Diskuse k článku

Město se bojí o plyn. V Brně chce vsadit rychlerostoucí stromy

Několik pozemků v Brně, které teď leží ladem, by mohlo najít nečekané využití. Ekologicky výhodné a energeticky prospěšné. Město by na nich chtělo vysadit plantáž topolů a vrb. Neboli rychle rostoucích dřevin. Využívaly by se pro výrobu tepelné energie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P37a65t23r56i81k 44S90v33o84b76o29d22a 3529741856215

Nejsem na to odborník, nicméně někde jsem četl, že "rychle naroste- rychle shoří", jinými slovy ty různé japonské topoly zase takové terno nejsou - když se započte práce, manipulace, zpracování a produkce tepla, tak zlatý smrk...

0/0
16.3.2015 8:19

R71o67m50a28n 83J34e92s41c89h90k84e 9238865197325

Projeďte se vlakem z Brna do Blanska a uvidíte velmi mnoho popadaných stromů. Nikomu se nechce s tím tahat. Každý raději pustí plyn.  Já sám chodím na haluze do lesa, hajný je spokojen, já nic neplatím. Lidé hodně zpohodlněli.

+5/0
14.3.2015 7:28

M84i80c12h34a71e61l 67C58h43a43r83v50á72t 9289188813912

Ó ano, kolik tepla vyprodukujete těmi svými haluzemi a kolik by ho bylo třeba, aby zvládlo zásobit třeba Vinohrady.;-(

0/−1
14.3.2015 10:41

T82o58m80a96s 43A58u21g94u75s31t71y67n 6577806111100

Dřív se tomu říkalo les, dneska už je to plantáž?

Jsou tyto topoly a vrby původními druhy? Pokud ne, tak na tom nic moc ekologického není...

0/0
14.3.2015 6:33

K94a27m87i79l 22D27o61l37e34z65e77l 6202156844582

proc by se na byvalem smetisti nedalo stavet ? V Brne pod klajdovou jsou na byvalem smetisti postaveny rodine domky. Kdyz jdu kolem rikam si kdo tam muze bydlet :))

0/0
14.3.2015 4:06

7965188357412

V Turecku mají topoly vysazené všude možně i nemožně, hlavně na mizerné písčité půdě kde vypěstujete tak akorát mrkev. Jistou nevýhodou je že hodně vysávají živiny z půdy pod sebou, pole ani zahrádku si tam pak už uděláte těžko.. jaké půdy jsou na černovické terase?

+1/0
13.3.2015 20:24

T89o74m73a72s 84C36e13n10e92k 6207764420433

100m písku

0/0
13.3.2015 23:06

T87o33m84á48š 94T63a39t54í34č24e29k 5320522360468

Jasně. Musíme zachránit planetu.

Jinak: dřevem se topilo ještě v 19. století běžně. Slavní voraři na Vltavě nedělali nic jinýho, než že Pražákům vozili otop. Důsledky tohoto principu vidíme dnes na Šumavě: vysázená monokultura, citlivější než křídélko motýla.

Nene, zelenáči, tudy cesta nevede. Ve svaté víře ve zlaté staré doby se máme vracet k neosvědčeným technologiím!? Ach, běžte někam... :-P

+1/−2
13.3.2015 18:55

V77l23a45s35t67i16m37i36l 20S89m84o79l28k17a 9846942900774

V Maloměřicích by měly být instalovány dva kotle na štěpku o výkonu po 40 MW. Toto je hodnota odpovídající místním výtopnám. ( pro srovnání: Špitálka má výkon 411 MW, současný výkon v Maloměřicích je 225 MW ). A teď něco o štěpce: výhřevnost cca 12 MJ/kg, to odpovídá cca 3,35 kWh/kg. Jeden m3 štěpky = cca 250 kg. Takže při výkonu jednoho kotle 40 MW je spotřeba štěpky cca 47.7 m3. Na jeden čtyřnápravový vagón se vejde cca 100 m3. Tedy jeden kotel spotřebuje za hodinu cca půl vagónu štěpky.

A teď ta základní otázka: kolik vagónů štěpky se vyprodukuje na černovické terase ?

Fakt by mě zajímalo, na kolik dní to bude stačit. Při spotřebě jednoho vagónu za hodinu to na moc dlouho stačit nebude.

+3/0
13.3.2015 17:40

M53i35l66a88n 93K66r62á10t27k70ý 4516300455486

V Brně už máme jednu výtopnu na štěpku v Bystrci. Výkon okolo 3MWt, sváží se tam ~5 náklaďáků štěpky denně prakticky z celých lesů MB. Je prakticky v zástavbě, takže hluk, prach atd....

Jinak je to typicky zelená póza, hra na energetickou soběstačnost realizovaná vypěstováním pár stromů. O tom, že největším příspěvkem k energetické soběstačnosti Brna je spalovna komunálních odpadů raději mlčí....

+2/0
14.3.2015 10:43

P57e88t63r 66D52l70o15u16h77ý 3425101682768

Z jednoho hektaru japonského topolu se dá získat až 40 tun (první sklizeň) a až 60 tun (2. až 7. sklizeň). Za 25 let lze teoreticky získat 400 tun štěpky z hektaru. Jenže všechno jsou to hodnoty "až" a váha se uvádí v mokrém stavu, kdy výhřevnost je pouze 8 MJ/kg. V průměru za rok lze dosáhnout "až" 16 tun mokré štěpky. Reálně bych to viděl tak na 10 tun/rok z hektaru u vámi uváděné výhřevnosti 12 MJ/kg, tudíž 40 m3. Hektar nestačí ani na hodinu. Pokud budeme uvažovat, že "naplno" se topí třeba půl roku, tak na 40 MW je potřeba štěpka z cca. 5220 hektarů (při účinnosti 100% :-))

0/0
7.4.2015 17:17

I56v54a59n 43H46o74l96a84s 5477517218607

>  jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli

A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?

0/0
13.3.2015 15:55

J44a18n 96K63o16ř89á70n 7427948258616

když ten kotel bude dost dlouhej ;-D;-D

0/0
13.3.2015 16:47

J63i23r88k83a 98K21o35c97h 7224474213125

to slou problemy. jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli a jednak .... pokud rusko stopne plny tak to bude takovej pruser pro celou evropu, ze tech par topolu brno nezachrani

+2/0
13.3.2015 14:07

I66v80a94n 54H45o97l96a45s 5387287588557

> jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli

A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?

0/0
13.3.2015 15:55

J17i98r25k17a 10K14o52c24h 7924414703585

asi vam uslo, ze ty vytopny na plyn uz tu jsou. takze co s nema udelame ?

0/−1
13.3.2015 16:37

I46v63a70n 85H35o13l98a57s 5777367118187

Neušlo, za to ušlo vám, že u centrálních zdrojů tepla je naprosto běžné, že vlastní spalovací část (tedy část kotle) bývá výměnná, protože se právě počítá s tím, že při dlouhodobější změně poměru cen jednotlivých médií se ta střeva vymění.

0/0
13.3.2015 17:12

P70a91v73e95l 66O95d12r18a16z89i68l 6914209307540

Jestli ona ale ta část technologie, která se musí případně vyměnit, nestojí většinu nákladů na výstavbu.

0/0
16.3.2015 11:58

I96v54a79n 41H17o43l41a82s 5587727928457

Nestojí, zejména pokud se s výměnou topeniště počítá od začátku.

0/0
16.3.2015 12:24



Najdete na iDNES.cz