Chtějí vše,ale nedokáží bydlet v domech,demolují je.Proč dávat podporu na bydlení?

Ať se chovají řádně a starají se o to,aby byl pořádek v domech i ve městě.Už bylo moc dlouho jim vypláceny podpory,ale co pro zlepšení dělají sami???

Transparent:Zvedá se mi z toho kufr...To je podle mě dobrý návod i pro ostatní.Tak ty kufry zvedněte dostatečně vysoko, naložte je do stěhovacího vozu a tradá.... Můžete začít hledat nové bydlení.

Bydlet? Snad zubní lékařskou péči ne?

Já je zcela chápu. Představují si to jako naše "utlačovaná menšina" po hurikánu Katrina. Dostali u nás od města krásné nové byty v nových menších domech na dobu, než si získají vlastní bydlení. Za 11 let se nic nezměnilo, žijí v nich spokojeně stále a všichni víme, že se z nich neodstěhují. Takže Brno - nachystejte a předejte těmto utlačovaným pěkné, nové byty a budete mít (na chvíli) klid.

"..k rozehnání davu nutno použít gumové nukleární zbraně."

Hnít Brno, Zelení, neziskovky, aktivisté a naučené slogany a zapujčené cedule...

Místo plyšáků lopaty a hajdy do práce. Za to co jste si můžete sami !

Pokud by se názor pana M. Hilldebranta vzal z té lepší stránky, pak by se skutečně mohlo nezvaným hostům říkat: nezlobte se, ale můžete sami vidět, že nemáme byty ani pro vlastní občany, nemůžeme je tedy dát vám. Jako zdůvodnění použitelné, i když nevím na jak dlouho.

Omluva: Hillebrandta.

Kolik toho nachodí za hledáním nového bydlení? Cudáci. Ale kolik toho nachodí denně do práce aby se měli dobře.

Já jaksi pořád nechápu, proč by měli mít lidé, kteří cíleně nepřispívají do daňového systému, na zdravotní pojištění a sociální pojištění, srovnatelná (případně pozitivně diskriminační) práva s těmi, kteří přispívají.

Já bydlím od roku 1990 s 86-letou maminkou v bytě v restituovaném domě (nájemní smlouva na dobu neurčitou je pochopitelně na maminku). Žádné dluhy na nájemném nemáme, neděláme v domě nepořádek a respektujeme stanovená pravidla. Přesto tak trochu netuším, co by bylo v případě úmrtí mé maminky. Předpokládám, že bych v daném bytě měla právo ze zákona bydlet další 2 roky (nevím, zda za stejných podmínek). Ale dál už by to samozřejmě záleželo na vlastnících domu. Rozhodně bych nikam nešla vyřvávat: "Já chci bydlet". Bohužel se mi nepodařilo za více než 39 let práce zajistit vlastní bydlení ani šťastnou souhrou okolností. Takže se snažím vytvářet určité finanční rezervy na blížící se dobu ve starobním důchodu, abych tzv. nebyla nikomu na krku. Prostě se snažím situaci řešit vlastním úsilím a ne nějakým řevem.

Neberte to v zlom ale zaujimalo by ma, ako ste dokazala za tolke roky v socializme neziskat statny ani druzstevny byt, alebo aspon garzonku...