„Moje oblíbené české slovo? Okurka!“ radostně zachrčí Clémence Blinová, charismatická středoškolačka, která prožila rok v Brně jako dobrovolnice v cirkusovém kroužku Střediska volného času Lužánky.
Do Brna se dostala přes Evropskou dobrovolnou službu, která už několik let funguje i zde. Další dobrovolníci sem dorazí za několik týdnů.
I když Clémence její česká výslovnost trochu drhne, nemůže ji to odradit od toho, aby ve studiu češtiny pokračovala i po návratu do Francie. „Budu studovat umění, češtinu a taky arabštinu,“ plánuje tak nadšeně, až se jí třese kovový kroužek v pravé nosní dírce.
To její kamarád Oleksandr Kyselov, který pomáhal na jiném z lužáneckých pracovišť, nemá o svém návratu zdaleka tak jasno. „Pocházím z Doněcku, kde právě zuří válečný konflikt. Rodiče jsou u příbuzných v Rusku, možná pojedu za nimi,“ usmívá se statečně dvaadvacetiletý Ukrajinec.
„Zvažoval jsem i práci pro Člověka v tísni. Můžu se nastěhovat do squatu v Charkově a netrápit se výší platu humanitárního pracovníka,“ rozvíjí dál myšlenky.
Bál se, že v Česku bude jako na Ukrajině
Olekse přivedla do Brna náhoda. Nebo spíš lenost. Dobrovolnických projektů je po Evropě spousta, ale jemu se tím množstvím nechtělo prokousávat. Proto potvrdil hned jednu z prvních nabídek.
I když odkliknout práci v Lužánkách měl trochu strach. Bál se, že když je Česko jeho rodné zemi tak blízko, může to tu vypadat podobně jako na Ukrajině.
Jeho obavy se nenaplnily. „Komfort, co jsem tady měl, mi bude chybět. Česko je bohatá země s levným zbožím,“ pochvaluje si.
A co bude postrádat Clémence? „Drobné slané pečivo. Francie je samá bageta, ale tohle nemáme. A samozřejmě pivo, za dobu, co tu jsem, se ze mě stal pivoholik,“ prohlašuje hrdě.
Zároveň dodává, že si pochutnala i na víně. „Nadchly mě především vinotéky. Přijít si tam s PET lahví, nechat načepovat litr a půl červeného - žádný podobný obchod u nás nefunguje. A hospody a restaurace ve Francii zavírají mnohem dřív,“ pokračuje.
Španělská dobrovolnice Beatriz Nietová Ortizová ani nemusí přemýšlet, po čem se jí bude stýskat. V Brně se totiž rozhodla zůstat. „Právě teď je na pracovním pohovoru do IBM,“ vysvětluje koordinátorka lužáneckých dobrovolníků Eva Dittingerová.
Podle ní to zvažuje skoro každý dobrovolník. Přemýšlí o tom i další Španěl Angel Chapela Penido, který si tu našel přítelkyni. Čtveřice o svých dojmech a zážitcích z Brna povypráví 23. září v 18 hodin v hlavní budově Lužánek.