Detenční ústav v Brně funguje od roku 2009 jako součást bohunické vazební...

Detenční ústav v Brně funguje od roku 2009 jako součást bohunické vazební věznice. | foto: Vězeňská služba ČR

Detenční ústav v Brně hlásí po téměř čtyřech letech provozu plno

  • 5
Brněnský detenční ústav, který je zatím jediným zařízením svého druhu v Česku, hlásí plno. V přísných bezpečnostních podmínkách zde žijí psychicky nemocní lidé, kteří jsou nebezpeční sobě i okolí.

Detenční ústav funguje už téměř čtyři roky v bohunické vazební věznici. A přestože o důležité instituci za zdmi vězeňského areálu leckdo nemá ani tušení, výrazně pomáhá zlepšit bezpečnost v celé zemi.

Právě do Brna totiž dosud putovali devianti, kteří by po svém útěku z psychiatrických léčeben mohli být nebezpeční. Vedení věznice ovšem nyní hlásí, že se ústav dostal na hranici své kapacity.

Co je detence

Zabezpečovací detenci zná český právní řád od ledna 2009.

Péče je určena lidem, kteří spáchali trestný čin, ale kvůli psychické poruše za to nejsou odpovědní a soud je nechce trestat.

V detenčních ústavech mají pobývat také nebezpeční pacienti psychiatrických léčeben.

Detenční ústav je sice ve správě Vězeňské služby, ale není to vězení. Jde o zdravotnické zařízení.

O umístění do detenčního ústavu rozhoduje soud, toto rozhodnutí musí být každý rok revidováno.

Na příjem dalších chovanců se tak chystá druhá instituce tohoto druhu v republice - detenční ústav v Opavě.

"Stavebně má sice areál brněnského detenčního ústavu 48 míst. Ukázalo se však, že další chovance nyní nemůžeme přijímat, přestože zatím je jich zde jen 29," uvedla mluvčí věznice Dana Krejčířová.

Nižší kapacitu má podle ní na svědomí psychický stav jednotlivých chovanců. Maximální obsazenosti lze totiž dosáhnout jen za předpokladu, že spolu někteří vězni mohou sdílet pokoje, či spíše speciálně upravené cely.

"Jenže zdravotní stav některých chovanců to nedovoluje, případě mají diagnózy, které se vzájemně nesnesou," vysvětlila Krejčířová.

Na příjem dalších nebezpečných pacientů se tak chystají v Opavě, kde dosud v prostorách nevyužitého detenčního ústavu fungovala mužská věznice.

"Naše prostory mají kapacitu 140 míst. Zatím jich ale pro detenci uvolňujeme jen osmnáct. Ta zbylá i nadále slouží jako věznice," popsala mluvčí opavské věznice Kateřina Gatnarová.

Prvním pacientem byl muž, který se pokusil zabít svou matku

To, že chovanců je nyní tolik, že první otevřený ústav v zemi je naplněný, je pro českou justici dobrá zpráva. Znamená to totiž, že se stát naučil této možnosti využívat a lépe brání tomu, aby vážně psychicky nemocní lidé ublížili sobě či okolí.

Rozjezd detenční péče byl přitom velice pomalý. Prvního pacienta přijal ústav v Brně až tři měsíce poté, co začaly platit příslušné zákony. Byl jím tehdy osmadvacetiletý muž z Koryčan na Kroměřížsku, který se pokusil brutálně zabít vlastní matku. Kvůli jeho mentální retardaci ho soud neposlal do vězení, ale přímo do detenčního ústavu.

Pokoje v ústavu jsou upraveny tak, aby si chovanci s různými diagnózami neublížili.

Na přijetí prvního chovance, o jehož přemístění do ústavu požádala psychiatrická léčebna, se poté čekalo další čtyři měsíce.

Léčebny si totiž nebyly jisté, jak při žádosti o přemístění pacienta postupovat. První se k tomu nakonec odhodlali psychiatři z léčebny v Brně-Černovicích, kteří do detence poslali dvaatřicetiletého Eduarda Čonku. Ten byl od roku 1997 ve vězení za vraždu své přítelkyně a po svém propuštění měl nařízenou ústavní léčbu. S lékaři ale nespolupracoval a hrozilo nebezpečí, že uteče.

Podobných případů jako on je nyní v detenčním ústavu čtyřiadvacet. Vyplňují se tak odhady psychiatra Petra Stožického, který měl zpočátku obyvatele detenčního ústavu v Brně na starosti. Podle něj je takto nebezpečný pacient alespoň jeden v každé léčebně.

Verdikt soudu o umístění do detenčního ústavu ovšem pro nebezpečné chovance neznamená, že zde zůstanou na doživotí. To, že mají k dispozici lékařskou péči, se totiž může pozitivně projevit na jejich zdravotním stavu.

"Jeden chovanec už byl letos v květnu právě kvůli zlepšení zdravotního stavu přemístěn do ústavní péče v běžné psychiatrické léčebně," doplnila mluvčí věznice Krejčířová.