Služby v příjmových ambulancích by měli vykonávat zejména praktičtí lékaři pro děti, kteří přes týden pracují ve svých soukromých ordinacích. Těch se však hlásí málo, nemocnice by jich potřebovala dvojnásobek. A tak musí služby obsazovat svými zaměstnanci, pro které je to velká zátěž navíc.
„Máme asi 25 praktických lékařů, kteří k nám do nemocnice docházejí. Potřebujeme však dvakrát tolik, abychom v klidu pokryli všechny služby. Někdy je ve špičce potřeba, aby byli na pohotovosti až tři doktoři, což je problém hlavně o svátcích,“ přibližuje Roman Kraus, ředitel Fakultní nemocnice Brno, pod kterou zařízení pro děti spadá.
„Navíc někteří lékaři jsou už v důchodovém věku a budeme jednou potřebovat náhradu. Slouží u nás například dvě doktorky, které mají kolem sedmdesáti let,“ doplnil Kraus.
Tvrdí, že lékařům nabízí i slušnou hodinovou mzdu. „Ve všední dny platíme 350 korun hrubého. O svátcích a víkendu mají lékaři navíc nárok na příplatek. Myslím, že není špatné přijít si za jednu službu až na sedm tisíc korun,“ míní Kraus.
Takový přivýdělek dokáže ovšem oslovit spíše lékaře pracující na částečný úvazek. Tedy například ty v důchodovém věku. Pro lékaře se soukromou ordinací příliš velkou motivací není.
„Nedivím se, že pediatři nechtějí na pohotovost. Praktický lékař, který má alespoň tisíc pacientů, což mají dnes téměř všichni, si po odečtení veškerých nákladů, včetně zdravotní sestry, přijde na sto tisíc korun čistého. Práce na pohotovosti vás tak musí bavit. Někdy tam přitom máme v čekárně najednou až 50 dětí,“ uvedl jeden ze sloužících lékařů, který si nepřál zveřejnit jméno.
Podobně mluví i ostatní. „Práce v soukromé ordinaci je náročná. Celý den jste v kontaktu s lidmi, do toho musíte zvládat náročnou administrativu. Jít potom na půl čtvrtou odpoledne do nemocnice sloužit, to není žádná sranda. Vůbec si neodpočinete. Nepřekvapuje mě, že lékaři nechtějí za současných podmínek vykrývat služby na pohotovosti,“ popsal MF DNES další oslovený doktor.
Podle Krause nejvíce pacientů chodí odpoledne a večer. „Pak už bývá poměrně klid, takže si myslím, že 350 korun za hodinu je adekvátní odměna. Navíc lékaři mají za sebou zázemí nemocnice. Pokud jde o vážnější případ, mohou ho poslat na konkrétní oddělení,“ poznamenal ředitel.
Kromě nedostatku odpočinku však lékaři nabízejí další protiargumenty. „Často se dostáváme do situací, kdy si musíme poradit s hysterickými rodiči. Začnou nám vyjmenovávat všechny potíže, které jejich dítě za poslední rok mělo. Včetně zadřené třísky. Další kapitolou jsou Romové, kteří chodí na pohotovost, aby nemuseli k praktickému lékaři. Už přesně vědí, co mají říct. Začnou dramatizovat, že jejich dítě mělo horečku 42 stupňů, a pak si jdou sednout do nemocničního bufetu,“ popsal lékař.
Jedna služba měsíčně bude povinná, plánuje ministerstvo
Kraus společně s krajem nedávno uspořádal seminář, na který sezvali praktické lékaře. Snažili se jim vysvětlit, že se práce na pohotovosti nemusejí bát. Zatím se přihlásilo pár jednotlivců.
Razantní opatření naopak zvažuje ministerstvo zdravotnictví. Plánuje změnu legislativy, která by krizi na pohotovostech vyřešila.
„Uvažujeme o zřízení koordinátora pro každý okres, který by měl na starost pokrytí služeb. Nejspíš bychom vybrali někoho mezi praktickými lékaři. Každý doktor by pak měl ze zákona povinnost odsloužit alespoň jednu službu měsíčně, když nastane krize. Pokud bude dobrovolníků dostatek, služby brát nemusí,“ nastínil vizi resortu náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Podle krajského radního pro zdravotnictví Milana Vojty (ANO) je příčina také v tom, že praktičtí lékaři pro děti a dorost stárnou a nemá je kdo nahradit.
„Je proto třeba změnit současný systém vzdělávání budoucích lékařů. To však nemůže kraj ovlivnit,“ prohlásil Vojta.
Před dvěma lety se totiž sloučily obory praktický lékař pro děti a dorost a nemocniční pediatr v jeden. Zástupci praktiků to považovali za problém, protože do té doby mohli i oni zaštiťovat celou předatestační přípravu a vychovat si svého nástupce.
Po sloučení je zaměstnavatelem mladého lékaře nemocnice, která si ho zpravidla chce uvázat i na dobu po atestaci.
Ministerstvo námitky praktiků částečně uznalo, a tak se obor dětský praktický lékař po dvou letech zase osamostatní. „Při nejbližší příležitosti se ministerstvo pokusí o novelu zákona tak, aby byl obor praktické dětské lékařství vyčleněný,“ potvrdila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Podle návrhu nově předatestační příprava potrvá čtyři a půl roku jako doposud. I vzdělávání, které je třeba absolvovat v nemocnici, zůstane pro oba obory stejné, ale posledních šest měsíců bude volitelných.
„Praktický dětský lékař může po čtyřech letech nastoupit do ordinace a zbývajících šest měsíců praxe vykonat tam,“ upřesnila Štěpanyová.
