Otevření rakouského pracovního trhu od začátku května jim oproti dosavadní praxi v prvé řadě přinese méně papírů k vyplňování. "Administrativní zátěž pro české občany končí," potvrdil ředitel jihomoravské krajské pobočky úřadu práce Jan Marek.
Úplné odstranění bariér bude však podle něj mít na statistiky nezaměstnanosti na jižní Moravě jen minimální dopad. "Vliv nebude zásadní, možná najdou v Rakousku uplatnění desítky zdejších lidí, maximálně ale půjde o trojmístné číslo," míní Marek.
To potvrzuje i šéf znojemského úřadu práce Emil Čopf. "V současné době pendlovalo přes hranice do Rakouska asi devadesát lidí ze Znojemska," nastínil. O mnoho víc to podle něj v budoucnu nebude.
Administrativní bariéry padlyPovinnost získat pracovní povolení od 1. května odpadá. Platit tak bude volný pohyb zaměstnanců, kteří mohou pracovat bez jakéhokoliv pracovního povolení, a také volný pohyb služeb. Odpadají veškeré další bariéry přístupu na trh. Zůstává jen několik oblastí, kde je nutno prokázat způsobilost, jako jsou zdravotnické nebo technické profese. Rakušané očekávají určitý nárůst konkurence hlavně mezi odbornými pracovníky. |
S papírováním pomáhaly Čechům rakouské firmy
Méně papírování však celý proces výrazně usnadní těm, kteří se v Rakousku budou chtít uchytit. "Nebylo to dosud jednoduché, papírů byla spousta a administrování velmi složité hlavně z pohledu jazykového," potvrdil Marek.
Dosavadní bariéry v podobě řady lejster lidé, kteří chtěli v Rakousku opravdu pracovat, nakonec zvládali. A to zejména díky pomoci místních. Loni například vyřizoval úřad práce v Hollabrunnu 2,8 tisíce žádostí cizinců o pracovní povolení.
"A 99,8 procenta jich bylo vyřízeno pozitivně. Je to tím, že pokud si firmy z Hollabrunnu našly pracovní síly, tak také pro ně nakonec potřebná povolení získaly," podotkl Josef Mukstadt z úřadu práce v rakouském Hollabrunnu.
Kdo chtěl v Rakousku pracovat, už tam pracuje
Rakouské regiony sousedící s jižní Moravou se nyní neobávají, že by po otevření rakouského pracovního trhu, k němuž dojde na začátku května, došlo k zaplavení tamních firem a institucí pracovníky z jihu Moravy. Důvod je podle nich jasný. Kdo chtěl v Rakousku pracovat, tak tam už dávno pracuje.
"Navíc lidé z profesí, po kterých byla poptávka, jsou již v naší zemi nyní. A po méně kvalifikovaných osobách je ze strany našich podniků menší zájem, jelikož jsou méně mobilní a většinou neumí německy," uvedl Josef Mukstadt.
Podle statistik pracuje v současnosti v zahraničí okolo 70 tisíc Čechů. V posledních dvou letech se jejich počet snížil o zhruba 30 procent. Počet cizinců pracujících v Česku je zhruba pětkrát vyšší.
Průměrná mzda v tuzemsku se za posledních deset let zvýšila o 72,1 procenta. Po započtení změn kurzu koruny vůči euru vzrostla o 141 procent. Motivace Čechů pracovat v zahraničí tak klesla.
Průměrná mzda Jihomoravanů činí aktuálně 26,5 tisíce korun, dosahuje tak asi poloviny průměrné mzdy v Rakousku. Přímo v Hollabrunnu, kde loni pracovalo 450 Čechů, je průměrná mzda mužů skoro 54 tisíc korun, u žen pak činí 33,5 tisíce korun.
