Úplne bych s tím jako učitel nesouhlasil, i v inkluzi je síla. Ale je s tím víc práce, a i potenciálu, který se dá využít. Jen to chce pochopit, že učitel není zářič, který by ty dětí měl osvítit :P Spíše moderátor, který pracuje s motivací a pomáhá s hledáním cesty.

Učitel nemusí být chytrý, ale musí být moudrý. To bohužel MENSA neměří ;)

To je krásný článek!

Máme s tím svoje dost podobné zkušenosti zkušenosti. Když šel syn do první třídy, dávali jsme třídní učitelce dva týdny než se ozve. Volala po dvou dnech a chtěla, abychom jí podepsali souhlas s vyšetřením v PPP. Měla syna ráda, věnovala se mu a první stupeň proběhl víceméně bez problémů. Ale opravdu tam bylo nepochopení ze strany spolužáků a občasné náznaky šikany. Na druhý stupeň mu paní učitelka doporučovala odejít na osmileté gymnásium a tam narazil na třídní, se které nesedl a která ho neměla ráda a která ho vlastně nemá ráda ani teď, i když už k ní do třídy nechodí. Zatímco na základce si ho "hýčkali" a měl individuální plán a možnost se rozvíjet, na gymnásiu se naopak snažili jej vlisovat do davu. Paní učitelka třídní na základní škole si nejspíše moc dobře uvědomovala, že on vlastně tu třídu táhne svým způsobem dál a je protiváhou těm, kteří tam nuceně chodí jen pobýt a přežít. Ona měla opravdovou radost z dobře odvedené práce. Zatímco na gymplu byl pro svoji třídní jen administrativní zátěží nad rámec navyklé rutiny IMHO.

Velmi mě zlobí, že nikoho nepopuzuje, že existují sportovně nebo hudebně nadaní jedinci, co mají individuální přístup, aby se jejich talent mohl rozvíjet, zatímco jakmile to obrátíme k intelektu, tak to začne zavánět segregací a vyvyšováním.

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/mimoradne-nadane-deti-vysoke-iq-mensa-dana-havlova.A200701_556884_brno-zpravy_krut

.

Obávám se, že to někoho popuzuje - viz výrok, že vážná hudba je rasistická.

S mimořádně nadanými dětmi si zkušený učitel poradí. S těmi na opačné straně spektra ovšem ne. Vše je nastaveno tak, aby si mohli dělat co chtějí. Tak to i dělají.

Já jenom nechápu proč by měly být děti "ždímány na doraz". Jestliže má někdo intelektuální rezervu, bude mít v životě dost možností ji využít ať už na vysoké nebo v zaměstnání nebo podnikání.

Moje zkušenost je stará už zhruba třicet let. Začátkem devadesátých let bylo možné na základních školách vytvářet tak zvané studijní třídy a praktické. Nevím, proč se to pak zrušilo, mně to přišlo velmi zajímavé. Dva roky jsem učila český jazyk v sedmé a pak osmé třídě paralelně jak ve třídě studijní, tak praktické. Samozřejmě, chtělo to dvojí přípravu, ale ta práce byla naprosto úžasná. V praktické třídě jsem volila základní učivo a to jsem se snažila důkladně procvičit. Ve studijní třídě jsme naopak jeli jako dráha, děti si nosily vlastní podněty, nápady, výpisky, ptaly se, zajímaly, udělali jsme za stejnou dobu dvakrát tolik práce. Totéž v angličtině. V praktické třídě jsme procvičovali základy, ve studijní pověsili na zeď mapu Británie nebo Československa (tenkrát ještě) a probírali nížiny, vysočiny, hory, řeky, jezera, města, průmysl, kulturní památky, hrady a zámky. Děti to nesmírně bavilo a naučily se mnoho věcí, které ani nebyly v tehdejších učebnicích, získaly značnou slovní zásobu. Nevím, možná jsem hloupá, ale mně tenhle způsob výuky připadal velmi smysluplný, podnětný a obohacující jak děti, tak i učitele, třebaže pro něj byl poměrně náročný na přípravu.

Zažil jsem velmi hodnocenou učitelku, která měla ve třídě nejlepší průměr na kraji. A to opakovaně. Šla na ty úspěch podvodem. Vybrala si přednostně z přijatých dětí děti vysokoškoláků z úplných rodin. Ostatní plebs nechala na kolegy. Platila v Praze za super učitele - chodili na ní delegace z MŠMTV.

Dostaneme se nakonec na selekci "podle barvy pleti"...

Největším problémem nadaných dětí na ZŠ je nuda a více času na zlobení :-)

Když je učitel rozumný, dá takovému dítěti úlohu navíc oproti ostatním. A prostě respektuje jeho nadání.

Ja bych ten problem videl spise v inkluzi. Ucitel se casto musi venovat detem, ktere na studium nemaji a venovat se jeste osobne diteti, ktere zvlada vse levou zadni je nad jeho sily.

Učit všechny podle toho nejslabšího je účel celé inkluze.

Kdo má opravdu nadprůměrný intelekt, tak velmi brzy zjistí, že to nesmí dávat najevo. Když odolá touze neustále dokazovat, že je nejlepší, pak má pohodovější život, než kdokoliv jiný. Stačí zabrat pouze občas a ve správný okamžik.

Já strašně obdivuju lidi co dovedou přesvědčivě předstírat blbost. Bez nadsázky. Je strašně snadné to přehrávat a nebo se někdy "prokecnout" když něco komplexního pochopíte moc rychle.