Rodiče zvažující zda WŠ ano či ne, by měli vědět, že WŠ založil Rudolf Steiner v r. 1919 ve Stuttgartu na zcela originálních principech, které vycházejí ze Steinerovy antroposofie. Jde o mystickou nauku, která je konglomerátem náboženských, okultních a pseudovědeckých představ včetně alchymie, astrologie a spiritismu, doplněným bohatou Steinerovou fantazií. Z antroposofie pak Steiner odvodil i kuriózní představy o vývoji člověka: člověk existuje od počátku kosmu, podléhá reinkarnaci, jeho tělo se skládá ze 4 částí, z těla fyzického, astrálního, éterného a z Já; má 12 smyslů, vyvíjí je v několika 7-letých fázích, duše prostupuje celé tělo, k poznání lze dospět jasnozřivostí apod. Vše je ve zřejmém rozporu s vědeckými poznatky. Do školské výuky zavedl Steiner několik originálních prvků. Vyučuje se v blocích, tzv. epochách, jeden předmět po druhém a ve dvouhodinových celcích, číst se děti učí až po 7. roce věku, typická je absence učebnic a moderních audiovizuálnch pomůcek, neklasifikuje se známkami, bohatě se využívá výtvarné a pohybové výchovy, žákům se ponechává se téměř bezbřehá volnost. Nezbytnou součástí výchovy je i jakýsi speciální tanec, eurytmie, inspirovaný antroposofickou filosofií a astrologií.

Do ČR proniklo WŠ teprve po r. 1990 a je dnes zcela nekriticky propagováno. V řadě západních států je WŠ terčem silné kritiky. V USA jsou WŠ považovány za školy náboženské a jsou tedy povoleny jen jako placené soukromé školy, jinde, např. v Německu a Holandsku jsou kritizovány iracionální nebo i rasistické prvky ve výuce WŠ.

Steinerovi se podařilo jaksi intuitivně objevit některé pozitivní pedagogické prvky, ale nepřijatelná je jeho iracionální mystická filosofie, která je pevně zakotvena v osnovách a programu výuky a má celkově negativní vliv na výchovu dětí.

Abych jen nehaněla, W pedagogika má také několik pozitiv – kladný vliv na děti má mobilizace rodičovské spolupráce se školou, dále důraz na výtvarnou a rukodělnou tvořivost žáků a na některé sociální návyky.

Pozitiva W pedagogiky rostou s osobností třídního učitele a bývají současně nepřímo úměrná tomu, nakolik učitel implementuje do výuky anthroposofické ideje. S negativy, o kterých jsem již psala, je to ale právě tak.

Když jsem psala o skrývání antroposofických nesmyslů před rodiči a žáky, musím doplnit, že se najdou W učitelé, kteří nedokáží svůj anthroposofický fanatismus ani skrývat, natož potlačit, a dovádějí jej k tak absurdním a zjevným excesům, že rodičům, jsou-li bdělí, neuniknou. Může Vám připadat úsměvná např. vzpomínka na jednu paní třídní učitelku, která dětem zadala pěstovat ve dvou květináčích stejné rostliny a porovnávat, jak se jedné daří, pokud se na ni budou usmívat, a jak druhá bude chřadnout, když se na ni budou mračit. No, zkuste si předmětný pokus sami doma vyzkoušet a zamyslet se nad jeho výsledkem a nad tím, že by Vaše děti někdo učil něco podobného.

K banalizaci významu anthroposofického základu W pedagogiky z pera pana Jiřího Bilíka bych vzpomněla Steinerova slova: „...antroposofie nebude žádným naukovým obsahem, nýbrž budeme usilovat o aplikaci antroposofie v učitelské praxi“. Děti tedy nemají mít tušení o anthroposofii, ale to, čím budou procházet, bude anthroposofická výuka, tedy výuka aplikující tyto ideje. Má pak taková výuka anthroposofický názorový obsah nebo ne?

- pokrač.: O tom ale celá ta esoterika je - od řeckého "skrytý", "tajný". Steiner vymyslel i tanec - duchovní tanec, jak také jinak. Schválně si jej najděte na youtube, stal se totiž samostatným vyučovacím předmětem pro děti s názvem eurytmie. "Umění", které uměním není. Ale nikdo z rodičů ani nehlesne, protože si říká, že tomu asi nerozumí, tak to nechá na odbornících. Těžko by přijali vysvětlení, že je to vlastně jen jakási esoterická morseovka sdělující zprávy z jiných světů a výrazovému pohybovému uměním se to podobá jen zdánlivě.

6) Vnější fasáda pravdy a lásky skrývá uvnitř nepřátelské pracovní prostředí pro pedagogy. Brněnská W škola v posledních dvou letech prošla hlubokou krizí, kdy většina pedag. sboru více či méně ne/dobrovolně školu opustila. Personálních krizí v dřívějších letech prošla více, ale tato poslední byla opravdu mega. Každá jiná škola by se v takové situaci buď zhroutila nebo by zřizovatel (zde Město Brno) alespoň vyměnil vedení, v Brně však postupovali jinak. Vedení zůstalo, pedagogové odešli a nabrali se noví, nezkušení, kteří o krizi a jejích důvodech nemají Ahnung. Kvalita výuky šla pochopitelně ještě více dolů a čeká se na budoucí krizi. Na druhou stranu se však otevřely nové paralelní třídy, aby se uspokojil obrovský zájem veřejnosti. Nic netušící veřejnosti...

7) Na začátku se rodičům slibuje, že W škola připraví děti ke studiu na stř. školách úplně stejně jako klasika - s přidanou hodnotou celostního vzdělání, jakési humanistické formace. Když se většinou na konci (někde v 8.-9. třídě) ukáže, že tomu tak není, tak tř. učitel klidně prohlásí, že jeho cílem není to, aby děti naučil, vše, co je nezbytné na přijímačky, ale podle svého svědomí chce z dětí vychovat rozvinuté duchovní bytosti. Pokud jste třeba ateisté nebo katolíci, spadne vám brada.

Koukám, že popsaného textu je příliš, takže končím. Když tak se ptejte.

Po zkušenostech s brněnskou W školou musím varovat:

1) Není pravda, že tř. učitel zůstává se žáky od 1. třídy do deváté. V minulosti se to možná někdy stalo, ale v drtivé většině případů se v devíti letech vystřídali dva, tři a někdy i čtyři třídní učitelé, tedy často víc, než bývá zvykem na klasice. A děti tím trpí, o tom není pochyb.

2) Výuka AJ a NJ je sice již od 1. třídy, ale po celých těch 9 let je na tak mizerné úrovni, že 4 roky jazyků na klasice vyjdou nastejno. Např. se zde zpaměti memorují komplikované texty od Goetha a podobných praotců antroposofie, kterým děti nerozumí ani ň a ani nechápu, co vlastně říkají. Na střední škole jsou absolventi této jazykové výuky značně handicapováni neznalostí gramatiky.

3) Nepoužívání učebnic se nahrazuje "tvorbou" samostatných chaotických poznámek. Některým dětem to možná vyhovuje, ale také případy neznám. Znám však případy opačné. Děti ztrácejí přehled o probraném učivu a obtížně dohánějí resty. Obzvlášť kluky to vede k chaosu a nepořádku. Přechod na střední školu je pro absolventa prvním seznámením se s učebnicemi a dlouho a obtížně se na učebnice adaptuje. Připadá si, jako kdyby spadl z Marsu ...

4) Učitelé promlouvají básnicky, étericky, obrazně, mnohomluvně. Z jejich projevu si dítě odnese akorát neurčitý dojem, impresi, ale zcela jistě ne určitou, konkrétní znalost.

5) Základem W pedagogiky je antroposofie Rudolfa Steinera, což je německý všeuměl žijící před 100 lety, který vybral z různých náboženství to, co mu připadalo vhodné a vytvořil specifický synkretický náboženské-filosofický světový názor, který vydával za vědecký. Ačkoliv W pedagogika toto přiznává jen opatrně a neurčitě (viz vzdělávací plán schválený MŠMT ), ve skutečnosti se antroposofické bláboly dětem podsouvají po celou školní docházku (před školní inspekcí pochopitelně nikoliv). Děti si to nemohou uvědomovat, ono i pro rodiče je to často nezřetelné. O tom ale celá ta esoterika je - od ř

Add 1), 2) nemám zkušenost.

Add 3) nesmysl, ani jedno z dětí které jsem učil na sš, tento problém nemělo, ale zato si uměli nadstandartně vést sešity, přehledně a názorně. Toliko za fyziku.

Add 4) znalosti měli sice horší, ale kompetence (nástroje) pro jejich získání a zpracování měli nadstandartní. A uměli je použít, takže se velmi rychle orientovali.

Add 5) Takto lze mluvit skoro o každém, podobný pamflet by nebylo těžké vytvořit na kohokoliv, ale o praktickém vzdělávání to moc neříká. Jedna věc je podklad a druhá aplikace. Dlouhodobě platí, že nižší stuně vzdělávání jsou o osobě učitele, ostatní je méně zásadní.

Já bych viděl problém v tom, že opravdu ne všichni mohou dělat všechno. Každý je dobrý v něčem jiném, ale to, když základní škola nestresuje své žáky, je špatně, právě proto, že sám život je plný stresu a tlaku na člověka a pokud se s tímto dítě setkává už ve škole, třeba zkoušení, písemka atd je to vlastně příprava na život. Ano, každý je jedinečný a svůj, ale to neznamená, že má být vychováván jako princezna či princ, protože problémům se nelze vyhýbat. Takže určitá dávka stresu k vzdělávání patří, nelze se tvářit, že vše je jen růžové.

Nesouhlasím, i žít lze bez stresu, pokud jste na situace připraveni. I jedinečnost lze rozvíjet na základě renezenčního člověka, Věřím ale, že renezanční člověk s otevřenými rozhledy je přesně to co se politikům nebubude hodit.

No a vysvětlení všeho najdete v obsahu wiki hesla zakladatele těchto škol, Herr Steinera. Čtěte:

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Steiner

Pane Novotý, hodně souzním s vaším názorem. Zejména mě zaujalo, jak jste vystihl, že talentované dítě si vždycky poradí. Často vidíme propagovat různé školy a alternativní školy s poukazem na to, jak skvělí a v životě úspěšní žáci odtud vychází a proto je tento typ vzdělávání prostě ten nejlepší. A pak se ukážou příklady kde klasická škola dítě dusí a zadupává. No a jaksi se decentně pomlčí o žácích s opačnými výsledky v obou školách, tedy že i z té báječné školy vychází lidé zcela neúspěšní a že někteří žáci i přes to, že ke studiu neměli podmínky a dokonce jim bylo všelijak bráněno se ke svému vzdělání sami probojovali i v té příšerné klasické škole. Tak to prostě je. Já si teprve až teď plně uvědomuju jak skvěle mě má obyčejná základka do života vybavila a jak věci, jako je všeobecný rozhled, zodpovědnost, kázeň a sebekázeň, vytrvalost atd., které jsme považovali u všech za samozřejmost, se s “moderními” metodami vytrácí a jak moc to všechno mladé generaci chybí.

Je krásné, jak pan ředitel vychvaluje, jak děti se nemusí stresovat, nedostávají známky, spolupracují, sami si určují, co se bude učit.

Ale když přijde otázka na úspěšnost žáků WS na dalšíc školách, je jeho odpovědě dost vyhýbavá:

Nemají potíže uspět u přijímacích zkoušek na školu, kterou si zvolí. Při pozdějších rozhovorech někdy reflektují méně osobní prostředí středních škol nebo přemíru biflování. Celkově je ale jisté, že kdyby nebyli schopní obstát na středních školách, brzy by se to rozkřiklo a naše školy by zely prázdnotou.

Kdyby ta úspěšnost byla co k čemu, tak se nebojí říci : 90% našich žáků se dostane na školu s maturitou a 80% se dostane na státní VŠ. Tímto okecáváním je mi naprosto jasné, že ta úspěšnost bude někde na bodu mrazu. A když nějaká bude, tak spíš na nějakou soukromou VŠ v malém okresním městě, která prost prodává diplomy MBA.

No pokud vím, tak třeba waldorfská semilská střední byla v hodnocení ostatních středních škol v minulých letech na předních místech v libereckém kraji.

Takže taková katastrofa to asi nebude, spíš ty ostatní státní střední školy asi taky neprodukují až tak kvalitní žáky

Já myslím, že v tomhle panují trochu předsudky, no asi to bude podobné jako s státní školstvím, záleží na konkrétním učiteli a kvalitě dané školy.

Výuka zlomků nezačíná se čtvrťáky výkladem o zlomkové čáře, ale půlením a čtvrcením sýrů, čokolád, pomerančů

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/waldorfska-skola-reditel-tomas-jedlicka-uceni-deti-brno.A190524_477825_brno-zpravy_krut

Světe div se, ale stejně tak nám to vysvětlovala soudružka učitelka koncem 80.let v tom zkostnatělém systému. A stejně tak to bylo nakresleno i v učebnici matematiky.Zlomková čára přišla až později.

Takže jste si vybral pěkně hloupý příklad, pane řediteli.

Je rozdíl mezi nakresleno v učebnici a reálně předvedeno v učebně. To by byla fyzika, kdybych ji vysvětloval jen podle učebnic. Hodina musí žít v prostoru, ne na papíře či tabuli.