Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Drahý plyn a elektřina přivedly lidi zpět do lesa na dřevo

  15:13aktualizováno  15:13
Lidé na jižní Moravě pod dozorem revírníků a za dřevo čistí lesy, aby ušetřili tisíce korun ročně. Je to odpověď na to, že dodavatelé zemního plynu od 1. června zvedli ceny. Jihomoravané tak nyní hledají levnější způsoby vytápění.

V Bučovicích si lidé mohou v lesích nasbírat odpadní a suché dřevo (ilustrační snímek). | foto: Správa KRNAP

Plyn je od června na jižní Moravě zase průměrně o 9 procent dražší. Lidé se tam postupně vrací k tradičním palivům, ačkoliv i jejich ceny rostou. Jenže v případě dřeva vyjde některým šťastlivcům zima na pouhých 1 200 korun. Ale znamená to vzít pilu, sekeru a vyrazit do lesa.

Nejlepší doba nachystat si dříví na zimu je tu. "Dřevo si bereme po domluvě s revírníkem. Vytápíme s ním pak teplovodný krb, kterým ohříváme vodu," popsala Nataša Heincová, která bydlí v nízkopodlažním domku v Babicích u Brna.

"Lidé si mohou v lesích nasbírat odpadní a suché dřevo. Je to vždy po těžební akci, kdy se vytěžená plocha vyčistí a prosvětlí," vysvětlil Otakar Pavlík z Lesní správy Bučovice.

Kdo chce topit a ušetřit peníze, musí si buď zavolat na konkrétní lesní správu, nebo kontaktovat revírníka, který má určitý úsek lesa na starost. "Voláme revírníkovi v předstihu. Pro dřevo jezdíme jednou ročně. V lese už máme označené stromy, které můžeme skácet. Jde většinou o suché kusy," přiblížila Heincová.

Vytěžené dřevo je podle ní třeba nařezat a nechat vyschnout. "Je to práce na celý víkend pro čtyři lidi," líčí Heincová, která už nechtěla platit čím dál tím vyšší částky za elektrické vytápění. "Elektřinou topíme, když nejsme doma. Jakmile přijedeme, přikládáme do krbu, kterým vytopíme celý dům," doplnila.

Zájem je už obrovský

Zatímco zpočátku měli revírníci nouzi o zákazníky, teď musí některé odmítat. "Těží se jaře a na konci léta. Dříve jsme spoléhali na to, že lidé už nemusí pracovat na zahrádkách, a nějaký zájemce se tak najde. Teď je ale poptávka obrovská," potvrdil Pavlík, podle kterého si dřevo odvezou většinou lidé, kteří bydlí blízko lesa a informace o možnosti získat levné topivo se k nim dostane nejdříve.

"Cena dřeva závisí na tloušťce, druhu a hmotnosti," doplnil Pavlík. Lidé tak zaplatí od 10 korun za metr. "Řežeme většinou smrk, borovici a břízu," vypočítala Nataša Heincová.

Že je nyní v kurzu topit dřevem, si všimli i prodejci palivového dřeva. "Lidé ho berou více než dřív. Stále ušetří, ačkoliv ceny tvrdého i měkkého dřeva šly od nového roku nahoru. Nejvíce na odbyt jdou metrové a čtyřmetrové kusy tvrdého dřeva," popsal prodejce Jindřich Hošek z Neslovic.

Renesanci dřeva zaregistrovali také výrobci krbů a kachlových kamen. "Žádané jsou teplovodné krby, které lidé používají buď jako hlavní nebo alternativní zdroj vytápění. Lidé se tak snaží bránit proti rostoucím cenám plynu i elektřiny," prozradila Šárka Hlavatá ze společnosti Bef Home, která vyrábí krby v Kotvrdovicích na Vyškovsku.

Poptávka je i po uhlí

Vedle dřeva se lidé také začínají více ptát po uhlí. "Dříve si je objednávali pouze starší zájemci. Teď se o ně začínají zajímat i mladé rodiny. Nové kotle jsou úsporné a není třeba tolikrát přikládat," potvrdil pohořelický prodejce uhlí a koksu Petr Novák.

Pokud tak člověk topí v moderním kotli, protopí podle Nováka okolo 12 tisíc korun ročně.

Právě cena je důvodem, proč je v současnosti největší zájem o hnědé uhlí. "Je nejlevnější. Ačkoliv i to zdražuje, nárůst jeho ceny je v řádech desetikorun. Lidé tak průběžně volají a ptají se, kdy dorazí. Chtějí se raději předzásobit," popsal brněnský prodejce Miroslav Jiskra.

Zatímco dřevo ekologové schvalují, koupi uhlí by raději lidem rozmluvili. "Hnědé uhlí je nejméně ekologické. Způsobuje místní znečištění, dále se jeho těžbou devastuje krajina," poznamenal Martin Sedlák z ekologického hnutí Duha.

Kdo chce vytápěním omezit dopady na životní prostředí, měl by podle ekologů investovat do přestavby svého domu. "Lidé by měli pamatovat na zateplení a snažit se o energeticky pasivní dům, čímž se několikanásobně sníží spotřeba energie," vysvětlil Sedlák.

Taková přestavba však není nic levného. "Část nákladů dříve hradil stát. Sloužil k tomu dotační program Zelená úsporám, který je však nyní uzavřen," doplnil Sedlák.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Voliči Pirátů a SPD se rozhodli na poslední chvíli, naznačuje průzkum

Až nečekaně mnoho voličů přešlo v právě skončených volbách do Sněmovny od ČSSD k ANO, tvrdí politologové z Masarykovy univerzity v Brně. Na jižní Moravě dělali...  celý článek

Letošní sucho na Znojemsku a v povodí Dyje nad Vranovskou přehradou způsobilo,...
Sucho odkrylo vesnici i se zbytky kostela na dně Vranovské přehrady

Letošní velké sucho na Znojemsku a v povodí Dyje způsobilo, že už od května klesá hladina Vranovské přehrady. Díky tomu se opět objevily základy domů zatopené...  celý článek

V Mikulově doufají, že až přijdou populačně silnější ročníky, situace s...
Gymnázium v Mikulově má pokaženou pověst. Nastoupilo jen devět prváků

Mimořádně nízký zájem o čtyřleté studium letos zaznamenali na gymnáziu v Mikulově. Pro školu, která už delší dobu bojuje s pošramocenou pověstí, je to další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.