Že by rasistický nacionalistický článek? ;-) Podle sčítání 1930 zde žilo v 371 domech 1506 obyvatel. 202 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1282 k německé. To rabování jde za místními Němci? Co je nám dnes do něj? ;-)))

Okolní obce na tom byly obráceně, většina Čechů.

Drsná je ta Dyje. Jsou tady články.

...je tam napsane, ze tam byli lide z okolnich vesnic..Prectete si to soustredene..Nakonec kdo vi, co je pravda..

"Lidé z okolí se po ní neštítili rabování

Situaci navíc ztěžovaly houfy lidí, kteří se k neštěstí seběhli z okolních vsí. Příchozí se snažili pomáhat zraněným, ale došlo i na vykrádání zavazadel a pohozených věcí."

Jsem si teda myslel, ze za Rakouska-Uherska a Prvni republiky u nas byli lide uvedomeli, cestni, kterych moralku poskodili az komuniste a hele ho, asi to nebude tak pravdive, jak se neustale uvadi...

Tak leccos se od té doby změnilo k horšímu, ale je pravda, že obecně se ta doba až příliš idealizuje.

Jen taková drobná technická - v Břeclavi byla nemocnice otevřena až zkraje 90. let dvacátého století (začala se stavět někdy v r. 198x).

https://is.muni.cz/th/yklxk/bakalarska_prace.doc

Ano, břeclavská nemocnice je mladší.

Takže buď to bylo nějaké jiné břeclavské zařízení ("poliklinika", "lékařský dům" nebo jen dům, kde sídlil místní lékař), nebo šlo o některou ze dvou nemocnic ve Valticích (pravděpodobně o nemocnici Milosrdných bratří, protože druhá, Jubilejní nemocnice, byla primárně určena pro ženy).

Staka se tragédie, za rok byl problém vyřešen - postavila se nová dvoukolejná trať. Jenže to bylo před válkou. kdy byl svět ještě v pořádku. Dnes by se to za rok nedostalo ani na jednací program o dotacích.

dneska by za rok vznikla vizualizovaná studie, která by se obnovovala za těžké peníze každých pět let..

Zřejmě si toho nikdo nevšiml, ale hradlař není od toho, aby kontroloval práci výhybkářů. Hradlař obsluhuje oddílová návěstidla na hradle, které rozdělují tratě na jednotlivé traťové oddíly a zajišťuje tak bezpečný provoz vlaků. Ve stanici je nadřízeným výhybkáře výpravčí, který také zodpovídá za jeho práci.

Je také nutné dodat, že na začátku třicátých let byla trať Brno - Břeclav včetně stanice Zaječí vybavena poloautomatickým zabezpečovacím zařízením, kdy výpravčí nařizovali postavení vlakové cesty pomocí řídícího přístroje a signalisté na stavědlech nacházejících se na zhlavích stanic stavěli výměny dálkově. Postavena vlaková cesta byla následně uzavřena, a mohl ji uvolnit jenom výpravčí. Čili se nemohlo stát, že by výhybkář špatně postavil výhybku.

Když se to nemohlo stát, jak to, že se to stalo ? Nebo tedy nebyl problém na výhybce ?

"při jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách české železniční dopravy" - tahle bohužel nebyla jedna z nejtragičtějších, překonaly ji mnohé další nehody.

Samozřejmě, že byla jedna z nejtragičtějších, kdyby napsali jedna ze tří nejtragičtějších, pochopil bych váš příspěvek, takhle jste jaksi mimo. Neřeknu, kdyby byla na nějakém 50. místě co do počtu obětí, ale je v první desítce, to vám nestačí k tomu označení ?

A jak by druhá kolej zabránila nehodě při předjíždění pomalého vlaku rychlým? nesrazily se vlaky protijedoucí...

Ale ano, srazily se vlaky protijedoucí.

A proč bylo 17 zaměstnanců propuštěno? Protože to byli místní Němci. Plnilo se tak jazykové a nacionalizační nařízení a vytvářela se tak žádaná a zajištěná místa pro Čechy. I to patří kes tému výročí Československa.

Proč to pletete pod článek o železničním neštěstí, které se stalo před devadesáti lety?

Ilustrační snímek tentokrát úplně odjinud.

A proč by ilustrační snímek musel být "odtud"?

Dráhy se změnily, ale k horšímu.. jako asi všechno. Tehdy: 35 lidí zaměstnaných na malé vlakové zastávce.. kolik jich tam je dnes? 0? 1?

Kolik by jich tam podle vás bylo potřeba?