Mnohé obce v jihomoravském kraji si stěžují na výrazné zhoršení dopravního spojení a v připravovaném jízdním řádu pro příští rok by chtěly změny. Hlavně ty menší se jich ale nejspíš nedočkají.
Například lidé ze Suchohrdel u Miroslavi na Znojemsku byli zvyklí jezdit do patnáct kilometrů vzdáleného spádového Moravského Krumlova vlakem pohodlně za dvacet minut. Dnes stráví na cestě v autobuse hodinu a tři čtvrtě a musejí několikrát přesedat.
Zvýšila se tak i cena jízdného. „Máme dvě děti a obě rozvážíme do školy, my s manželem taky cestujeme autem. Nikdy jsme nechtěli dělat taxikáře, ale vyplatí se to časově i finančně,“ popisuje Magda Langová.
Zdejší starostka Barbora Arndt (Suchohrdly 2018) se s tím nechce smířit. „Už při přípravě současného jízdního řádu jsme podstatné omezení železniční dopravy na trati Brno - Miroslav připomínkovali. Udělali jsme to i u nového návrhu na 2016/2017, ale moc si od toho neslibujeme,“ říká Arndt.
Kvůli chybějícím přímým spojům mají problémy ale také další vesnice v okolí. Jejich představitelé si proto už loni stěžovali na krajský odbor dopravy, hejtmanovi Michalu Haškovi (ČSSD) i ministerstvu dopravy.
„Jediný, kdo odpověděl, byl odbor dopravy, a to tak, že nám poslal výčet autobusových spojů,“ líčí Arndt s tím, že už loni v září měla s hejtmanem na toto téma slíbenou schůzku, ale nedošlo k ní.
Z Mikulova jezdí raději autem
Na zrušení přímých spojů si stěžují také obyvatelé větších sídel. Lidé z Mikulova obtížně cestují do Břeclavi i Brna. Ve směru Mikulov - Břeclav sice existuje přímé vlakové spojení, není však ideální vzhledem k umístění železničních zastávek a absenci dopravních uzlů. Autobusové spoje do Břeclavi zase objíždí Pálavu, což trvá déle a stojí více.
Do Brna se Mikulovští dostanou jen kombinovanou dopravou autobus–vlak nebo objízdnou trasou přes obce. Za přímý spoj do Brna zdejší radnice bojuje už od roku 2011, na kraj tehdy putovaly i petice občanů. Bez výsledku.
Přímé spoje úplně chybí například z Brna do Hustopečí nebo do Zbýšova. V obou případech je kraj zrušil se zavedením integrovaného dopravního systému.
„V minulosti jsme o tom s Kordisem (organizace koordinující dopravu v kraji - pozn. red.) mnohokrát jednali. Dříve jsme měli jeden přímý dálniční spoj, chtěli jsme, aby obnovili alespoň ten. Nikdy nám ale nevyhověli,“ říká starostka Hustopečí Hana Potměšilová (Sdružení nestraníků).
Cestující tak musejí přestupovat v Šakvicích nebo v Hrušovanech u Brna. Zabere jim to okolo 40 minut až hodiny a čtvrt času. Nyní už se přímého autobusu ani nedočkají. Do roku 2018 by totiž měla být hotová modernizace vlakové tratě, takže do Hustopečí začne jezdit přímý vlak.
Vlaky jen na vytížené trasy
Do čtyřtisícového města Zbýšov na Brněnsku zase hromadnou dopravou není jiná cesta než přes Zastávku u Brna. Radnice se o změnu snažila marně. „Lidé si na to nakonec zvykli. Mnohem více jim vadí, že přestup v Zastávce u Brna není krytý. Když je škaredé počasí, nemají se kam schovat,“ hlásí místostarosta František Ševčík (SNK pro Zbýšov).
Dopravce Kordis tvrdí, že zrušení spoje předchází důkladná analýza. „V případě vlaků vždy porovnáváme trendy za několik posledních let. Pokud však daný spoj dlouhodobě využívá pouze minimum cestujících, třeba pět a méně, a současně paralelně s ním existuje alternativní spojení, pak zejména v případě vlaku nemá takový spoj smysl,“ popisuje mluvčí Kordisu Květoslav Havlík.
A stejně jako třeba v Suchohrdlech u Miroslavi pak vlak nahradí právě autobus.
Na úkor méně vytížených železničních tratí pak mohl Kordis v posledních letech postupně posílit trasy Brno - Blansko - Letovice a Tišnov - Brno - Vranovice - Břeclav, kde se stávající vlaky dostávají na hranice svých kapacit.
„V ranních a odpoledních špičkách je proto snaha přidávat nové spoje tak, aby byl zajištěn spoj každých patnáct minut. Dříve jezdily po půl hodině. Zdroje vynaložené na objednání těchto vlaků považujeme za prokazatelně lépe využité, protože nové spoje využívají desítky až stovky cestujících,“ dodává Havlík.
