Jsem pracující, a vidím každý měsíc kolik desítek tisíc korun mi stát vezme z mého platu. A štve mne, jak málo za to získávám zpět. Nejen já, ale všicyni dohromady. Stát hospodaří mizerně.
Například chce zajistit bydlení pro soc.nepřizpůsobivé. Legitimní požadavek. Ale dělá to tak, že tito lidé si najdou jakékoliv předražené bydlení a stát jim to zaplatí. Peníze ze soc.dávek tak putují majitelům předražených ubytoven.
Kdyby se těmto lidem nabídl městský či státní byt, stát by na dávkách platil méně a ještě by ty peníze nekončily u vychytralého majitele zpustlé ubytovny, ale u města. Vydělá na tom stát (menší soc.dávky), město (míň ghet z ubytoven), soc.potřebný (nebydlí v ghetu v ubytovně). Prodělá na tom člověk co chtěl bydlet v městském bytě.
Proč ale má vydělávající člověk mít právo bydlet v městském bytě? Po deregulaci jsou ceny +- srovnatelné s tržním nájemným - proč si nenajde nájemní byt?
Já jako nadprůměrný daňový poplatník se zajímám, jak stát utrácí mé peníze. A současný systém "ubytujme pracující a soc.případům dejme desetitisíce na ubytovnu" je pěkně neefektivní, ne?
