Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dna světových moří a jezer ukrývají poklad: moravský sekt

  13:43aktualizováno  13:43
Co mají společného moře omývající pobřeží Chorvatska, Egypta a Kanárských ostrovů nebo třeba sladkovodní jezera v Rakousku? Na jejich dně jsou ukryté netradiční poklady v podobě lahví moravského sektu, které tam pro své kolegy zanechali jihomoravští amatérští potápěči.

Ilustrační foto. | foto: Radek MičaMF DNES

U každé lahve je vodotěsná ampulka s pergamenem a instrukcemi pro nálezce v několika světových jazycích.

"Zatím jsme na dna různých moří a jezer v Evropě uložili kolem šedesáti lahví a asi polovina z nich už byla objevena," řekl potápěčský instruktor Arnošt Růžička.

Zatím poslední lahve na seznam přibyly na sklonku minulého roku ve francouzském Provence. Dvě z nich jsou uloženy ve vracích potopené lodi Donátor a v ponorce La Rubis. Třetí skrýš je unikátní v tom, že se nachází dva metry nad mořskou hladinou v jeskyni, která je ale přístupná jen z moře.

S nápadem ukládání lahví sektu na dna moří a jezer přišli jihomoravští potápěči na přelomu posledního tisíciletí. Navázali tak na vznik tradice společnosti Vinné sklepy Lechovice, která v roce 2000 uložila na dno Vranovské přehrady k ročnímu zrání 900 lahví sektu. Počet lahví měl připomenout dobu od první historické zmínky o Vranově nad Dyjí a každý rok se jejich počet o jednu láhev zvětšuje.

Víno, které na dně přehrady zraje při teplotě pět stupňů Celsia a tlaku pěti atmosfér, má prý bohatší perlení a lepší chuť i vůni.

"Jestli se mění také kvalita sektů uložených na dně moří, se můžeme jen dohadovat, ale nelze to přesně posoudit. Na rozdíl od sektů uložených v přehradě nemáme k dispozici kontrolní vzorky, které se pravidelně degustují a srovnávají se sektem, který zraje klasicky ve sklepích. Potápěč, který víno nalezne, jej zpravidla rychle vypije, my jsme jej ještě neochutnali," řekl Růžička.

Lahve sektu se jsou uloženy na dnech moří po celé Evropě, kromě pláží v Chorvatsku, které Češi navštěvují nejvíce, například ve Španělsku, na Kypru nebo ostrově Elba, ale i v Egyptě. Hloubka úkrytu se pohybuje od pěti až do padesáti metrů.

"Šumivé poklady jsou určeny především pro amatérské potápěče s výstrojí. Šance, že by je nalezl běžný turista, je velmi malá," dodal Růžička, který se nebojí ani toho, že by lahve vysbírali místní obyvatelé.

"Většina sektů byla objevena náhodou zahraničními potápěči. Například lahve ukryté v chorvatském letovisku Stara Novalja nalezli Poláci, kteří se cestou domů stavili v Lechovicích a odvezli si malou pozornost. Další potápěči z Ostravy nám poslali alespoň fotodokumentaci, jak nalezenou láhev otevírají," řekl Růžička.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ponurá nálada vládne ve volebním štábu jihomoravských sociálních demokratů. Ve...
Onderka se vrací. Exprimátora Brna dostalo kroužkování do Sněmovny

Bývalý brněnský primátor Roman Onderka zažívá velký návrat do politiky. Stane se poslancem za sociální demokracii, přestože byl na kandidátce až na...  celý článek

y Alois Nečas je děkanem Fakulty veterinárního lékařství sedm let. Od příštího...
Kritizovaný děkan je rektorem, dříve ho kvůli vyhrůžkám hlídali policisté

Do čela Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jde Alois Nečas. A nebývalé spory vrcholí. Už v minulosti ho kvůli výhrůžkám museli hlídat policisté. O...  celý článek

Ilustrační snímek
Studenti z celého kraje budou jezdit do Brna, hejtmanství koupí stroje

Plán na vznik Centra pro odborné vzdělávání ve strojírenství v Kuřimi definitivně padá. Nové vedení kraje už po svém nástupu kritizovalo, že projekt pro...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.