Na uradech v politickych funkcich,a pod. byl kde jaky blbec..Podminkou bylo,aby byl clen KSC..Proto to tak vypadalo.

Ale vždyť tahle nevole hlupců přetrvává ve větších firmách dodnes, tím spíše tam, kde je stát z části vlastníkem. Kdo to zažil, zřejmě ví o čem píšu. Stačí, aby byl jedinec aktivnější a přicházel s nápady na vylepšení a zlepšení efektivity. Co se stane? Vedoucí mu začne házet klacky pod nohy, protože se cítí ohrožen na své pozici a hlavně se mu nechce nic nového i když efektivnějšího řešit. V lepším případě si cizí nápad sprostě přivlastní. Na výplatě to taky nepoznáte a pak, když vás to přestane bavit a raději přejdete do "strojové pasivity", tak při pravidelném ročním pohovoru s nadřízeným, kde se řeší, jak ten zaměstnanec za celý rok odváděl práci a jaké cíle a zlepšení by se u něj hodili, uslyšíte takové perly, že se málo snažíte V tomto se tady očividně zcela zastavil čas. Ale tento rozhovor s naprosto neschopným vedoucím, který se tam držel pouze díky konexím ve vedení, jsem se i já cca. 8 let zpět rozhodl tam s tím praštit a raději podnikat. Vyvinul vlastní technologii, tu patentoval a stal se výrobcem i prodejcem a dnes těmhle hlupákům v takových firmách děkuji, že mě k tomu svým přístupem a naprostou neschopností přinutili

Článek je ale o tom, že za komárů byste s ničím nepraštil, nepodnikal a nic byste nevyvinul.

Poslední tečkou pro naší poválečnou prosperitu, bylo odmítnutí Marshallova plánu na příkaz Stalina.

Jistě, komunisti byli špatní... ale napadlo vás, odkud se vzali? a kam se poděli? kdo jim umožnil vládnout (no nesvádějte všechno na Rusáky)? Kdo VŠECHNO se za nich měl dobře? Kdo umožnil Sametovou revoluci a kdo to tu pak rozšustroval, že je z nás to, co z nás je?

Jedno nás naučili: poznat totalitu a neopakovat chyby. Tahle lekce nás přišla draho, a bohužel "našemu" Západu chybí. Jistě, opět tu jsou soudruzi, kteří hledají Velkého Bratra, kterému by mohli sloužit, ale i ty my poznáme, protože xindl se nezapře, bez ohledu na režim, kterému oddaně slouží.

No, vládnout jim umožnila jejich prolhanost. Pokud si přečtete, co v letech 1946-48 slibovali, nedivte se, že je volili i živnostníci a vzdělaní lidé. No a v dalších volbách už lidé neměli šanci cokoliv změnit. Ono s odstupem času vypadá dost věcí jinak, než tehdy.

...a co je to ten "fluidní reaktor"?

http://lmgtfy.com/?q=fluidníreaktor

Nechci se zastávat v žádném případě komunistů, ale musíme přiznat, že jsmne měli vlastní potraviny, vlastní fabriky.....dnes jsou prodané západu a my jsme jen otroci v montovnách za plat, za který by si na západě nesvlíkli v práci ani kabát.

Někdo vám brání nakupovat české potraviny?

Mám bohužel takový pocit, že tohle v Češích zůstalo dodnes. V rámci svojí práce jsem procestoval svět, a nikde jinde jsem nezažil tak extrémní nenávist vůči šikovným a úspěšným lidem. Dnes už sice génie nezavíráme do gulagů a neposíláme do uranových dolů, stále jim ale házíme klacky pod nohy a snažíme se jim co nejvíc uškodit v rámci "demokratických možností". Tohle je mi hrozně líto.

Čest vyjímkám samozřejmě.

Inu, 40 let nám vtloukali do hlav, že kdo nějak vyčnívá, je podezřelý. Kdo byl šikovný a stavěl si sám barák, u toho se zjišťovalo, kde na to vzal, tad.

Pokud dnes jako vývojář - zaměstnanec - něco navrhnu a zrealizuji, prezentuje se tím právem můj zaměstnavatel a firma, ne já, protože já jsem svou práci prodal za plat. V tom snad není rozdíl.

Že byla tehdy studená válka a komouši nechtěli, aby jim utekli mozky, po kterých by západ skočil, je logické. Západ byl náš nepřítel, v zásadě se to až tak moc neliší od toho, když dnes už předem zavíráme lidi, kteří se pokoušejí odcestovat a přidat k Islámskému státu.

Utekly

Hnusný režim, je třeba si na komunisty dávat pozor i dnes.

Vybavila se mi diskuze s učitelkou na základní škole, pár let po revoluci, kdy ona tam tento přístup státu obhajovala. Tedy, že chytří, nadaní lidé, kteří něco důležitého vymyslí, patří státu a prospěch a zájem státu je důležitější, než ti lidé. A že je v pořádku tyto lidi zavřít a hlídat, aby stát nemohli opustit a vědomosti vynášet.

A věřím, že i dnes by si takový postoj našel své příznivce. Lidé se moc nemění, ochota zabavovat úspěšným majetky, ať už hmotné nebo duševní, je v mnoha lidech pevně zakořeněná.

To je jen obyčejná závist, která je v našich krajích poměrně rozšířená.