec seděl na lavičce, v sáčku měl kus prstu. Zranil se na stavbě

Zakrváceného muže našli v úterý odpoledne brněnští strážníci v Kohoutovicích. Pomoc mu přivolali kolemjdoucí. Ukázalo se, že přišel o část prstu. Jak, to se...  celý článek

Ilustrační snímek
Muž se před strážníky svlékl. Potom jim vyčetl, že je polonahý

V poutech v úterý ráno zamířil na záchytnou stanici sedmadvacetiletý muž, který se hádal s brněnskými strážníky kvůli svému ošacení. Sám se před nimi svlékl do...  celý článek

Ilustrační foto
Studenti ekonomie mají svou laboratoř. Zkoumají třeba daňové podvody

Experimentovat mohou i ekonomové. Teď k tomu mají i dvě výzkumné laboratoře na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jejich hlavní výhodou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.