I důchodci, kteří vnímají svůj zdravotní stav jako alespoň přijatelný – a to je většina z nich, navštěvují minimálně pětkrát ročně obvodního lékaře. Takový je jeden z dílčích závěrů rozsáhlé studie Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity, která mapovala život seniorů v Česku.
Její závěry poslouží například ministerstvu práce a sociálních věcí nebo brněnskému magistrátu. Ten se připravuje na to, že podíl důchodců ve společnosti se v dalších letech výrazně zvýší a narostou tak i nároky právě na lékařskou péči.
Vedení Brna se chce proto nyní na stav seniorů zaměřit. Nechává si vypracovat takzvaný plán zdraví, jenž zanalyzuje situaci ve zdravotnictví a navrhne, na co by se město mělo mezi roky 2018 až 2030 soustředit.
„Prodlužuje se doba dožití. Rozsah a množství zdravotních služeb se posouvá, stejně jako počet lidí, kteří je v Brně budou využívat. Nechceme se vzbudit za několik let a zjistit, že máme v urgentní nebo následné péči mezery,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).
Plán zdraví má být hotový zhruba za rok. Město bude stát 370 tisíc korun. Zaměří se na čtyři oblasti. Tou první je rozvoj zdravotnických služeb a prevence. „Už teď jednoznačně víme, že v nemocnicích chybí 200 lůžek následné péče. Analýza také může ukázat potenciál rozvoje jednodenní chirurgie, která je běžná v Anglii,“ odhadl Hladík.
Spolupracovat na plánu bude město například s odborníky z Masarykovy univerzity, Jihomoravským krajem nebo zdravotnickými zařízeními.
Nemocnice by se mohly postarat o lidi u nich doma
Ředitel městské Nemocnice Milosrdných bratří Josef Drbal považuje za důležité, aby nemocnice dokázaly nabízet také zdravotně sociální péči. „Jak stárne populace, přibývá chronických onemocnění a také se stírají rozdíly mezi zdravotní a sociální péčí, do níž spadá i péče domácí. Jedna věc je zkvalitnění lůžkové péče, také je však přirozené, aby lidé nekončili v zařízeních, ale mohli být doma,“ uvedl Drbal.
Plán zdraví řeší čtyři oblasti:
|
Do budoucna by rád, kdyby nemocnice buď s někým spolupracovala, nebo sama terénní služby poskytovala.
Druhým tématem je zdravé a také aktivní stárnutí. „Myslím, že zdravotní péče v Brně je na dobré úrovni. Také s dostupností nejsou problémy. Hůře jsou na tom starší lidé, kteří žijí v malých městech a obcích,“ zhodnotil předseda Rady seniorů Jihomoravského kraje Milan Hemzal.
Kromě dobrého zdraví má město dohlédnout i na aktivní život seniorů. Podle sociologických odhadů totiž bude do roku 2050 v české společnosti třetina lidí starších 65 let a vznikne tu poměrně silná vrstva relativně bohatých důchodců.
„Už teď se začínají měnit. Jsou vzdělanější, aktivnější a mnozí i hmotně dobře zajištění. Senioři za našich rodičů znali maximálně lavičku v parku nebo zahrádku, za dvacet let to už budou úplně jiní lidé. Od toho se odvíjí to, co budou po životě chtít,“ poznamenal sociolog Ladislav Rabušic.
Nezanedbatelnou část podle něj budou tvořit aktivní seniorky, které se dožijí průměrně o pět let více než muži a zůstanou samy.
První ucelená koncepce domácího násilí
Třetí oblastí, na niž se plán zdraví soustředí, je politika zdravé rodiny. Hladík předpokládá, že velkým tématem bude rostoucí procento obézních lidí a nejrůznější diety u dětí – například omezení jejich stravování na bezlepkové potraviny.
Jako poslední se plán zdraví dotkne problematiky domácího násilí a jeho prevence. Město vyjde většinou ze stávajících koncepcí, v případě domácího násilí to bude vůbec první ucelená strategie. Poslouží zejména jako vzor ostatním regionům.
„Byť je Brno v oblasti domácího násilí hodně napřed a funguje tu velmi dobře spolupráce mezi institucemi, tedy mezi policií, neziskovými organizacemi i intervenčními centry, žádná koncepce zatím vytvořena nebyla,“ podotkla Iva Koudelková z odboru zdraví brněnského magistrátu, která se na přípravě plánu podílí.
Vyzdvihla také to, že organizace nabízejí v Brně pomoc nejen obětem, ale i dětem nebo pachatelům domácího násilí.
