Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Radek Miča, MF DNES

Dna světových moří a jezer ukrývají poklad: moravský sekt

  • 2
Co mají společného moře omývající pobřeží Chorvatska, Egypta a Kanárských ostrovů nebo třeba sladkovodní jezera v Rakousku? Na jejich dně jsou ukryté netradiční poklady v podobě lahví moravského sektu, které tam pro své kolegy zanechali jihomoravští amatérští potápěči.

U každé lahve je vodotěsná ampulka s pergamenem a instrukcemi pro nálezce v několika světových jazycích.

"Zatím jsme na dna různých moří a jezer v Evropě uložili kolem šedesáti lahví a asi polovina z nich už byla objevena," řekl potápěčský instruktor Arnošt Růžička.

Zatím poslední lahve na seznam přibyly na sklonku minulého roku ve francouzském Provence. Dvě z nich jsou uloženy ve vracích potopené lodi Donátor a v ponorce La Rubis. Třetí skrýš je unikátní v tom, že se nachází dva metry nad mořskou hladinou v jeskyni, která je ale přístupná jen z moře.

S nápadem ukládání lahví sektu na dna moří a jezer přišli jihomoravští potápěči na přelomu posledního tisíciletí. Navázali tak na vznik tradice společnosti Vinné sklepy Lechovice, která v roce 2000 uložila na dno Vranovské přehrady k ročnímu zrání 900 lahví sektu. Počet lahví měl připomenout dobu od první historické zmínky o Vranově nad Dyjí a každý rok se jejich počet o jednu láhev zvětšuje.

Víno, které na dně přehrady zraje při teplotě pět stupňů Celsia a tlaku pěti atmosfér, má prý bohatší perlení a lepší chuť i vůni.

"Jestli se mění také kvalita sektů uložených na dně moří, se můžeme jen dohadovat, ale nelze to přesně posoudit. Na rozdíl od sektů uložených v přehradě nemáme k dispozici kontrolní vzorky, které se pravidelně degustují a srovnávají se sektem, který zraje klasicky ve sklepích. Potápěč, který víno nalezne, jej zpravidla rychle vypije, my jsme jej ještě neochutnali," řekl Růžička.

Lahve sektu se jsou uloženy na dnech moří po celé Evropě, kromě pláží v Chorvatsku, které Češi navštěvují nejvíce, například ve Španělsku, na Kypru nebo ostrově Elba, ale i v Egyptě. Hloubka úkrytu se pohybuje od pěti až do padesáti metrů.

"Šumivé poklady jsou určeny především pro amatérské potápěče s výstrojí. Šance, že by je nalezl běžný turista, je velmi malá," dodal Růžička, který se nebojí ani toho, že by lahve vysbírali místní obyvatelé.

"Většina sektů byla objevena náhodou zahraničními potápěči. Například lahve ukryté v chorvatském letovisku Stara Novalja nalezli Poláci, kteří se cestou domů stavili v Lechovicích a odvezli si malou pozornost. Další potápěči z Ostravy nám poslali alespoň fotodokumentaci, jak nalezenou láhev otevírají," řekl Růžička.