Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Digitální signál v televizi čeká na další Jihomoravany

  13:41aktualizováno  13:41
Digitální televizní vysílání, které už funguje v Brně a okolí, pokryje většinu jižní Moravy až v roce 2010. Již v příštím roce si jej však budou moci naladit další lidé v kraji. Koncem února totiž zahájí vysílání digitální síť 3 na vysílači Brno - Barvičova na kanále 59. Stane se tak 28. února.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

31. března bude zapnuta digitální síť 2 Mikulov - Děvín na kanále 29. Poslední den v listopadu se spustí digitální síť 1 Brno - Kojál na kanálu 29.

Digitální vysílání zvyšuje kvalitu obrazu a rozšiřuje nabídku programů. "Zatímco v analogové éře se do jednoho vysílacího kanálu vešel pouze jeden televizní program, u digitálního vysílání to je jich hned několik," uvedla tisková mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Dana Makrlíková.

Umožňuje i poskytovat další služby, diváci mají k dispozici například elektronického programového průvodce, jakousi obdobu tištěných přehledů televizních programů.

K vypínání analogového vysílání v kraji většinou dojde až napřesrok a zejména v roce 2011, kdy skončí například i na vysílačích Hodonín - Babí lom, Mikulov - Děvín, Svitavy -Kamenná Horka.

Za set top boxy tisíce až korun

Ke starým televizorům pak budou lidé potřebovat takzvaný set top box. Zařízení, které umožňuje propojit analogový přístroj se stávající anténou. V současné době jej lze pořídit zhruba za tisíc korun, ale k dostání jsou i přístroje s nadstandardní výbavou v ceně deseti tisíc korun.

Digitální televizory po připojení k anténě umožňují přijímat přenos bez jakéhokoliv dodatečného zařízení. Jejich ceny se nyní pohybují mezi šesti až dvaceti tisíci korunami. Co se týče antény, tu si každý může ponechat. Potíže by mohly nastat u staršího vybavení, například s výpadky obrazu. Ty však vyřeší výměna antény. Nejlepší je poradit se s odborníkem. Nové antény stojí několik set až tisíc korun.

"Brno a Jihomoravský kraj jsou ve vládním harmonogramu zavádění digitálního televizního vysílání rozděleny do dvou samostatných oblastí (město Brno a oblast Brno), které vypínají analogový signál v jiných termínech. Protože však mnoho diváků v Brně přijímá televizní signál z hlavního jihomoravského vysílače Kojál a naopak mnoho diváků v okolí Brna ladí televizi přes brněnské městské vysílače Hády a Barvičova, spojili jsme termíny vypínání analogové a zapínání digitální televize do jediné tabulky," uvedla Makrlíková.

Například k vypnutí programu ČT 1 na vysílači Brno - Barvičova na kanále 35 dojde koncem září roku 2010, ve stejném termínu se na stejném vysílači odmlčí ČT 2 (na kanálu 52), Nova (na kanálu 49) a Prima na vysílači Brno - Hády (kanál 55).

Aby lidé měli aktuální informace o postupu digitalizace, Český telekomunikační úřad v těchto dnech zprovoznil na svém webu novou rubriku. "Dozvědí se v ní, jaké je pokrytí analogovým i digitálním televizním vysíláním ke 20. prosinci 2008 a tyto údaje budou aktualizovány vždy k 15. březnu a  15. září, a pokud bude třeba i v častějších termínech," uvedla Makrlíková.

Frekvence jsou národním bohatstvím

Na digitalizaci televizního vysílání se dohodly členské státy Evropské unie, aby tak lépe využily televizní frekvence, jež jsou národním bohatstvím. Jednotlivé státy svůj postup při zavádění zemského digitálního televizního vysílání koordinují, aby nedocházelo k vzájemnému rušení použitých vysílacích kanálů.

Protože však není vysílacích kanálů nazbyt, musí se postupně uvolnit vysílací frekvence analogových televizí, tedy ČT 1, ČT 2, Novy, Primy a regionálních vysílatelů, na kterých se pak zahájí digitální vysílání. Vypínání probíhá postupně podle harmonogramu, který v květnu 2008 schválila vláda.

Česká televize mimo tento harmonogram začala předčasně vypínat analogové vysílání svého programu ČT 2, aby uvolnila kanály pro své digitální vysílání.

Diváci nemusí po vypnutí zemského analogového televizního vysílání využívat pouze zemský digitální signál. Digitální televize vysílá také přes kabelové rozvody, IP protokol a satelit. Tyto služby jsou ovšem placené.

Zatímco v analogové éře vysílala na jednom kanálu jediná televizní stanice, u digitálního přenosu se do jednoho kanálu vejde celá jedna digitální síť s několika televizními, případně i rozhlasovými programy a dalšími službami. V době přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání v České republice vzniknou čtyři takové digitální sítě.

Digitální vysílání

Informace o digitalizaci najdou lidé mimo jiné na webových stránkách www.digitalne.cz a www.ctu.cz.
Digitální síť 1, označovanou také jako "veřejnoprávní multiplex", provozuje Česká televize a obsahuje čtyři programy ČT a sedm stanic Českého rozhlasu. Hlavní vysílače této sítě pro ČT provozují České Radiokomunikace.
Digitální síť 2 provozují České Radiokomunikace a v současné době obsahuje televize Nova a Prima.
Digitální síť 3 provozuje společnost Czech Digital Group, a v současné době v ní vysílají televize Óčko, Z1, Public TV, rádio Proglas a v Praze také TV Noe.
Digitální síť 4 provozuje společnost Telefónica O2, a v současné době vysílá jako experiment pouze v Praze a Brně, kde nabízí programy Nova a ČT 1 ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV). K jejich příjmu je třeba speciální set-top-box.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Voliči Pirátů a SPD se rozhodli na poslední chvíli, naznačuje průzkum

Až nečekaně mnoho voličů přešlo v právě skončených volbách do Sněmovny od ČSSD k ANO, tvrdí politologové z Masarykovy univerzity v Brně. Na jižní Moravě dělali...  celý článek

Ženské uskupení Užaslé umístilo na sochu T. G. Masaryka před brněnskou...
Padnu, oznamoval po volbách pletený vzkaz na Masarykově soše v Brně

Loni žasnul, tentokrát se T. G. Masaryk po víkendových parlamentních volbách chystal padnout. Takový vzkaz visel od pondělního rána na soše prvního prezidenta...  celý článek

Miroslav Grebeníček před posledním rozloučením s komunistickým europoslancem...
Do Sněmovny se dostal i komunista Grebeníček. Poslancem je už 23 let

Také letos poslali voliči do Poslanecké sněmovny bývalého předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka. Ten je poslancem se čtyřletou přestávkou od roku 1990....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.