Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Zapomenuté trubky v polích ničí úrodu i stroje. Odhalit je mohou drony

Jihomoravská pole jsou plná zapomenutých odvodňovacích trubek. Nikdo už přesně neví, kde jsou ukryté, zničit přitom můžou úrodu i zemědělskou techniku. Vyhledávat by je mohly drony, odborníci právě dokončili testování.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K11a82r80e95l 58J55u50r75d36a 2226298399411

mapy.cz+sucho https://mapy.cz/zakladni?x=16.8541570&y=49.1474495&z=17&base=ophoto

0/0
28.3.2017 10:03

T89o44m49a77s 40M54a44t33e75r95a 4136841853313

A kde je ta drenáž?

0/0
28.3.2017 21:14

J94i78r62k17a 58S70u53c49h24o37d22o75l 7628573197410

To si děláte srandu, že u orto fotky napíšete že se jedná o viditelný systém drenážních trubek a přitom to jsou koleje od traktora. ;-D

+1/−1
28.3.2017 9:42

V87á70c70l12a52v 58P83o19u19s46t73k14a 3340851762

Vy tam ty linky nevidíte?

+1/0
28.3.2017 9:46

M20i72r34o55s95l72a15v 69H68a87r49m30a21n 7640642914864

Když jsme meliorace dělali tak vždy po určité vzdálenosti byly šachty na případné čištění.Tak jestli ty šachty nezničili měli by směr odvodňovacích trubek určit.

+4/0
28.3.2017 9:35

R23a44d17i42m 23P82o77l45á94š53e96k 9226953489249

Jinak mně článek připadá jako dost rychlokvašený.

Před takovými 100 lety se odvodňovací meliorační kanály z polí nedělaly z trubek, ale stavěly se z posbíraných kamenů. Tyto kameny, pokud se vyorají při nějaké hluboké orbě, fungují jako normální jiné kameny, co se na poli vyskytují a zemědělské stroje si s nimi poradí.

Později se na meliorace začaly používat "režné" trubky z obyčejné pálené hlíny, obvykle o průměru nějak 6 - 8 centimetrů a se stěnou trubky silnou asi centimetr, dlouhé asi 30 centimetrů. Tyto trubky svou pevností už vůbec nemohou být pro zemědělské stroje nějaký problém, navíc po těch desetiletích v zemi budou často rozpadlé i bez kontaktu se strojem.

A nějak od roku 1988, na sklonku socialismu se na odvodňovací a meliorační kanály začaly používat plastové tenkostěnné perforované trubky. Ty už vůbec nemohou být žádnou překážkou, mimo případ, kdy by se x metrů délky takové trubky v zemědělském stroji na něco navinulo. Ale ty plasty budou obvykle už zestárlé a málo pevné, takže je běžný zemědělský stroj spíš roztrhá na malé kousky.

Vidím to tak, že redaktor se podíval někde na jižní Moravu, našel na poli zbytek nějakého starého zavlažovacího systému, kde se voda rozváděla v podzemí kovovými ocelovými nebo litinovými trubkami, zamyslel se přímo hlavou a vyplodil tento článek.

+13/−1
28.3.2017 9:25

I37v60a 11V13a38l11č22í67k82o10v12á 3240129389

Nerozumím. Jaký kontakt se strojem, když jsou v metrové hloubce?

0/0
28.3.2017 10:01

K71a53r54e53l 85R90y89s 9773439950889

V metrové hloubce byly původně, ale jak se na poli pracuje, k tomu eroze, tak po x letech klidně můžou být někde 1,5 m hluboko a jinde 0,5 m nebo i méně, takže je pak pluhem vytáhnou.

+2/0
28.3.2017 10:37

R55a20d11i29m 17P57o71l49á35š91e60k 9636603629859

Nebo pokud tam jsou šachty v poli, tak u nás na polích jsou velice často poškozené nárazy techniky, přitom mohou být ty trubky i vytaženy ven nebo tam přítokem vody může vzniknout bažina a zemědělská technika se ponořit do bahna tak, že při vytahování ty trubky vytáhne i z metrové hloubky.

Případně pokud tam jsou výstupy toho potrubí z pole nedostatečně ošetřeny, časem při velkých deštích je zemina kolem betonového výstupu odnesena vodou, trubky jsou odhaleny a postupně při velkých srážkách jsou trubky odnášeny a do pole tak ve směru položených trubek odzdola nahoru postupuje erozní rýha. Zemědělci ji vždy zaorají, ale při velkých deštích se vodou z potrubí zase vytvoří, erozní rýha postoupí a 1 - 2 poslední trubky jsou často vodou vyneseny na pole

+1/0
28.3.2017 13:48

A11n76t34o42n21í68n 75Z16e33l98e52n67ý 2194573341586

Nikdo se nezmiňuje o tom, že by vadil kontakt se zemědělským strojem.

Tedy kromě vás. Takže jste si vymyslel problém který neexistuje a skvěle jste ho vyřešil.

0/−1
28.3.2017 11:15

R26a14d23i82m 90P21o47l74á51š39e73k 9766453209899

Hned v první větě toho článku.:-)

+1/0
28.3.2017 13:31

J93o90s10e88f 23F53i11l84i30p 3791132760

Ty dotace jsou asi moc vysoké. Zemědělci myslí na blbosti.

0/0
28.3.2017 9:15

M64a89r61e91k 10A43b44s58o46l79o94n 7886387588896

Aneb, my ty drony prodat musíme, tak si vymyslíme téma, kdo by to mohl zakoupit :-)

+3/−4
28.3.2017 9:12

V81a93c97l70a22v 18P58e76r19o67u21t14k24a 6298927124861

Drenáže mohou být i kameninové a navc až na vyjímky je půjde vytrasovat.

0/0
28.3.2017 9:09

R43a26d20i61m 76P81o75l12á74š41e56k 9206153109839

Kameninové asi sotva, to by se ve své době soudruhům pořádně prodražilo.

+3/0
28.3.2017 9:13

V94á20c12l35a80v 42P64o22u16s23t52k33a 3880381292

Soudruhům to bylo docela jedno, navíc v té době mnoho jiných možností neměli.

+2/−1
28.3.2017 9:27

R38a52d76i17m 54P21o47l38á14š21e31k 9676463759119

těžko.

Kamenina potřebuje speciální jíl, obyčejná cihlářská hlína jako pro meliorační trubky se nedá použít. Navíc se kamenina kvůli glazuře vypaluje nejméně dvakrát ve speciálních pecích, meliorační trubka jen jednou v cihlářské peci.

A v poslední řadě meliorace kameninovými trubkami by byla téměř úplně na nic, protože kamenina je na rozdíl od běžných "červených" melioračních trubek nepropustná, taková meliorace by prostě nefungovala. Meliorační trubky musí vodu propouštět, aby meliorace vodu z půdy mohla odvést.

0/0
28.3.2017 13:57

P65e14t66r 36P19e14t26r 6663312548783

"S tím, jak vyhledat trubky ve zhruba metrové hloubce, které znehodnocují zemědělskou půdu zavodněním i erozí, by přitom velmi dobře dokázaly pomoct drony."

Opravdu? Já myslel, že ten pozemek "znehodnocuje" příroda a trubky se to snaží potlačit a ono ejhle, za zavodnění můžou právě ty trubky...a to už vůbec nevím, jak způsobují erozi

+1/−1
28.3.2017 9:01

D14a14n47i34e57l 86S73o55b12o13t42a 9969544726560

Vždyť je to v článku napsané, trubky se ucpávají a tím se zavodní okolní část pole.

+1/0
28.3.2017 9:17

J80o97s23e59f74f 27M45u14s56i48l 7669615286250

Já si jen tak kliknul na Hanou a na druhém poli, na které jsem koukal, jsem našel příčnou linii. To je to, co hledají s dronem?

https://www.google.cz/maps/@49.5055519,17.1180571,362m/data=!3m1!1e3

+2/0
28.3.2017 8:48

M21a84r55e62k 75F16l43e90k79a62č 1436925904738

Panu Dvořákovi chybí trošku smysl pro ironii

+1/0
28.3.2017 8:43

P97e33t16r 21T63a61b32o28r53s70k78y 8607682987907

Takovy dron, to je dneska pulka prace :-)

+5/0
28.3.2017 8:41

A90n34t55o39n89í27n 85Z43e78l65e23n89ý 2274593251806

A kdybychom to dali do cloudu, tak je hotová i druhá půlka.

0/0
28.3.2017 11:09

R36a71d16i33m 41P54o97l65á91š92e41k 9846823259479

Místa s malou úrodností jsou velice často místa, kde dříve nebylo pole, ale nějaké porosty a remízky a které socialsitická družstva rozorala na pole, aby papíově měli těch polí víc.

Dneska se nachází velice příhodná možnost tam ty remízky vrátit, protože tyto projekty se snadno dají naroubovat na dotace na zlepšování životního prostředí, krajiny nebo na zlepšení hospodaření s vodou.

Při vhodné skladbě porostu mohou pak tyto remízky i udržovat úrodnost okolního pole, protože vhodné druhy listnatých keřů a stromů opadávají takovým způsobem, že vítr významnou část spadu lisí roznese po poli.

Nehledě k tomu, že takové remízky jsou ideální prostředí pro život drobné zvěře.

+29/0
28.3.2017 7:33

L43u10b93o71š 19H47o60l82í79k 5467710422970

A nebo můžeme nechat nedělené a nekonečné tisícihektarové lány porostlé řepkou na dotovaná biopaliva...:-/

0/−1
28.3.2017 8:11

M48a42r11e92k 55F97l34e96k92a66č 1536465354888

soláry, parkoviště a obchodní centra jsou jediná správná cesta!!!!

+4/−1
28.3.2017 8:37

M46i96c84h11a60l 62M27a78l88ý 5332874159423

A ještě takové ty logistické haly, co se v nich musí svítit i ve dne...

+3/0
28.3.2017 8:54
Foto

M74i88r35o86s68l21a10v 27D59v90o48ř39á83k 4892506509429

Pánové Holík a Flekač zřejmě nemají znalost o čem je vlastně článek a neznají pojem úrodnost půdy a pryštiny vody ze země.Tyhle prštiny byly a jsou stále součástí života v půdě. Jen ten kdo jen půdu obdělává je nerespektuje.Majitel a rolník s tím počítá a tohoto to nepřekvapí. To by však pisálci neměli téma na článek.

0/−1
28.3.2017 8:45

M49a35r82e58k 24F84l94e44k21a79č 1796695524778

????

0/0
28.3.2017 8:46

M14a49r65e58k 17F66l79e84k35a35č 1706865154458

Pane Dvořák, my o koze a vy o voze..asi tak nějak!

+1/0
28.3.2017 8:47

T71o75m71á76š 38K56u82c62h32a82ř 3607131408511

Přesně toto se dnes stát v rámci pozemkových úprav pokouší provést. Bohužel, soukromí vlastníci jsou zpravidla zásadně proti a na vlastních pozemcích je nechtějí. Brání se i výkupu či posunutí hranic pozemku, protože každý doufá, že jednou se z toho pozemku stane lukrativnější například stavební. Jediná možnost jak tyto remízky, větrolamy a "biokoridory" opět vytvořit tedy je realizovat to na pozemcích státu a obcí. Bohužel, pozemkový fond kamarádům za pár korun už dříve rozprodal všechny pozemky co mohl, takže nyní je za vyšší cenu stát musí vykupovat zpět. A vlastní realizace se běžně další léta vleče, protože několik let trvá vlastní pozemková úprava a následně se pak často čeká na peníze z EU.

+2/0
28.3.2017 8:46

J56a41r30m57i16l23a 44P88í28c41h42o82v62á 5632107564863

Jo, jo, peníze z EU. To jsou ty peníze, za které stavíme zastávky nebo dětské prolézačky, protože místní řemeslníci to neumějí udělat a nemají na to ten správný certifikát?

+1/0
28.3.2017 10:55







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.