Neveselé dožínky. Úrodu decimovala sucha i požáry, zrna jsou poloviční

  7:15aktualizováno  7:15
Sklizeno, hlásí většina jihomoravských zemědělců. Úroda kvůli teplému počasí dřív dozrála, a tak mají mnozí hotovo o několik týdnů dřív. Důvod radovat se ovšem nemají, výnosy jsou kvůli letošním suchům výrazně nižší než loni. V klasech navíc byla poloviční zrna.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jeff McIntosh/The Canadian Press AP

Například ZEAS Lažánky u Veverské Bítýšky na Brněnsku eviduje u řepky a pšenice skoro 25 procent ztráty, u žita ozimého až 36 procent. Ještě větší problém ovšem představuje propad v kvalitě.

„Ani pšenice, ani ječmen v důsledku počasí nedosahují požadovaných parametrů potřebných pro splnění kvalitativních ukazatelů pro potravinářskou pšenici, respektive sladovnický ječmen,“ vysvětluje Ludmila Ostrá ze společnosti. Jestli se ale například nedostatek sladovnického ječmene projeví na cenách piva, zatím nelze předvídat.

Už teď je jasné, že špatná úroda bude mít dopad na živočišnou výrobu – je méně krmiva pro hospodářská zvířata.

„Od poloviny května skoro nezapršelo, je to katastrofální, žně jsme měli velmi rychle, bylo toho málo ke sklízení. Třeba hrách a kukuřici jsme chtěli zpracovat klasicky, ale museli jsme je obětovat a udělat z nich siláž, aby bylo čím krmit krávy. Musí každý den žrát, prioritní je krmení,“ vysvětluje místopředseda Agrodružstva Miroslav na Znojemsku Radek Janeček.

Čím dříve žně začnou, tím horší je výsledek

Právě na Znojemsku je situace velmi špatná. I v Agrodružstvu Vrbovec skončily žně brzy – přesně na svatou Markétu 13. července. „Přísloví říká, že svatá Markéta hází srp do žita, ale u nás už jej z něj vyndávala... Už léta u nás platí, že čím dříve žně začnou, tím horší je jejich výsledek. To letos platí dvojnásob. Výnosy sklízených plodin zaznamenaly pokles o 50 až 70 procent oproti loňsku,“ posteskl si zdejší agronom Tomáš Raška.

Viní z toho nedostatek srážek v době od dubna do června, za celou dobu napršelo jen 45 milimetrů. Za jeden deštivý den přitom spadlo pouhých jeden až pět milimetrů vody. „Což jsou úhrny, které nejsou vegetací produktivně využitelné. A když si vezmeme v úvahu teploty, které v naší oblasti panovaly, jsou výnosy takové, jaké jsou,“ dodal.

Podle zprávy ministerstva zemědělství vydané k 7. srpnu bylo v kraji sklizeno 92,5 procenta ploch obilovin. Na objektivní zhodnocení je prý brzy, ale o negativním vlivu počasí na kvalitu sklizeného zrna mluví zpráva už nyní.

Veseleji nebude ani po tom, co sklizeň ohlásí i zbytek zemědělců. Vyplývá to z nejnovější mapy předpovědí výnosů polních plodin, kterou v pondělí zpracoval Ústav výzkumu globální změny, Mendelova univerzita v Brně a síť spolupracovníků portálu intersucho.cz.

Vychází z informací od 111 zpravodajů ze 47 okresů. „Situace je velmi negativní pro obilniny a řepku, ale v řadě okresů i pro okopaniny a kukuřici. Nejvýrazněji je postižena oblast okresů Znojmo, Břeclav a Hodonín,“ přiblížil šéf ústavu Miroslav Trnka.

Že jsou zrna menší, říká i šéfka blanenské agrární komory Marcela Pokorná. Ačkoliv je v tomto severnějším okrese sklizeň teprve v půlce. „Výnos je u obilovin 5,3 tuny z hektaru, u řepky 2,9 tuny,“ vypočetla Pokorná. Loni byla tato čísla téměř o celou tunu vyšší.

Požárů na polích je dvakrát víc. Působí i milionové škody

Žně letos provázely i velmi časté požáry, ve srovnání s předchozími lety jich bylo dvakrát více. Do středy jihomoravští hasiči evidovali více než padesát požárů na polích a strništích.

Největší požáry na jihomoravských polích

  • Suchohrdly: škoda 1,8 milionu
  • Hostěradice: 271 tisíc
  • Přímětice: 244 tisíc
  • Kuchařovice: 184 tisíc
  • Vřesovice: 125 tisíc

Od začátku června hasiči likvidovali přes 50 požárů na polích. Průměr pro toto období je přitom zhruba 25 požárů

„Pětiletý průměr pro tuto dobu se pohybuje kolem pětadvaceti. Nejvíce řádily požáry na Znojemsku,“ podotkl mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Vůbec nejhůř dopadl ten červencový v Suchohrdlech u Znojma, kde zemědělci vyčíslili škodu na 1,8 milionu korun (psali jsme zde).

Nejčastěji tyto požáry vznikají od zemědělských strojů. Zkontrolovat je, vybavit se hasičskými přístroji i takzvanými lapači jisker, jezdit na žně s nabitým mobilem, mít k dispozici cisternu s vodou a nespotřebovávat vodu z umělých a přírodních nádrží určených jako zdroje požární vody k jiným účelům než k hašení požárů. To jsou v kostce doporučení od hasičů, která by měl zemědělec vykonat, než vyjede na pole.

A může se i pojistit. To přijde řádově na desítky tisíc ročně, ale zpravidla je započítáno i strojní pojištění, krádež, živly... „Kombajn máme proti požáru pojištěný, protože nebezpečí je velké, i když jsme zatím měli štěstí a pojistnou událost neuplatňovali,“ zmiňuje za ZEAS Ludmila Ostrá.

Nejčtenější

Ledovku, která ráno zastavila vlaky, vystřídá náledí po celém Česku

Informační tabule se zpožděním vlaků na nádraží v České Třebové (3.12.2018)

Vlaky na Pardubicku se po ranní komplikaci s ledovkou znovu rozjely, meteorologové ale varují před náledím. To hrozí od...

Plekanec skóroval v premiéře za Kometu. Sparta ale předvedla obrat

Tomáš Plekanec skóroval ve svém prvním utkání za Kometu.

Nejen jedna, ale hned dvě české hvězdy si odbyly premiéru v této sezoně hokejové Tipsport extraligy. Do předehrávky 25....

VIDEO: Firma vylepila plakáty Českých drah u nádraží v Brně opačně

Plakáty Českých drah dodavatelská firma nenalepila popořadě.

Souvislou větu měly původně dávat čtyři plakáty lákající cestující na vánoční trhy do Vídně nebo Bratislavy. Číst se...

Plekanec: show může začít. Obrovská čest a prestiž, říká majitel Komety

Libor Zábranský, majitel a trenér Komety Brno

Místo v šatně brněnské Komety dostal hokejový útočník Tomáš Plekanec vedle další legendy Martina Erata. „Nevybíral jsem...

Hokeji trochu víc rozumím, ale pořád jsem laik, líčila Šafářová

Na utkání se Spartou nechyběla ani tenistka Lucie Šafářová, fanynka Komety Brno...

Když minulý týden oznámil, že si za Kometu zahraje extraligu, začala po internetu kolovat šest let stará fotka. Do...

Další z rubriky

Začala výluka hlavního nádraží v Brně. Dotkne se až 40 tisíc cestujících

Dolní nádraží v Brně železničáři upravili kvůli velké výluce

Brněnskému hlavnímu nádraží se od neděle může spíše říkat „vedlejší“. Zhruba na rok na něm totiž dramaticky omezí...

U dětí se nepočítá s tím, že zemřou, říká iniciátorka dětského hospicu

Ředitelkou dětského hospicu s názvem Dům pro Julii je Radka Vernerová

Myšlenka stavby dětského kamenného hospice vznikla v Brně před osmi lety, ale až loni v létě dostala díky skupině...

Před 80 lety plulo Baťovým kanálem uhlí. Dnes na něj vyráží turisté

Průkop kanálového koryta v úseku mezi Spytihněví a Uherským Hradištěm z roku...

Na začátku prosince před 80 lety byl oficiálně otevřen Baťův kanál. A začala tak éra jednoho z nejpozoruhodnějších...

Najdete na iDNES.cz