Podle soudu jsou totiž změny v územním plánu Břeclavska, přes nějž má část silnice vést, neplatné.
V současnosti tak hrozí, že Rakousko silnici spojující Vídeň s Brnem na svém území dokončí, na českém území na ni však žádná nebude kvůli průtahům navazovat.
"Jestli chce Evropa naplnit svůj hospodářský a sociální potenciál, je nezbytné, aby bylo vybudováno chybějící spojení, a bylo tak odstraněno úzké hrdlo dopravní infrastruktury," uvádí deklarace.
Text podepsali zástupci čtyř polských regionů, třech českých a dvou rakouských. Poláci se celé iniciativy účastní proto, že napojení Brna s Vídní je nezbytnou součástí transevropské trasy Gdaňsk - Brno - Vídeň.
"Deklaraci podepsaly všechny regiony na tomto koridoru. Vyjádřily tak svůj zájem na tom, aby byl dokončen co nejdříve a bez zbytečných průtahů," řekla náměstkyně hejtmana Anna Procházková.
Spory o břeclavskou variantu
Spory kolem spojení Brna s Vídní se vedou především o to, zda rozšířit silnici I/52 z Brna do Mikulova a vytvořit tak rychlostní silnici R52, nebo využít existující dálnici D2 z Brna do Břeclavi a odtud postavit pouze přípojku na státní hranice.
Variantu přes Břeclav dlouhodobě prosazují ekologové, kteří se bojí poškození přírody u Novomlýnských nádrží.
Mikulovskou trasu naopak prosazuje kraj, počítá s ní i rakouská vláda. "Od počátku má koridor z Gdaňsku přes Brno do Vídně vést přes Mikulov. S R52 počítá i mezivládní dohoda ČR s Rakouskem. Přesto to pořád někdo zpochybňuje a chce posuzovat břeclavskou variantu," dodala Procházková.
Tím, že soud zrušil územní plán Břeclavska, nemá nyní trasa R52 oporu v žádném plánovacím dokumentu. Kraj by nyní teoreticky mohl do půl roku schválit zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, které jsou nadřazené územním plánům jednotlivých oblastí.
Podle Procházkové bude ale potřeba jej doplnit o seznam staveb nadmístního významu, které byly součástí závazné části zrušeného územního plánu.
