Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Děti neplatičů končí v brněnských dětských domovech

  • 8
V dětských domovech v Brně přibývá dětí, které mají oba rodiče. Do ústavní výchovy však putují kvůli tomu, že jejich rodiče neplatili za nájem. Podle pracovníků odboru sociální péče brněnského magistrátu začíná být situace alarmující.

Nahrává jí tři roky stará novela zákona, která umožňuje vypovědět člověka z nájmu bez jednání u soudu.

"V roce 2007 k nám přišlo pět dětí, všechny byly z rodin neplatičů. V následujícím roce to byly ze šesti tři a letos zatím přibyly dvě děti. Obě z rodin, které neplatily nájem," potvrdila pracovnice dětského domova Dagmar Monika Poustková.

Podle ředitelky domova Dagmar Rodanové začíná být problém vážný. "Je to na hlavu, správně bychom se měli starat hlavně o sirotky, ale rodiče neplatiči si donesou papír z úřadu práce a tak nám potvrdí, že se o děti starat nemohou," popsala ředitelka.

Kolik dětí z celkových pětadvaceti v domově je z rodin neplatičů, ale přesně určit nelze. Každopádně jich přibývá.

Helena Krištofová z odboru sociální péče magistrátu poukazuje na to, že městské části, které výpovědi z nájmů dávají, řeší situaci neplatičů pozdě. "Nechaly narůst dluhy lidí do astronomických výšin. Aby je získaly zpět, dávají výpovědi z nájmu. Bytové odbory, které mají nájmy na starost, neřeší sociální aspekt," řekla.

Dubská poukazuje na to, že zejména městské části Brno-střed a Brno-sever vypovídají neplatiče z nájmu rychle. "V lokalitě sociálně vyloučených lidí okolo Cejlu běží pilotní projekt revitalizace deseti domů. Jeho součástí je i lepší komunikace s nájemníky. Zjistili jsme, že na Brně-sever se netají tím, že výpovědi z nájmu dávají jako na běžícím pásu," tvrdí Dubská.

Podle ní tak městské části postihují celé město, které pak nápor problémových rodin musí zvládat. Toho se týká i problematika dětí v domovech.

Podle právníka organizace IQ Roma servis Petra Kubačky zatím čísla z dětských domovů nejsou alarmující. "Problémem jsou hlavně přeplněné ubytovny a azylové domy," popsal Kubačka.

Mluvčí Brna-sever Lucie Šustková říká, že jejich postup vůči neplatičům je sice přísný, ale dává šanci dluhy splatit. "Po třech nezaplacených nájmech lidi kontaktujeme a do tří měsíců mohou dluhy uhradit. Dokonce můžeme i odpustit poplatky z prodlení," popsala.

Městská část však za dlužníky neposílá terénní pracovníky, to pouze kvůli rodinným otázkám. Není také možné sestavit splátkový kalendář.

"Máme návrh, který chce na úrovni města řešit otázku neplatičů ve všech sociálně vyloučených oblastech města. Pokud to projde radou města, stály by jeho postupy nad postupy městských částí," řekla Dubská.

Plán na to, jak postupovat s neplatiči nájmu, zahrnuje systém upomínek. Dlužník by tak měl být upomínán průběžně, že mu narůstá dluh. "První, kdo rodinu navštíví, bude terénní pracovník. Ten s ní taky sestaví splátkový kalendář. Zkrátka, výpověď z nájmu by měla být opravdu tou poslední možností," řekla Dubská.

vím, co mi dětský domov dal, říká student

Že děti z rodin neplatičů někdy končí i v dětských domovech, potvrzuje i devatenáctiletý student Gracián Svačina. Sám vyrostl a dosud žije v dětském domově v Jemnici a vzpomíná na přátele, kteří se tam dostali jen kvůli neschopnosti rodičů platit.

"Odhaduji, že v našem domově v Jemnici takových osmdesát procent dětí má úplnou rodinu. Důvodem, proč tam jsou, je tedy sociální aspekt. Několik z nich jsou pak vyloženě děti neplatičů nájemného," popisuje Svačina.

Podle něj jsou častými důvody nařízení výchovy dětí v domovech také závislosti rodičů.

"Vzpomínám na jednu dívku, kterou rodiče sami do domova přivezli, že se o ni nezvládají starat. Museli už rozprodávat plno věcí a možná přišli o byt. Ta dívka tu strávila dva nebo tři roky. Rodina se mezitím zvetila, a tak si ji pak mohla vzít zpátky. To byl jeden z těch lepších případů," vypráví student.

Sám Gracián Svačina žije v dětském domově už od svých deseti let. Přitom má oba rodiče. "Je to obrovský problém. Děti totiž naprosto nechápou, proč do domova putují. Myslí si, že jíst jednou denně a nechodit do školy je třeba normální," říká student.

"Jsem jeden z mála, kteří si uvědomují šíři možností, které mi dětský domov dal. Vždyť já ještě ve druhé třídě propadal, ve čtvrté už jsem na tom byl mnohem líp a dnes díky domovu maturuji na pedagogické škole a píšu časopis Zámeček. Pro děti to je záchrana, jen to nevědí," dodává.