Do areálu univerzity v Brně se přesune obří herbář i sbírka mikroorganismů

Téměř miliardu korun spolknou náklady na čtyři nové pavilony v kampusu Masarykovy univerzity v Brně. Do budov Přírodovědecká fakulta MU přesune například vzácný herbář obsahující 600 tisíc vylisovaných rostlin, ale i sbírku mikroorganismů, která je největší v zemi.

Stavba nových pavilonů začala včera a hotovy by měly být do tří let. Mají sloužit pro výuku a výzkum biologických oborů.

Tři budovy kampusu zaberou laboratoře a učebny pro praktickou výuku. "Součástí výstavby však bude i experimentální skleník a zahrada pro výzkumy botaniků," uvedl děkan Přírodovědecké fakulty Jaromír Leichman.

Technicky nejnáročnější však bude stavba posledního, tedy čtvrtého pavilonu. "Celá dvě patra totiž musí být sterilními prostory," vysvětlila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Vzorky budou stěhovat půl roku

Právě tam totiž najde své útočiště Česká sbírka mikroorganizmů, která zajišťuje uchovávání bakteriálních kultur. Podle nich vědci identifikují nejrůznější mikroorganizmy. "Sbírka je nyní na ulici Tvrdého a její přesun bude velmi náročný," popsal Jan Helešic, vedoucí Ústavu botaniky a zoologie na Přírodovědecké fakultě.

Univerzitní kampus

Areál Masarykovy univerzity v Bohunicích pro pět tisíc studentů a tisíc pedagogů a vědeckých pracovníků tvoří 24 pavilonů s laboratořemi, učebnami i knihovnami. Jeho stavba trvala šest let a univerzitu, město Brno a stát přišla na víc než pět miliard. Stavbu plánovala univerzita už od založení v roce 1919.

Podle něho přemístění několika desítek vzorků zabere až šest měsíců. "Vzorky jsou hluboko zamraženy, a tak se budou převážet nejspíš ve speciálních sanitkách," uvedl Helešic. Brňané se však možného úniku bakterií nemusí bát. Sbírka totiž neobsahuje žádné lidské patogeny.

Nové pavilony budou stát už za dva roky. "Bude je využívat na tisíc studentů a více než 250 zaměstnanců," uvedl rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Jejich stavba vyjde na téměř miliardu korun. Velkou část přitom zaplatí Evropská unie.

Nové budovy fakulta nutně potřebuje. "Naši studenti jsou v současnosti rozptýleni po celém Brně a mnohdy je výzkum veden v nevyhovujících prostorách," uvedl děkan Přírodovědecké fakulty Jaromír Leichman. Jedno z pracovišť je dokonce ve starých kasárnách v Řečkovicích.