Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Město se bojí o plyn. V Brně chce vsadit rychlerostoucí stromy

Několik pozemků v Brně, které teď leží ladem, by mohlo najít nečekané využití. Ekologicky výhodné a energeticky prospěšné. Město by na nich chtělo vysadit plantáž topolů a vrb. Neboli rychle rostoucích dřevin. Využívaly by se pro výrobu tepelné energie.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

P93a12t64r64i91k 42S46v53o28b21o10d30a 3799201436515

Nejsem na to odborník, nicméně někde jsem četl, že "rychle naroste- rychle shoří", jinými slovy ty různé japonské topoly zase takové terno nejsou - když se započte práce, manipulace, zpracování a produkce tepla, tak zlatý smrk...

0/0
16.3.2015 8:19

R20o86m19a80n 45J49e39s16c78h79k19e 9348565637885

Projeďte se vlakem z Brna do Blanska a uvidíte velmi mnoho popadaných stromů. Nikomu se nechce s tím tahat. Každý raději pustí plyn.  Já sám chodím na haluze do lesa, hajný je spokojen, já nic neplatím. Lidé hodně zpohodlněli.

+5/0
14.3.2015 7:28

M26i75c71h71a59e84l 53C65h50a35r69v39á96t 9249418623312

Ó ano, kolik tepla vyprodukujete těmi svými haluzemi a kolik by ho bylo třeba, aby zvládlo zásobit třeba Vinohrady.;-(

0/−1
14.3.2015 10:41

T75o98m86a14s 94A21u42g24u32s55t40y44n 6777566371510

Dřív se tomu říkalo les, dneska už je to plantáž?

Jsou tyto topoly a vrby původními druhy? Pokud ne, tak na tom nic moc ekologického není...

0/0
14.3.2015 6:33

K49a37m69i94l 65D76o11l83e26z79e83l 6312176754842

proc by se na byvalem smetisti nedalo stavet ? V Brne pod klajdovou jsou na byvalem smetisti postaveny rodine domky. Kdyz jdu kolem rikam si kdo tam muze bydlet :))

0/0
14.3.2015 4:06

7135808327302

V Turecku mají topoly vysazené všude možně i nemožně, hlavně na mizerné písčité půdě kde vypěstujete tak akorát mrkev. Jistou nevýhodou je že hodně vysávají živiny z půdy pod sebou, pole ani zahrádku si tam pak už uděláte těžko.. jaké půdy jsou na černovické terase?

+1/0
13.3.2015 20:24

T61o52m55a11s 53C25e41n25e16k 6957384970853

100m písku

0/0
13.3.2015 23:06

T42o68m12á57š 63T60a47t59í28č13e81k 5860442570218

Jasně. Musíme zachránit planetu.

Jinak: dřevem se topilo ještě v 19. století běžně. Slavní voraři na Vltavě nedělali nic jinýho, než že Pražákům vozili otop. Důsledky tohoto principu vidíme dnes na Šumavě: vysázená monokultura, citlivější než křídélko motýla.

Nene, zelenáči, tudy cesta nevede. Ve svaté víře ve zlaté staré doby se máme vracet k neosvědčeným technologiím!? Ach, běžte někam... :-P

+1/−2
13.3.2015 18:55

V50l33a19s82t35i10m35i97l 33S94m54o87l69k47a 9136972820204

V Maloměřicích by měly být instalovány dva kotle na štěpku o výkonu po 40 MW. Toto je hodnota odpovídající místním výtopnám. ( pro srovnání: Špitálka má výkon 411 MW, současný výkon v Maloměřicích je 225 MW ). A teď něco o štěpce: výhřevnost cca 12 MJ/kg, to odpovídá cca 3,35 kWh/kg. Jeden m3 štěpky = cca 250 kg. Takže při výkonu jednoho kotle 40 MW je spotřeba štěpky cca 47.7 m3. Na jeden čtyřnápravový vagón se vejde cca 100 m3. Tedy jeden kotel spotřebuje za hodinu cca půl vagónu štěpky.

A teď ta základní otázka: kolik vagónů štěpky se vyprodukuje na černovické terase ?

Fakt by mě zajímalo, na kolik dní to bude stačit. Při spotřebě jednoho vagónu za hodinu to na moc dlouho stačit nebude.

+3/0
13.3.2015 17:40

M80i73l53a25n 46K52r61á29t47k73ý 4186970885126

V Brně už máme jednu výtopnu na štěpku v Bystrci. Výkon okolo 3MWt, sváží se tam ~5 náklaďáků štěpky denně prakticky z celých lesů MB. Je prakticky v zástavbě, takže hluk, prach atd....

Jinak je to typicky zelená póza, hra na energetickou soběstačnost realizovaná vypěstováním pár stromů. O tom, že největším příspěvkem k energetické soběstačnosti Brna je spalovna komunálních odpadů raději mlčí....

+2/0
14.3.2015 10:43

P91e31t42r 80D95l13o10u62h46ý 3245231862258

Z jednoho hektaru japonského topolu se dá získat až 40 tun (první sklizeň) a až 60 tun (2. až 7. sklizeň). Za 25 let lze teoreticky získat 400 tun štěpky z hektaru. Jenže všechno jsou to hodnoty "až" a váha se uvádí v mokrém stavu, kdy výhřevnost je pouze 8 MJ/kg. V průměru za rok lze dosáhnout "až" 16 tun mokré štěpky. Reálně bych to viděl tak na 10 tun/rok z hektaru u vámi uváděné výhřevnosti 12 MJ/kg, tudíž 40 m3. Hektar nestačí ani na hodinu. Pokud budeme uvažovat, že "naplno" se topí třeba půl roku, tak na 40 MW je potřeba štěpka z cca. 5220 hektarů (při účinnosti 100% :-))

0/0
7.4.2015 17:17

I56v48a75n 18H31o18l43a29s 5207677888147

>  jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli

A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?

0/0
13.3.2015 15:55

J71a18n 26K12o46ř94á40n 7727228178736

když ten kotel bude dost dlouhej ;-D;-D

0/0
13.3.2015 16:47

J44i13r45k46a 95K66o85c37h 7674974763535

to slou problemy. jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli a jednak .... pokud rusko stopne plny tak to bude takovej pruser pro celou evropu, ze tech par topolu brno nezachrani

+2/0
13.3.2015 14:07

I96v39a40n 87H86o31l23a87s 5597337638927

> jednak tezko budete topit biomasou v plynovym kotli

A on někdo tvrdil, že chtěji ty topoly strkat do plynového kotle?

0/0
13.3.2015 15:55

J65i15r31k72a 11K16o23c79h 7534134383215

asi vam uslo, ze ty vytopny na plyn uz tu jsou. takze co s nema udelame ?

0/−1
13.3.2015 16:37

I63v31a15n 61H22o90l44a16s 5427777378247

Neušlo, za to ušlo vám, že u centrálních zdrojů tepla je naprosto běžné, že vlastní spalovací část (tedy část kotle) bývá výměnná, protože se právě počítá s tím, že při dlouhodobější změně poměru cen jednotlivých médií se ta střeva vymění.

0/0
13.3.2015 17:12

P25a80v51e23l 88O52d79r77a97z23i72l 6944609717570

Jestli ona ale ta část technologie, která se musí případně vyměnit, nestojí většinu nákladů na výstavbu.

0/0
16.3.2015 11:58

I23v93a47n 42H43o17l34a36s 5747407788807

Nestojí, zejména pokud se s výměnou topeniště počítá od začátku.

0/0
16.3.2015 12:24







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.