Zajímavý článek.

Zvlášť v kontextu s moderním trendem co nejvíce narušit plynulost dopravy ve městech a tam, kde se dřív dalo jet plynule, nasekat semafory, prahy, různá omezení rychlosti a v obytných čtvrtích rušit značky a zavádět přednost zprava. Vzhledem k tomu, že doprava zpravidla bývá mizerný úhel výhledu, znamená to, že místo plynulého průjezdu po hlavní se auta pohybují přískokem od křižovatky ke křižovatce, rozjezd, brždění, rozjezd, brždění...

Úroveň článku poněkud snižují popisky u fotografií. U poloviny fotek "saze" (přestože částice vypadají různě), u zbytku informace, že pronikají do dýchacího traktu. Jedinou výjimkou jsou "pyl" a "Robert Skeřil".

Ale jinak jsou to zajímavé fotky, připomíná mi to krystaly různých minerálů.

Zajímavé. Dle předešlých článků se ovzduší výrazně zlepšilo. Avšak při čtení tohoto článku se dozvídáme, že dny s překročeným hygienickým limitem je 8x více než minulý rok. To znamená, že za výsledky zlepšení stojí příroda a jen demagogové (politici si to přisvojili). Vrátí-li se inverze, smogových dnů zde může být i více. Pokud vím, tak s tím co dostaneme ze vzdáleného okolí ostravsko, polsko či saharské písky, s tím moc dělat nemůžeme, nicméně můžeme pouze snižovat to, co sami vyprodukujeme... Tj. zaměřit se musíme převážně na dopravu, která vyprodukuje dle některých studií 46% dle některých až 85% částic. tj. nepouštět si dálkovou tranzitní dopravu do města. Řešit částice z komínů, je také důležité, nicméně vždy by se mělo začínat od toho, co je největším zdrojem znečistění..... Jestliže snížím prach z komínů RD o 50%, dostanu snížení o 10%, navrhnu-li vhodně silnici či celé dálniční křížení u Brna, snížení prachu může též klesnou o 50%, což bude znamenat 23-40% všech vyprodukovaných částí. Neměli bychom se tedy zaměřit na to, aby dálnice v okolí Brna nebyla zatahována do centra či do Bystrce, tak jak nám je to pořád jako nejlepší řešení vnucováno?

Agentura pro uvádění omylů na pravou míru uvádí:

Kůží nebo sliznicí mohou projít částice do atomové velikosti nějakých 280. Částice smogu mají velikost hrubě nad desítky tisíc, takže se do organismu prostě nedostanou, natož aby ucpaly tepny.

Pán se pouští do témat, na které nemá kvalifikaci. Studoval sice makromolekulární chemii, nikoli ovšem chemii životního prostředí, ani vliv toxických částic na lidské zdraví a už vůbec ne medicínu. Není tedy odborně nadán posoudit toxicitu a rizika z různých zdrojů polétavého prachu na lidské zdraví.To mu potom umožňuje bagatelizovat vliv toxického polétavého prachu z dopravy a naopak zveličovat účinky prachu z jiných zdrojů, např. plynových kotlů v bytových domech. Pro některá svá tvrzení nedisponuje žádnými důkazy, viz např. tvrzení, že (cituji): "doprava je významným zdrojem znečištění, ale nelze ji démonizovat. V momentě, kdy se trochu vzdálíte od cesty, už nemá takový vliv." To je nesmysl, a bylo to prokázáno již mnoha studiemi. Jemný polétavý prach je příliš lehký, než aby si sedal hned u cesty, naopak, pohybuje se v ovzduší a poškozuje naše zdraví někdy i celé týdny. Snadno by na to přišel i sám v rámci své práce, kdyby ČHMÚ měřící stanice umístil např, v Modřicích, Moravanech, Troubsku, Ostopovicích nebo Bosonohách ve větší vzdálenosti od dálnic.

Zajímavý článek

Ucpat tepny... hmmm, je pán opravdu takový "odborník", nebo jenom pisálek nezná rozdíl mezi cévou a tepnou?

Tak nás poučte ať nám rozšiříte obzory

Ještě že hydrometeorolog o tom ví víc než doktoři. Zaplatpanubh za to.

Moc zajímavý rozhovor! Jen v úvodu mě zarazila jedna věc - oni potřebují elektronový mikroskop na práci s částicemi sedmkrát menšími než lidský vlas? To jim na to nestačí pinzeta a lupa?