To byly ještě doby, kdy jsme v motocyklovém průmyslu něco znamenali. Naše motorky vyhrávali Šestidení, MS v motokrosu, na světové ploché dráze. Také ale již přicházel postupný úpadek a dnes již prakticky motorky nevyrábíme. Pokud tedy pominu živořící Jawu pod vedením přebarveného komanče, který se vlastně na tehdejším úpadku, jako technický ředitel ČZ podílel.
Závody jsem tehdy sledoval a to velmi bedlivě. Tedy na rozdíl od autora článku který jen něco špatně opsal. Jawa již tehdy závodila s dvoutaktními motory, staré čtyřtaktní Jawy 350 OHC se postupně stěhovaly ke sběratelům. Bill Ivy jel tehdy na čtyřválcové dvoutaktní Jawě a údajně se mu tehdy zadřelo ojniční ložisko, protože používali levnější duralové klece, místo tehdy již ve světě používaných ocelových postříbřených od firmy INA. Získávat špičkové díly bývalo i pro Jawu za železnou oponou dost složité. Vše se nakupovalo přes podniky zahraničního obchodu, někdo musel odsouhlasit. Takže dost často si závodníci i ledacos koupili za své. Ostatně, někdy se provozovaly i "pazourkové" obchody. Ve fabrikách se ledacos pro "zápaďáky" ufušovalo a to zase sehnali co bylo zde nedostupné.
