Polovina místních se kontaminovaného materiálu v blízkosti obává, druhá se k problému staví pragmaticky.
Vesnice o 120 obyvatelích s rozpočtem 1,2 milionu korun si totiž může výrazně přilepšit.
„Na kompenzacích od státu bychom každý rok inkasovali miliony korun,“ vyzdvihl možnost přilepšení zdejší starosta Jiří Kotas (nestr.), který by s radioaktivním odpadem poblíž obce problém neměl. „Úložiště se totiž plánuje v lokalitě Kraví hora, kde se padesát let těžila uranová ruda,“ poznamenal.
Oblast na hranici Jihomoravského kraje a Vysočiny se dotýká osmi obcí. Na jižní Moravě jde o Olší a právě Drahonín, kterému by bylo případné úložiště nejblíže. Nachází se v sousedství bývalého uranového dolu v Dolní Rožínce, kde je několik starých štol po těžbě.
Není kam spěchat, říká odpůrce úložiště
Lokalitu nyní zkoumá Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Stát má vytipovaných celkem devět míst po celém Česku, do konce roku výběr zúží na čtyři nejvhodnější. „Aktuálně jsme dokončili několik studií, které se týkají třeba dopadů na životní prostředí,“ nastínila mluvčí státní organizace Lucie Steinerová.
Současně se rozjelo také druhé kolo oponentního řízení, v němž se obce mohou k záměru státu vyjadřovat.
Zastupitelstvo v Drahoníně proto na jedné z nejbližších schůzí projedná stanovisko, které předá dotčeným úřadům.
K dispozici má výsledky již zmiňované ankety, ve které respondenti odpovídali na dvě otázky. V první hlasovali o pokračování průzkumu lokality, ve druhé o samotném vzniku úložiště. Zúčastnilo se přes 85 procent místních voličů. Zatímco v případě dalšího průzkumu se hlasy rozdělily takřka na polovinu, proti úložišti bylo 45 lidí, pro pouze 32.
A to nahrává odpůrcům celého projektu.
„Jsme přesvědčení, že se zakonzervováním jaderného odpadu není kam spěchat. V budoucnu se jistě objeví moderní technologie, které umožní tyto kontaminované materiály efektivněji likvidovat. Do té doby by se měl odpad dál skladovat u jaderných elektráren,“ myslí si mluvčí občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk, který bydlí asi kilometr od Kraví hory.
Finální rozhodnutí má padnout v roce 2025
Sdružení navíc kritizuje i samotné SÚRAO, které podle odpůrců špatně komunikuje a celý proces výběru lokalit dělá nepřehledným.
„Nejsou daná pravidla, podle nichž místa vyberou. Už několikrát sami zmínili, že ze všech lokalit nemají stejná data, nejde tedy nic srovnávat. Prostřednictvím milionových kompenzací se tak snaží nalákat obce, které mají mnohem menší rozpočty. Starostové samozřejmě tuto nabídku vítají a nechávají se tím vlastně uplatit,“ tvrdí Schenk.
SÚRAO se ale brání a tvrdí, že kritéria pro umístění úložiště jsou volně k dispozici na webu organizace.
„Hlavním faktorem v současné fázi, kdy jednáme o zúžení počtu lokalit, jsou bezpečnostní aspekty,“ konstatovala Steinerová. Finální rozhodnutí o hlavním a záložním úložišti má padnout v roce 2025.
Odpad má být půl kilometru pod zemí
Výstavbu prosazuje i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Jaderná energetika je zkrátka součástí koncepce, která určuje, kam se náš stát bude v otázkách energetiky ubírat. Proto je vznik úložišť pro Česko důležitý,“ podotkla ministryně Marta Nováková (ANO), jež nedávno vládě předložila návrh na zpracování samostatného zákona pro hlubinná úložiště.
„Hodlám vést s obcemi vzájemnou otevřenou komunikaci, aby nutnost výstavby pochopily a podpořily,“ prohlásila Nováková.
Nicméně už její předchůdce Tomáš Hüner (ANO) naznačil, že státní zájem bude třeba v opačném případě prosadit silou, tedy navzdory rozhodnutím obcí.
Nyní se odpad skladuje u jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Nové úložiště má fungovat půl kilometru pod zemí, s přístupem svislou šachtou. Na povrchu by byl viditelný jen vjezd do tunelu, vlečka a správní budovy s oploceným ochranným pásmem. Kvůli bezpečnosti se odpad bude ukládat v takzvaných superkontejnerech.
Záměr přesto rozděluje v podstatě všechny dotčené obce, včetně již zmiňovaného Olší. „Před několika lety jsme udělali anketu, kde místní odpovídali, jestli souhlasí s průzkumem. Asi 60 procent bylo pro. Nicméně pokud SÚRAO vybere Kraví horu, zeptáme se znovu, ale již na samotné úložiště. Osobně s tím problém nemám,“ konstatoval starosta Olší Martin Pavlíček (nez.).
