Diskuse k článku

Včelám se lépe daří v lomech než ve venkovské krajině, zjistili ekologové

Na chování včel se ve výzkumu zaměřili brněnští ekologové. Zjistili, že jejich aktivita je i v rušném lomu dvakrát vyšší než na poklidném venkově. I proto včely z krajiny ubývají, což může ohrozit celý systém přírody.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R95a73d69i74m 20P54o12l52á41š44e67k 9176693929519

Jinak dotovaní včelaři přestanou včelařit za 5 let, ne za dva roky. Tak dlouho totiž musí ty včelstva mít, aby dotace nevraceli.

Neboli, protože se dotuje už pár let, za cca 2 a víc let bude k dispozici spousta jen málo opotřebených úlů a dalších včelařských potřeb za velmi malou výprodejovou cenu. A možná i nějaká včelstva. Kdo by chtěl ještě začít včelařit a přitom bez nějakých větších nákladů, bude mít příhodnou možnost.:-)

+3/−1
15.7.2018 12:03

J54i23n35d81ř93i98c15h 25Š50k15o26p86e34k 4445611370355

udržitelnost není vždy automaticky 5 let, bývá i kratší

0/0
16.7.2018 11:10

R22a72d47i34m 43P81o64l72á90š25e69k 9126963299929

To je zase "převratný objev" , tohle vědí všeichni včelaři.

Ti starší si ještě pamatují dobu, kdy se na polích nepoužívaly herbicidy, nějak do roku 1975 - 80 . Plevele vyrostlé mezi kulturními rostlinami na polích byly tehdy často pro včely velmi významné jako spolehlivá udržovací snůška. A někdy, když byli zemědělci neobratní, to byla i snůška, ze které se dalo vytáčet med.

Po sklizni nechávali pole zemědělci ve formě strniště, to namená, že všechna semena plevele vyklíčila, vyrostla a často i vykvetla. na podzim hodně kvetla divoká hořčice a ohnice, takže pole byla v září někdy úplně žlutá a včely z toho měly pyl i med.

Lomy jsou potom významné tím, že na odkrytou půdu se snadněji rozšíří kvetoucí rostliny, které se rozšiřují přenášením semen než nekvetoucí rostliny, které se šíří oddenky.

+2/0
15.7.2018 11:39

P39e79t19r 17B71a30č53a89v90č58í28k 3693928661769

No jo - pamatuji ale co s tím pane Babiš? Zrušíme ty statisíce hektarů řepky, kukuřice a pšenice?

0/−1
15.7.2018 11:43

R17a79d16i42m 93P95o55l27á21š40e69k 9196133839459

JJ, antibabišovské ječení, to pomáhá.

Sice to je úplně mimo věc a ničemu to nepomůže, ale člověku se hned uleví, když si zaječí, že?;-D;-D

+1/0
15.7.2018 11:57

P23e53t84r 32B57a54č35a53v65č14í68k 3823568751249

Myšleno jinak ale to nevadí pane včelaři. Já jen v té přírodě žiji, bez úlů a snažím se těm změnám porozumět.

0/0
15.7.2018 12:09

R22a70d15i23m 17P88o94l64á34š95e83k 9626963769119

Když v té přírodě žijete, tak víte, že navrácením těch plevelů do polí by se snížila úroda tak o třetinu čtvrtinu a klesla kvalita kvůli většímu obsahu cizích příměsí v produktu..

0/0
15.7.2018 12:12

J21i49n16d54ř45i73c83h 69Š19k32o81p36e50k 4375351230975

úroda by neklesla o třetinu, čtvrtinu, ale klesla by na polovinu

0/0
16.7.2018 10:55

R50a95d28i98m 13P89o75l56á27š88e59k 9356723919379

Mělo by to jít třeba nějakým vyčleněním nějakých pásů pole z intenzívní zemědělské produkce a jejich přeměnou třeba na takzvané kvetoucí travní porosty. To by prospělo nejen včelám, ale i spoustě dalších.

Prospělo by to třeba životu drobné zvěře, zajíců a bažantů, vhodně umístěné pásy by myslivcům usnadnily střílení přemnožených divokých prasat, lidi z místa by mohli za rekreací místo ježdění auty a autobusy do už beztak turisty přelidněných chráněných oblastí se rekreovat v přírodě na místě...

Ale někdo to musí zaplatit. Někdo se musí vzdát zemědělské či lesní produkce z příslušného kusu země a někdo musí uhradit údržbu, vysetí té travní či jiné rostlinné směsi a nějaké sečení trávy či vysekávání nesprávných stromků a keřů a odstranění biomasy atd.

+3/0
15.7.2018 13:15

T76o63m92á29š 75T11a39t50í37č10e95k 5890352620538

Hlavně ne sečení trávy! To je jeden díl mozaiky úbytku včel a všeho ostatního hmyzu a malého zvířectva.

0/0
15.7.2018 15:08

R36a98d82i84m 21P11o58l12á17š58e40k 9976273849339

Záleží jaké sečení trávy. Extenzívní louky na výrobu sena se sekly cca na začátku června na první sklizeń a potom v srpnu na otavy a byly plné květů. Dokonce, pokud těch luk byla velká rozloha a byla tam vhodná půda a vlhkost, bylo těch květů tolik, že z toho byla u včel snůška a poto mluční med.

Je to jen třeba sekat zhruba +- pravidelně ve stejnou dobu, co se týká stavu porostu, aby se rozšířily ty luční květiny, kterým to vyhovuje a co se do té doby stihnou rozmnožit a dělat to dlouhodobě beze změny, aspoň pár desítek let.:-)

+1/0
15.7.2018 15:52

T43o45m40á53š 58T85a43t16í47č96e20k 5550892970178

Jo, jako dvakrát do roka na seno? Tak to jo!

0/0
15.7.2018 16:39

M98a49r93t73i61n 60K52u87ř79í36t28k61a 6857696448135

Louka není zahrada s anglickým trávníkem, který se seče každý týden. Pokud chci po louce nějakou trávu, tak ji musím nechat narůst.

První seč bývá začátkem léta, suší se seno. Když to zmokne, tak se tomu nic nestane, akorát se to musí vícekrát obracet, aby se to usušilo. První seč bývá nejvydatnější.

Druhá seč bývá koncem léta. Většinou je méně vydatná. Senu z druhé seče se říká otava. Když je dobrý rok, podaří se ještě třetí seč a usuší se druhá otava. Otava nesmí zmoknout. Dědeček říkával, že déšť je do sena med, do otavy jed.

0/0
15.7.2018 18:18

J22i64n14d65ř59i59c81h 13Š66k92o92p45e87k 4105551670135

každá otava je méně vydatná než seno, až na případy, kdy by do června nepršelo a pak bylo mokro a teplo

Otava klidně zmoknout může, akorát se nesmí nechat zmoklá. Musí se s ní hýbat, aby voda co nejdříve zmizla.

0/0
16.7.2018 10:57

J10i59n89d14ř53i32c72h 90Š57k59o27p40e33k 4575461120925

no to si zase nefandi.......

Určitě plevele nestihnou odkvést a uzrát v srpnu, v září vyklíčit a vyrůst a do orby znovu kvést

0/0
16.7.2018 7:54

P97e89t85r 41B56a48č67a89v16č68í67k 3173108791799

Nevím jaká je situace jinde ale u nás bylo ještě v loňském roce vcelku dost čmeláků, samotářských včel a jiných. Stejně tak i vos, vosiček i sršáňů. Na bazénu jsem měl vždy zátarasy u skeneru, na hladině prkénka abych nelikvidoval tu havěť utopením. Letos dohromady zatím to je s medáky a včelkami bída - pár breberek poletuje a nic moc. Jen když zaprší, tak vyrazí šneci a slimáci. Ale to je o jiném.

0/0
15.7.2018 11:36

P59e58t84r 19B53a98č68a42v40č74í12k 3103638711439

Nechci plašit ale žiji v relativně přijatelném prostředí. Jen asi ta řepka a postřiky. Ale nejsem odborník.

0/0
15.7.2018 11:39
Foto

P45ř55e42m93y12s65l 81Č71e53j20p 8328237468636

Včela na fotce není včelou ;) Ale jinak opylovačů, kteří lehce nahradí včely, je mraky. Už jen třeba čmeláci, kteří makají v nižších teplotách než včely. A divokých včel se taky najde dost. Jinak jsem rád, že mohu žít v relativně zdravé přírodě, kde o různorodost není nouze ;)

+2/0
15.7.2018 11:19

R15a82d57i78m 46P80o74l71á36š57e92k 9386563549669

Včely jsou hodně potřebné hlavně v dubnu a květnu, kdy ostatních opylovačů je velmi málo. Později se už alternativní opylovači víc rozmnoží a je jich víc. Dále se včely podílejí nejvíc na opylování kvetoucích stromů ve výškách, většina alternativních opylovačů totiž spíš vyhledává květy hned u země.

0/0
15.7.2018 11:29
Foto

P54ř48e13m27y72s32l 21Č73e15j77p 8248767868416

Čmeláků je více druhů, a některé druhy bez problému opylí celý strom, i když je venku +10°C a včely spí ;) A těch opylovačů je mraky. Ale jako, u sadů s ovocnými stromy je včelín základ.

+2/0
15.7.2018 11:35

R97a31d84i32m 78P35o90l54á30š27e90k 9676723299849

JJ, ta diverzita alternativních opylovačů tady je. Ale v době květu ovocných stromů , jabloní atd je za jedno hnízdo vždy jen jeden čmelák - zakládající samička. teprve až v červnum, červenci je v hnízdě pár desítek nebo občas i nějaká stovka čmeláků. Včel je na jaře v jednom úlu 15 tisíc a v létě až 50 tisíc.

Ale i jinak, co pozruji čmeláky, jsou hodně na opylování rostlin v uzavřeném prostoru uvnitř lesa, pod stromy a keři a do 5 - 50 metrů od hnízda. zatímco včely jsou spíš náchylné vyhledávat zdroje květy viditelné zdálky a z výšky, takže spíš volné kvetoucí louky a stromy a keřea do vzdálenosti až 5 kilometrů. Do hustšího lesa opylovat květy se jim moc nechce.

Proto asi čmelákům dobře vyhovují skleníky, kde se používají jako "průmysloví" opylovači pěstovaných kultur, zatímco pro včely jsou skleníky malé, pdléhají tam zmatkům a hynou na skle.

0/0
15.7.2018 11:53
Foto

V11ě72r18a 37R15a98m71b29o95u73s40k92o19v51á 3115311140877

Fotka u článku NENÍ včela. Je to pestřenka. Pestřenka je také opylovač, ale není to včela. Asi ji máte od etymologa, který jako odborník na jazyk včelu pochopitelně poznat nemusí. Jestli je celý ten projekt, jako tento článek, tak nám asi brzy uletí včely.

+6/0
15.7.2018 11:15

T40o37m36á17š 16D77r28u74s98a 9274847356142

Neplést etymologa s entomologem...

+3/0
15.7.2018 11:04

Najdete na iDNES.cz